Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Závažný nežádoucí účinek je nežádoucí účinek, který má za následek smrt, ohrozí život, vyžaduje hospitalizaci nebo prodlouží probíhající hospitalizaci, má za následek trvalé či významné poškození zdraví nebo omezení schopností, nebo se projeví jako vrozená anomálie či vrozená vada u potomků. Viz také nežádoucí účinek, neočekávaný nežádoucí účinek.

Nežádoucí účinek typu A je nežádoucí účinek léčivého přípravku, který vzniká jako následek přehnaného normálního farmakologického účinku léku při běžně používané dávce. Nežádoucí účinky typu A jsou předvídatelné, obvykle jsou závislé na dávce, jsou spojeny s vysokou morbiditou a nízkou mortalitou, a po snížení dávky se zmírní nebo úplně vymizí. Příklady: hypoglykemie po podání inzulinu, hypotenze po podání antihypertenziva. Viz také nežádoucí účinek, nežádoucí účinek typu B.

Nežádoucí účinek léčivého přípravku je odezva na léčivý přípravek, která je nepříznivá a nezamýšlená. Nežádoucí účinek může být již známý nebo dosud nepopsaný. Nežádoucí účinky léčivých přípravků se rozlišují zejména na závažné nežádoucí účinky a neočekávané nežádoucí účinky, a podle předvídatelnosti na nežádoucí účinky typu A a nežádoucí účinky typu B. Podle četnosti výskytu se nežádoucí účinky rozlišují na: velmi časté – vyskytují se u více než 1 z 10 pacientů, časté – vyskytují se u více než 1 z 100 pacientů, méně časté – vyskytují se u více než 1 z 100 až 1 z 1 000 pacientů, vzácné – vyskytují se u více než 1 z 1 000 až 1 z 10 000 pacientů, velmi vzácné – vyskytují se u více než 1 na více než 10 000 pacientů. Viz také vedlejší účinek, nežádoucí událost.

Neočekávaný nežádoucí účinek je nežádoucí účinek, jehož povaha, závažnost nebo důsledek jsou v rozporu s informacemi uvedenými v souhrnu údajů o přípravku u registrovaného léčivého přípravku nebo jsou v rozporu s dostupnými informacemi, například se souborem informací pro zkoušejícího u hodnoceného léčivého přípravku, který není registrován. Viz také nežádoucí účinek, závažný nežádoucí účinek.

Idiosynkratický nežádoucí účinek neboli nežádoucí účinek typu B je nežádoucí účinek léčivého přípravku, který není možné odvodit ze známého farmakologického účinku léku. Nežádoucí účinky typu B jsou nepředvídatelné, jsou jen vzácně závislé na dávce, jsou spojeny s nízkou morbiditou a vysokou mortalitou, a jediným způsobem, jak jim lze (do budoucna) zabránit, je daný lék u konkrétního pacienta vůbec nepoužívat. Nežádoucí účinky typu B bývají někdy označovány jako lékové intolerance nebo lékové hypersenzitivní reakce. Příklad: anafylaktická reakce po podání penicilinu. Viz také idiosynkrazie, nežádoucí účinek, nežádoucí účinek typu A.

Nežádoucí události jsou události nebo okolnosti, které mohly vyústit nebo vyústily v tělesné poškození pacienta, jemuž bylo možné se vyhnout. Dále jsou za nežádoucí události považovány případy, kdy poškození pacienta je pouze psychické či socioekonomické, a také případy, kdy poškozeným je poskytovatel zdravotních služeb nebo jeho pracovník. Za nežádoucí události jsou dále také považována neočekávaná zhoršení klinického stavu pacienta, pokud mají za následek trvalé poškození nebo úmrtí pacienta. Nežádoucími událostmi jsou také ty události nebo okolnosti, jež mohly vyústit nebo vyústily v tělesné poškození pacienta a u nichž není dosud známo, zda bylo možné se jim vyhnout. Viz také nežádoucí účinek.

Vedlejší účinek je jiný než zamýšlený účinek, který byl vyvolán nějakým preventivním, diagnostickým či léčebným zákrokem. Vedlejší účinek může nebo nemusí být škodlivý (někdy může být dokonce i prospěšný!), často záleží na okolnostech. Příklad: Vedlejším účinkem užívání antidepresiv může být ospalost. To by velká část lidí považovala za negativní vedlejší účinek; pokud ovšem člověk trpící depresí má potíže s usínáním, tento konkrétní „vedlejší účinek“ antidepresiva zřejmě uvítá. Viz také nežádoucí účinek.

Mechanismus účinku je způsob, jakým léčivo nebo jiná látka vyvolává v těle požadovaný účinek. Mechanismus účinku léku může například spočívat v tom, jak ovlivňuje konkrétní cíl v buňce (například nějaký enzym) nebo funkci buňky (například její růst). Znalost mechanismu účinku léku může pomoci získat informace o bezpečnosti léku a o tom, jak bude celkově působit na organismus. Může také pomoci jednak určit správnou dávku léku, jednak vymezit skupinu pacientů, kterým léčba s největší pravděpodobností pomůže.