Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Syndrom toxického šoku neboli TSS (zkratka pochází z anglického názvu toxic shock syndrome) je akutní stav, který postiženého člověka může ohrozit na životě. TSS je způsoben bakteriálními toxiny a může se projevovat například horečkou, bolestí hlavy, pocitem chladu, únavou nebo vyčerpaností, bolestí v krku, průjmem, vyrážkou apod. Syndrom toxického šoku je nejčastěji způsoben některými druhy streptokoků nebo stafylokoků, ale není to pravidlem. Viz také syndrom, toxicita, šok.

Šokový stav je jiný název pro šok.

Anafylaktický šok je život ohrožující stav, který vzniká na základě nepřiměřeně silné reakce (imunitní odpovědi) organismu na jinak neškodný alergen. Anafylaktický šok je nejzávažnější formou tzv. anafylaktické reakce. Při prvním kontaktu s alergenem vytvořené protilátky typu IgE detekují alergen při jednom z následných setkání a spustí anafylaktickou reakci. Při té se z žírných buněk uvolňuje histamin, který je odpovědný za změny na sliznici, stažení (konstrikci) dýchacích cest a naopak roztažení (dilataci) krevních cév. Anafylaktický šok vyvolávají např. různé potraviny (oříšky, mořské plody, kravské mléko, ovoce), některé léky, chemikálie nebo bodnutí hmyzem. Obrázek: Zjednodušeně znázorněné schéma dějů při anafylaktickém šoku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také anafylaxe, šok, alergie.

Šok neboli šokový stav je akutní, život ohrožující stav, kdy v důsledku problémů s oběhovým systémem do tkání neproudí dostatečné množství krve. Mezi prvními příznaky šoku může být celkový pocit slabosti, rychlé bušení srdce, zrychlené dýchání, zvýšené pocení, pocity úzkosti a neobvyklá žízeň. Se zhoršujícím se stavem může následovat zmatenost, bezvědomí nebo i srdeční zástava. Příčiny šoku jsou velmi různorodé (např. silné krvácení po nehodě, otrava apod.). Není-li včas poskytnuta odborná lékařská pomoc, postižený záhy umírá. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz šok.

Septický šok je život ohrožující stav (doslova kombinace sepse a šoku), který nastává, když rozsáhlá infekce vede k nebezpečně nízkému krevnímu tlaku (hypotenzi). Septický šok může být způsoben prakticky jakoukoli bakteriální infekcí. Někdy jej mohou způsobit i plísňové infekce, a jen vzácně virové infekce. Toxiny uvolněné bakteriemi nebo plísněmi mohou způsobit poškození tkání. Důsledkem toho může být nízký krevní tlak a dysfunkce (narušená činnost) některého důležitého orgánu (nebo i více orgánů). Mezi příznaky septického šoku se řadí například chladné a bledé končetiny, vysoká nebo naopak velmi nízká tělesná teplota, zimnice, závratě, zrychlená srdeční frekvence, bušení srdce (palpitace), nízký krevní tlak, neklid, rozrušení, letargie nebo zmatenost, dušnost, případně vyrážka nebo změna barvy kůže. Viz také sepse, šok, septikemie.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: do jisté míry má i vlastnosti impulzivního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti, trpí poruchou sebepojetí, má sklon k intenzivním, nestabilním a krizovým vztahům, vynakládá velké úsilí, aby jej/ji partner(ka) neopustil(a), opakovaně vyhrožuje sebepoškozováním, skutečně provádí sebepoškozování, případně i demonstrativní sebevražedné pokusy, má přetrvávající pocit vnitřní prázdnoty. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ).

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Poruchy autistického spektra (PAS) jsou poruchy psychického vývoje, které jsou charakterizovány různě se projevujícími obtížemi úspěšně se adaptovat ve společnosti, a to v důsledku odlišnosti osobnosti a psychosociální úrovně jedince od většinové populace. Mezi nejznámější poruchy autistického spektra se řadí Aspergerův syndrom a autismus. Viz také porucha, autismus.

Porucha osobnosti je typ duševní poruchy, která se vyznačuje rigidním a na poměry většinové společnosti „nepřijatelným“ způsobem myšlení, fungování a chování. Člověk s poruchou osobnosti může mít potíže vcítit se do pocitů ostatních lidí. To pak způsobuje značné problémy při navazování a udržování „normálních“ vztahů, ať již ve škole, v práci nebo ve společnosti obecně. Viz také porucha a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz porucha osobnosti, poruchy osobnosti apod.