Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Saturace tepenné krve kyslíkem neboli SaO2 je saturace kyslíkem v tepnách. Viz také krev, kyslík, saturace kyslíkem (sO2), saturace žilní krve kyslíkem (SvO2), saturace periferní krve kyslíkem (SpO2).

Saturace žilní krve kyslíkem neboli SvO2 je saturace kyslíkem v žilách. Viz také krev, kyslík, saturace kyslíkem (sO2), saturace tepenné krve kyslíkem (SaO2), saturace periferní krve kyslíkem (SpO2).

Saturace krve kyslíkem je jiný název pro saturaci kyslíkem.

Saturace periferní krve kyslíkem neboli SpO2 je saturace kyslíkem v kapilárách. Tuto hodnotu lze snadno změřit pomocí pulzního oxymetru. Viz také periferní krev, kyslík, saturace kyslíkem (sO2), saturace tepenné krve kyslíkem (SaO2), saturace žilní krve kyslíkem (SvO2).

Saturace kyslíkem, saturace krve kyslíkem neboli sO2 je podíl hemoglobinu, který je nasycen (saturován) kyslíkem, vztaženo k celkovému hemoglobinu v krvi (tzn. veškerému hemoglobinu, nasycenému i nenasycenému kyslíkem). Pro správné fungování organismu je potřeba velmi přesná rovnováha kyslíku v krvi. Lékaři dále rozlišují: saturace tepenné krve kyslíkem (SaO2) – saturace krve kyslíkem v tepnách, saturace žilní krve kyslíkem (SvO2) – saturace krve kyslíkem v žilách, saturace periferní krve kyslíkem (SpO2) – saturace krve kyslíkem v kapilárách; tato hodnota se měří nejčastěji, a to pomocí pulzního oxymetru. Hodnota SaO2 není zcela totožná jako hodnota SpO2, ale pro účely přibližného změření saturace pacientovy krve kyslíkem postačuje použít pulzní oxymetrii (tzn. předpokládáme, že obě hodnoty jsou velmi podobné). Normální SaO2 je 95–100 %. Klesne-li SaO2 pod 90 %, označuje se tento stav jako hypoxemie. Viz také krev, kyslík.

Tepenný tlak je jiný název pro arteriální tlak.

Tepenný systém (lat. systema arteriarum) je souhrnné označení pro všechny tepny v těle. Obrázek: Zjednodušené schéma tepenného systému člověka. Vyznačeny jsou pouze nejvýznamnější tepny v těle. V některých případech jsou uvedeny pouze latinské popisky (kurzívou), protože české názvy nejsou běžně zažité. (Zdroj: LadyofHats, Public domain, via Wikimedia Commons) Viz také tepny, žilní systém, kardiovaskulární systém.

Akutní tepenný uzávěr je ucpání (okluze) některé z tepen. Akutní tepenný uzávěr se nejčastěji vyskytuje v dolních končetinách (ale může se vyskytnout i v tepnách v jiných oblastech těla) a jeho nejčastější příčinou je embolus. Jedná se o akutní stav, který vyžaduje co nejrychlejší lékařský zákrok, aby se obnovil přísun kyslíku do postižené oblasti. Není-li poskytnuta včasná lékařská pomoc, hrozí pacientovi amputace (v případě, že je postižena končetina) nebo dokonce úmrtí (je-li přerušen přívod kyslíku do některého z životně důležitých orgánů). Viz také akutní, tepny.

Kyslíková terapie je jiný název pro oxygenoterapii. Viz také terapie.

Kyslík je jedním ze čtyř prvků, ze kterých se skládá nejen lidské tělo, ale živé organismy obecně (zbývající tři jsou uhlík, vodík a dusík). Kyslík je přítomen i ve vzduchu okolo nás, a to v plynné formě, označované jako O2 (každá molekula kyslíku obsahuje dva atomy kyslíku). Molekulární kyslík (O2) je plyn nezbytný k životu. Zvláště mozek je na dodávce kyslíku zcela závislý. Je-li zásobování mozku kyslíkem narušeno, do několika sekund nastávají poruchy funkce mozku (např. bezvědomí) a do několika málo minut může člověk i zemřít. Některé jiné tkáně (např. svaly) mohou po určitou dobu fungovat i s omezeným přívodem kyslíku, na tzv. „kyslíkový dluh“. Kyslík se do těla dostává prostřednictvím dýchacího systému, do všech ostatních částí těla je rozváděn pomocí kardiovaskulárního systému. Kyslík jako chemický prvek (zkratka O pochází z latinského názvu oxygenium) je součástí všech základních typů látek, ze kterých se skládá lidské tělo (proteiny, sacharidy, lipidy, nukleové kyseliny). Viz také chemický prvek.