Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Porucha elektrolytové rovnováhy je jiný název pro elektrolytovou nerovnováhu. Viz také porucha.

Vodní a elektrolytová rovnováha je rovnovážný stav, který panuje v normálně fungujícím lidském těle, a kterého je dosaženo jednak vstřebáváním a vylučováním vody, jednak regulací hladiny elektrolytů (tzn. kladně a záporně nabitých rozpuštěných částic). Vodní a elektrolytová rovnováha určuje rozložení tekutin v lidském těle a je nepostradatelným základem prakticky všech životních procesů. Při udržování vodní a elektrolytové rovnováhy hrají zásadní roli mineralokortikoidy. Viz také voda, elektrolyty, rovnováha.

Elektrolytová rovnováha je rovnovážný stav mezi koncentrací různých iontů (tzv. elektrolytů) v buňkách a ve tkáňovém moku, který buňky obklopuje. Mezi elektrolyty obsažené ve větším množství v buňkách se řadí například draslík, hořčík či fosfáty. Ve tkáňovém moku jsou naopak ve vyšším množství obsaženy sodík, chlorid a uhličitany. Elektrolytová rovnováha je pro život nezbytná a je udržována pomocí speciálních proteinů, které se nacházejí v plazmatických membránách buněk. Viz také elektrolyty, rovnováha, elektrolytová nerovnováha.

Poruchy hormonální rovnováhy je jiný název pro hormonální poruchy. Viz také porucha, hormony.

Elektrolyty jsou minerální látky, které se v lidském těle nacházejí ve formě iontů – částic nesoucích elektrický náboj: buď kladný (kation), nebo záporný (anion). Tyto elektricky nabité částice pomáhají dopravovat živiny do buněk a naopak odplavovat odpadní látky z buněk, udržovat vodní rovnováhu a stabilizovat hodnotu pH. Stanovení hladiny jednotlivých elektrolytů bývá běžnou součástí laboratorního vyšetření krve. Nejsou-li hodnoty v normě, jedná se o elektrolytovou nerovnováhu. Odvozené přídavné jméno je elektrolytový. Viz také elektrolytová rovnováha, elektrolytová nerovnováha.

Elektrolytová nerovnováha neboli porucha elektrolytové rovnováhy je abnormální koncentrace elektrolytů v těle. Může vzniknout v důsledku nedostatečného nebo naopak nadměrného příjmu či výdeje některých elektrolytů. Ohroženi jsou tak například lidé trpící dehydratací (ať již z jakéhokoli důvodu), závažným průjmem či zvracením, ale i ti, kdo užívají ve velkém množství laxativa. Mezi nejzávažnější poruchy elektrolytové rovnováhy se řadí příliš nízké nebo příliš vysoké množství sodíku, draslíku nebo vápníku. Viz také elektrolyty, elektrolytová nerovnováha.

Rovnováha má v souvislosti s lékařstvím několik různých významů: smysl pro rovnováhu, acidobazická rovnováha, elektrolytová rovnováha, apod.

Smysl pro rovnováhu je jeden ze smyslů. Tento smysl pomáhá předcházet pádům při pohybu těla. Rovnováhu zajišťuje ve vzájemné spolupráci několik různých smyslů (či anatomických struktur): rovnovážné ústrojí – ve vnitřním uchu, zrak – prostřednictvím očí, propriocepce – ve svalech, šlachách a kloubech. Viz také smysl, rovnováha.

Acidobazická rovnováha je rovnovážný stav mezi kyselými a zásaditými látkami v organismu (viz pH) – tedy rovnováha, které je dosaženo tvorbou a vylučováním těchto látek v takovém poměru, aby pH vnitřního prostředí bylo udržováno v přijatelných mezích. Na udržování acidobazické rovnováhy v těle se podílí zejména dýchací systém a vylučovací systém. Viz také rovnováha, acidóza, alkalóza, pufr.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: do jisté míry má i vlastnosti impulzivního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti, trpí poruchou sebepojetí, má sklon k intenzivním, nestabilním a krizovým vztahům, vynakládá velké úsilí, aby jej/ji partner(ka) neopustil(a), opakovaně vyhrožuje sebepoškozováním, skutečně provádí sebepoškozování, případně i demonstrativní sebevražedné pokusy, má přetrvávající pocit vnitřní prázdnoty. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ).