Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Onemocnění plic může být akutní nebo chronické. Mezi akutní potíže se řadí například zápal plic. K chronickým onemocněním plic patří například chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) či karcinom plic. Na diagnostiku a léčbu onemocnění plic se specializují pneumologové. Viz také plíce, dýchací systém.

Funkční vyšetření plic neboli vyšetření plicních funkcí je sada různých vyšetřovacích metod, jejichž pomocí pneumolog získá informace o výkonu plic. Mezi nejčastěji používané metody (například při diagnostice astmatu) se řadí spirometrie a bronchodilatační test, v některých případech i bodypletysmografie. Viz také plíce.

Nemalobuněčný karcinom plic neboli NSCLC (zkratka pochází z anglického názvu non-small-cell lung cancer) je souhrnné označení pro skupinu zhoubných nádorů plic, které jsou pojmenovány podle druhu buněk, které se v nich vyskytují, popř. podle toho, jak tyto buňky vypadají pod mikroskopem. Odborníci rozlišují tři hlavní typy nemalobuněčného karcinomu plic: adenokarcinom – vyskytuje se nejčastěji, spinocelulární karcinom, velkobuněčný karcinom. Nemalobuněčný karcinom plic se vyskytuje častěji než malobuněčný karcinom plic. Viz také karcinom plic.

Rakovina plic je lidové označení pro karcinom plic. Viz také rakovina, plíce.

Volumredukční operace plic, chirurgická volumredukce neboli LVRS (zkratka pochází z anglického názvu lung volume reduction surgery) je otevřený chirurgický zákrok, který se někdy používá při léčbě pacientů s rozedmou plic, popř. CHOPN. Při LVRS jsou z pacientových plic odstraněny kousky plicní tkáně poškozené emfyzémem, aby mohla zbývající tkáň lépe fungovat. Výsledkem operace může být lepší funkce plic, snazší dýchání, vyšší tělesná výkonnost a celkově vyšší kvalita života. Viz také redukce, plíce, bronchoskopická volumredukce.

Rozedma plic neboli plicní emfyzém je poškození plic, které se projevuje dušností. U lidí s plicním emfyzémem jsou poškozeny plicní sklípky. Jejich vnitřní stěny časem zeslábnou a prasknou – a místo mnoha malých vzduchových prostor se vytvoří větší vzduchové prostory. Tím se zmenšuje povrch plic a následně i množství kyslíku, které se dostává do krevního oběhu. Při výdechu poškozené plicní sklípky nefungují správně, „vydýchaný“ vzduch se v nich zachytí a nezbývá tak prostor pro vstup čerstvého vzduchu (bohatého na kyslík). Plicní emfyzém – společně s chronickou bronchitidou – se nejčastěji vyskytuje u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Obrázek 1: Plicní emfyzém – schematický nákres zdravé plíce (vlevo) a plíce zničené emfyzémem (vpravo). (Zdroj: depositphotos.com) Obrázek 2: Plicní emfyzém v detailu – schematický nákres zdravých plicních sklípků (vlevo) a zničených plicních sklípků (vpravo). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také plíce, emfyzém.

Zánět plic je jiný název pro zápal plic. Viz také zánět, plíce.

Zápal plic, zánět plic neboli pneumonie se řadí mezi záněty dolních dýchacích cest. Jedná se o zánětlivé postižení plicní tkáně, včetně plicních sklípků. Může zásadně ovlivnit dýchací funkce. Projevuje se bolestí na hrudi, zvýšenou teplotou, kašlem a ztíženým dýcháním až dušností. Je často komplikací virových zánětů dýchacích cest. Viz také plíce, komunitní pneumonie, nozokomiální pneumonie, atypická pneumonie, záněty dolních dýchacích cest.

Malobuněčný karcinom plic neboli SCLC (zkratka pochází z anglického názvu small-cell lung cancer) je agresivní (rychle rostoucí) zhoubný nádor, který se tvoří v plicní tkáni a může se šířit do dalších částí těla. Název tohoto typu karcinomu plic je odvozen od nádorových buněk, které se při pozorování pod mikroskopem jeví jako relativně malé (ve srovnání s nemalobuněčným karcinomem plic). Viz také malobuněčný karcinom, karcinom plic.

Plíce jsou orgány dýchacího systému, ve kterých probíhá výměna plynů (kyslík do těla, oxid uhličitý ven z těla). Levá i pravá plíce jsou umístěny v hrudní dutině. Obě plíce se od sebe mírně liší tvarem i velikostí, aby v levé části hrudníku – tedy u levé plíce – byl dostatek prostoru pro srdce. Pravá plíce se skládá z horního, středního a dolního plicního laloku, zatímco levá plíce se dělí pouze na horní a dolní lalok. Odvozené přídavné jméno je plicní. Obrázek: Struktura plic a jejich napojení na dolní dýchací cesty – schematický nákres. Barevně jsou odlišeny průdušky, které vedou do různých plicních laloků (jejich hranice jsou znázorněny silnější černou čarou). Pohled je zepředu (jako bychom se dívali na člověka stojícího proti nám), proto je levá plíce na obrázku vpravo a naopak. (Zdroj: Patrick J. Lynch, medical illustrator, CC BY 2.5, via Wikimedia Commons) Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz plic, plicní apod.