Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Orální glukózový toleranční test neboli oGTT je zátěžový test, který se používá při diagnostice diabetu (včetně screeningového vyšetření těhotných žen, zda u nich není přítomen gestační diabetes mellitus). Vyšetřovaný člověk je požádán, aby vypil roztok glukózy, a po uplynutí určité doby je odebrán vzorek krve (někdy i vícekrát, v přesně stanovených intervalech), v němž je stanovena glykemie.

Porušená glukózová tolerance, porucha glukózové tolerance neboli IGT (zkratka pochází z anglického názvu impaired glucose tolerance) znamená, že hladina glukózy v krvi (glykemie) je vyšší než normální hodnota, ale ne natolik, aby byla splněna diagnostická kritéria diabetu mellitu. Při poruše glukózové tolerance nicméně hrozí mnohem vyšší riziko vzniku cukrovky a srdečně-cévních onemocnění. Účinnou léčbou porušené glukózové tolerance lze předejít vzniku diabetu i snížit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Zcela zásadní význam pro léčbu IGT má zdravá a vyvážená strava. Mezi další způsoby, jak snížit zdravotní rizika, patří snížení hmotnosti (pokud má člověk nadváhu, a také pravidelná pohybová aktivita.

Porucha glukózové tolerance je jiný název pro porušenou glukózovou toleranci. Viz také porucha, glukóza.

Glukóza je látka, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Glukóza je jedním ze základních monosacharidů, které lidský organismus využívá k získávání energie. S trochou nadsázky se glukóza dá označit za „univerzální energetickou měnu“ organismu, neboť přímo vstupuje do reakcí, ve kterých se uvolňují energeticky bohaté látky, z nichž tělo získává potřebnou energii. Pro některé buňky (například červené krvinky nebo nervové buňky) je glukóza nenahraditelným zdrojem energie. V těle je glukóza uložena v játrech a ve svalech ve formě glykogenu, aby byla v případě potřeby rychle k dispozici. Koncentrace glukózy v krvi se označuje jako glykemie. Terminologická poznámka: Glukóza je někdy označována i jako hroznový cukr. Obrázek: Chemická struktura glukózy. Barevně jsou odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (černá), vodíku (bílá) a kyslíku (červená). (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Viz také monosacharidy.

Nová orální antikoagulancia neboli NOAC (zkratka pochází z anglického názvu new oral anticoagulants) jsou léky ze skupiny antikoagulancií a používají se např. pro snížení rizika vzniku cévní mozkové příhody. Na rozdíl od „tradičních“ antikoagulancií (zejm. heparinu a warfarinu) mají výhodu, že není nutné pravidelně kontrolovat krevní srážlivost (vyšetření mezinárodní normalizovaný poměr); na druhou stranu je však nutné pravidelně sledovat jiné krevní parametry, např. hodnoty udávající funkci ledvin. Poznámka: Jednotné číslo je nové orální antikoagulans (tento název se v jednotném čísle nijak neskloňuje).

Fekálně-orální přenos je jednou z možností přímého přenosu infekce. Při tomto způsobu přenosu infekce se infekční agens, které jsou přítomny v nepatrných částicích stolice, dostávají z infikovaného člověka do úst nového hostitele. Mezi hlavní příčiny fekálně-orálního přenosu onemocnění patří nedostatečná hygiena (například vyprazdňování stolice poblíž zdroje pitné vody) a špatné hygienické návyky. Mezi nemoci způsobené fekálně-orálním přenosem se řadí břišní tyfus, cholera, přenosná dětská obrna (poliomyelitida), virová hepatitida a mnoho dalších infekčních onemocnění – zvláště pak těch, které způsobují průjem. Viz také fekální, orální, přímý přenos, přenos infekce.

Orální znamená „ústní“, „týkající se úst“, případně „užívaný ústně“ apod. Příklady: orální glukózový toleranční test - vyšetření, při němž člověk vypije (tzn. ústy přijme) roztok glukózy, orální kandidóza – onemocnění ústní dutiny způsobené kvasinkami rodu Candida, fekálně-orální přenos – přenos infekce prostřednictvím stolice infikovaného jedince do úst nového hostitele, atd.

Orální kandidóza, moučnivka neboli soor je infekce způsobená kvasinkami rodu Candida. Tyto kvasinky za normálních okolností žijí uvnitř lidského těla (např. v ústní dutině, v krku, ve střevech a v pochvě) i na kůži, aniž by způsobovaly nějaké problémy. Pokud se však prostředí uvnitř ústní dutiny změní takovým způsobem, který podporuje růst kvasinek, může se Candida přemnožit a způsobit infekci, tzv. kandidózu. Mezi příznaky orální kandidózy patří bělavé „moučnaté“ povlaky, které se objevují ústní sliznici – nejčastěji v oblasti hrdla nebo jazyka. Tyto povlaky mohou zdánlivě připomínat zbytky jogurtu nebo tvarohu. Sliznice je citlivá, bývá také zarudlá, pacient mívá pocit sucha a pálení v ústech. Orální kandidóza se obvykle léčí antimykotiky. Obrázek: Kvasinková infekce – bělavá ložiska na jazyku. Zdroj: Samuel Vokurka: Průvodce postižením dutiny ústní při onkologické léčbě (2. aktualizované vydání). Plzeň, 2021. ISBN: 978-80-905986-3-8 (odkaz vede na PDF soubor na webu mukozitida.cz, 4.6 MB) Viz také orální, kandidóza.

Substituční terapie testosteronem je jiný název pro substituční léčbu testosteronem.

Test protilátek proti viru SARS-CoV-2, imunologický test neboli rapid test je založen na detekci protilátek (IgA, IgG, IgM), které si lidské tělo vytvoří proti viru způsobujícímu onemocnění COVID-19. Nejedná se tedy o testování přítomnosti viru samotného, k tomu slouží PCR test. V případě testu protilátek se o nepřímý důkaz infekce (probíhající nebo již proběhlé, v závislosti na typu detekovaných protilátek). Prediktivní hodnota tohoto testu je ovlivněna více faktory, např. mírou imunitní odpovědi nebo časem, který uplynul od prvního setkání s virem. Protilátky jsou obvykle detekovatelné až několik dnů od prvních příznaků nemoci. Imunologické testy proto lze použít u jedinců s rozvinutým onemocněním, případně k důkazu toho, že se organismus s virem někdy v minulosti setkal. Pozitivní výsledek takového testu tedy neznamená, že je vyšetřená osoba aktuálně pozitivní nebo nemocná. Na tomto typu testu byla založena i studie kolektivní imunity SARS-CoV-2-CZ-Preval, která proběhla v ČR na přelomu dubna a května 2020 a jejímž cílem bylo zjistit, kolik osob z populace prodělalo nákazu virem SARS-CoV-2, aniž měly příznaky nebo byly diagnostikovány PCR testem. Viz také PCR test.