Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Onkologická léčba je jiný název pro protinádorovou léčbu. Viz také onkologie, léčba.

Onkologická prevence je soubor opatření, jejichž cílem je snížení rizika vzniku nádorového onemocnění. To může zahrnovat dodržování zásad zdravého životního stylu, vyhýbání se karcinogenům, případně podstoupení očkování, které může předejít vzniku některých zhoubných nádorů (např. očkování proti HPV). Viz také onkologie, prevence.

Onkologický pacient je člověk, jemuž byl diagnostikován některý z mnoha typů nádorových onemocnění. Viz také onkologie.

Onkologická indikační komise (někdy jen zkráceně indikační komise) je skupina lékařů, která se pravidelně schází v nemocnici, aby diskutovala o konkrétních případech zhoubných nádorů a vyměňovala si poznatky. Cílem jednání indikační komise je stanovit nejlepší možnou léčbu nádorového onemocnění a plán péče pro konkrétního onkologického pacienta. Účast lékařů z mnoha různých oborů přináší odlišné pohledy na daného pacienta, a je tak mnohem snazší vypracovat léčebný plán, než kdyby jej sestavoval pouze klinický onkolog. Schůzek indikační komise se většinou účastní klinický onkolog, patolog, onkochirurg a radiolog. V závislosti na projednávaných případech se mohou účastnit i lékaři dalších specializací, například gynekolog, plastický chirurg, urolog apod. Viz také onkologie, indikace.

První linie léčby je jiný název pro primární léčbu.

Kauzální léčba je taková léčba, která je zaměřena na příčinu nemoci. Pro úspěšnou kauzální léčbu musí být splněny dva předpoklady: je známa příčina onemocnění, existuje lék či výkon, který příčinu i samotné onemocnění může odstranit. Opakem kauzální léčby je symptomatická léčba.

Symptomatická léčba je taková léčba, která je zaměřena na projevy nebo příznaky (symptomy) onemocnění, nikoli na jeho příčinu. Opakem symptomatické léčby je kauzální léčba.

Trombolytická léčba je léčba, jejímž cílem je rozpuštění již vzniklého trombu. Viz také fibrinolýza, trombolýza a antitrombotická léčba.

Pokračovací léčba je druhá fáze léčby deprese. Navazuje na akutní léčbu a trvá 4–9 měsíců, během nichž je pacient léčen pomocí antidepresiva, psychoterapie, elektrokonvulzivní terapie nebo jiných léčebných metod, aby se zabránilo recidivě. Viz také akutní léčba deprese, udržovací léčba deprese.

Cíl léčby je stav, kterého se lékař snaží dosáhnout u konkrétního pacienta s konkrétním onemocněním. Cílem léčby nemusí být vždy jen uzdravení. Například: u onkologických pacientů v pokročilém stadiu onemocnění může být cílem léčby prodloužení života, zlepšení kvality života nebo potlačení příznaků onemocnění, u žen s těhotenskou cukrovkou je cílem léčby udržení normální glykemie, apod.