Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Intervalový karcinom prsu je karcinom prsu, který je diagnostikován v době mezi pravidelným screeningovým mamografickým vyšetřením, které se jevilo jako normální (tzn. jeho výsledkem byl negativní nález), a dalším screeningovým mamografickým vyšetřením. Odborníci přitom rozlišují: pravý intervalový karcinom prsu – zhoubný nádor při posledním screeningovém mamografickém vyšetření skutečně nebyl přítomen, přehlédnutý intervalový karcinom prsu – zhoubný nádor při čtení snímku z poslední screeningové mamografie byl přítomen, ale byl přehlédnut. Intervalové karcinomy prsu často bývají větší, rychleji rostou a šíří se, a mají horší prognózu než karcinomy prsu zjištěné při screeningovém mamografickém vyšetření. Problematika intervalových karcinomů prsu je předmětem intenzivních výzkumů, aby lékaři byli schopni lépe identifikovat ženy, pro které by bylo přínosem častější mamografické vyšetření nebo jiná vyšetření, která by pomohla včas odhalit zhoubný nádor prsu. Viz také karcinom, karcinom prsu.

Karcinom prsu je odborný název pro rakovinu prsu. Tento zhoubný nádor je jedním z nejčastěji se vyskytujících nádorových onemocnění u žen. V České republice však funguje screeningový program, jehož cílem je záchyt karcinomu prsu v časných stadiích, a tím i snižování mortality tohoto onemocnění. Viz také karcinom, prs.

Hereditární syndrom karcinomu prsu a ovaria neboli HBOC syndrom (zkratka pochází z anglického názvu hereditary breast and ovarian cancer syndrome) je dědičné onemocnění, při kterém je riziko vzniku karcinomu prsu (zejména před 50. rokem věku) a karcinomu ovaria vyšší než u běžné populace. Většina případů HBOC syndromu je způsobena určitými mutacemi (změnami) v genu BRCA1 nebo BRCA2. Lidé s HBOC syndromem mohou mít také zvýšené riziko jiných typů zhoubných nádorů, včetně karcinomu slinivky břišní, karcinomu prostaty a melanomu. HBOC syndrom se řadí mezi dědičné nádorové syndromy. Viz také hereditární, syndrom, karcinom prsu, karcinom ovaria.

Dlaždicobuněčný karcinom jícnu je jiný název pro spinocelulární karcinom jícnu. Viz také dlaždicové buňky, karcinom, jícen.

Karcinom in situ neboli CIS (zkratka pochází z anglického názvu carcinoma in situ) je uskupení abnormálních buněk, které zůstávají v místě, kde vznikly (tzn. nerozšířily se). Tyto abnormální buňky však mohou dát vznik zhoubnému nádoru, tzn. začít se šířit do zdravé tkáně, která se nachází v jejich bezprostředním okolí. Viz také karcinom, in situ, duktální karcinom in situ, lobulární karcinom in situ.

Kolorektální karcinom je odborný název pro rakovinu tlustého střeva a konečníku. Tento zhoubný nádor je jedním z nejčastěji se vyskytujících nádorových onemocnění a ve všech vyspělých státech jeho incidence setrvale narůstá. V České republice však funguje screeningový program, jehož cílem je záchyt kolorektálního karcinomu v časných stadiích, a tím i snižování mortality tohoto onemocnění. Obrázek: Zjednodušené schéma čtyř „hlavních“ klinických stadií kolorektálního karcinomu. TNM klasifikace rozlišuje stadia podrobněji. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také karcinom, kolorektum.

Pagetův karcinom bradavky je vzácná forma rakoviny prsu, která se vyznačuje výskytem nádorových buněk v bradavce. Příznaky obvykle zahrnují svědění a pálení, a v okolí bradavky stav podobný ekzému. Může se objevit i výtok nebo krvácení z bradavky. Viz také karcinom, karcinom prsu.

Hereditární nepolypózní kolorektální karcinom je jiný název pro Lynchův syndrom. Viz také hereditární, polyp, kolorektální karcinom.

Karcinom plic je odborný název pro rakovinu plic. Tento zhoubný nádor je v České republice jedním z nejčastěji diagnostikovaných nádorových onemocnění a nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné nádory. Rozlišujeme dvě hlavní formy karcinomu plic: nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) a malobuněčný karcinom plic (SCLC). Viz také karcinom, plíce.

Karcinom penisu je odborný název pro rakovinu penisu. Tento zhoubný nádor se nevyskytuje příliš často. Pokud je odhalen včas, je šance na vyléčení vysoká a penis lze většinou zachovat. Z tohoto důvodu by muži měli sebemenší změnu na penisu brát vážně a nechat si ji co možná nejdříve zkontrolovat lékařem. Rizikovými faktory pro vznik rakoviny penisu jsou nedostatečná hygiena, zúžení předkožky (fimóza) a infekce HPV. Viz také karcinom, penis.