Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Jednotka intenzivní péče (JIP) je specializované nemocniční oddělení, které pečuje o pacienty v kritickém stavu. Viz také intenzivní medicína.

Dispečink intenzivní péče (DIP) je informační systém pro monitorování kapacit intenzivní péče, který byl vybudován v březnu 2020 v reakci na epidemii onemocnění COVID-19, a to ve spolupráci MZ ČR, ÚZIS ČR a České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP. DIP umožňuje sdílení velmi omezeného rozsahu dat mezi lékaři, koordinátory intenzivní péče a zdravotnickými záchrannými službami. Nemocnice do něj zadávají informace o obsazenosti lůžek na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačních odděleních a také údaje o počtu volných přístrojů pro intenzivní péči o pacienta, zejména pak o pacienta s COVID-19. Děje se tak v reálném čase, je to tedy systém velmi proměnlivý, v čase se měnící i v hodinách, protože vždy zachycuje aktuální situaci. Vytvořením tohoto systému tak byla usnadněna domluva a koordinace všech složek záchranného systému a zejména řízení v rukách krajských koordinátorů intenzivní péče. DIP je plně funkční od dubna 2020 a byl vybudován jako manažerský nástroj pro nouzové řízení kapacit intenzivní péče. O přístupech a zveřejňování dat rozhoduje výhradně MZ ČR jako správce systému. Přístupy jsou poskytovány právnické osobě, tedy například nemocnici jakožto poskytovateli zdravotních služeb. Následné využívání dat a distribuce přístupových práv je na vedení daného subjektu.

Intenzivní péče je speciální typ zdravotní péče. Intenzivní péče je poskytována pacientům, kteří jsou v kritickém stavu a vyžadují nepřetržitý dohled. V drtivé většině případů je intenzivní péče poskytována na jednotkách intenzivní péče.

Akutní intenzivní lůžková péče je zdravotní péče, která je poskytována pacientům v případech náhlého selhávání nebo náhlého ohrožení základních životních funkcí nebo v případech, kdy lze tyto stavy důvodně předpokládat. Viz také akutní, lůžková péče.

Intenzivní medicína je lékařský obor zabývající se udržováním životních funkcí pacientů, kteří jsou v kritickém stavu a obvykle vyžadují nepřetržitý dohled. Intenzivní medicína je praktikována na jednotkách intenzivní péče. Lékař specializující se na intenzivní medicínu se oficiálně nazývá lékař intenzivní péče, hovorově intenzivista. Viz také medicína (lékařství), akutní medicína.

Poskytování péče cizincům je v ordinacích (nejen) praktických lékařů stále častější. Cizinci zaměstnaní v ČR jsou účastni veřejného zdravotního pojištění a mají stejná práva a povinnosti jako tuzemští klienti zdravotních pojišťoven, včetně možnosti registrace, prevence a dlouhodobé péče. Cizinci ze zemí EU s platným průkazem pojištěnce mají nárok na stejné bezplatné akutní ošetření, jako ve svých mateřských zemích (mohou zaplatit, ale následně jim je platba jejich pojišťovnou vrácena). Cizinci mimo EU za péči platí obvykle přímo. Komerční pojištění cizinců obvykle pokrývají akutní ošetření, ale nehradí prevenci a dlouhodobou péči. Cizinci si musí ověřit, zda v dané ordinaci mohou komunikovat v některém ze světových jazyků.

V každém zdravotnickém zařízení, tedy i v ordinaci praktického lékaře, by měl být zaveden interní systém kontroly a podpory kvality. Měla by také existovat možnost pro pacienty hodnotit poskytovanou péči, vznášet podněty a také podávat stížnosti. Při poskytování zdravotní péče, tak jako při každé lidské činnosti, může docházet k chybám a omylům. Dobrá vzájemná komunikace mezi zdravotníky a pacienty může riziko a následky těchto chyb a omylů zmírnit.

Dispenzární péče je jiný název pro dispenzarizaci.

Pacienti (rodiče pro svoje děti) mají právo na svobodnou volbu lékaře, tedy i registrujícího lékaře, bez ohledu na spádové území. Lékař může odmítnout přijetí pacienta do péče nebo péči o pacienta ukončit pouze v případech předvídaných zákonem. Lékař může odmítnout registrovat pacienta, pokud: by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení (ordinace má např. příliš mnoho registrovaných pacientů), jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo věcné vybavení zdravotnického zařízení, vzdálenost místa pobytu pacienta by neumožňovala (v případě praktického lékaře pro dospělé nebo praktického lékaře pro děti a dorost) výkon návštěvní služby, pacient není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má zdravotnické zařízení uzavřenou smlouvu.

Sociální služby ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče jsou sociální služby (podle § 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) poskytované osobám, které již nevyžadují lůžkovou péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby, a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení lůžkové péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb či pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.