Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Endovaskulární léčba aneurysmatu neboli EVAR (zkratka pochází z anglického názvu endovascular aneurysm repair) je miniinvazivní zákrok, který se někdy používá při léčbě aneurysmatu břišní aorty. Endovaskulární léčba aneurysmatu břišní aorty spočívá v tom, že chirurg malým řezem v třísle prostřednictvím katétru vsune skrze tzv. společnou kyčelní tepnu do aorty kousek umělé cévní stěny – tzv. stentgraft – a ten zafixuje (upevní) na oslabeném místě (viz obrázek). Tím se zmírní tlak na aortu s sníží se riziko jejího prasknutí (ruptury). Obrázek: Endovaskulární léčba aneurysmatu břišní aorty s využitím stentgraftu – schematický nákres. Levá část obrázku: Skrze tepnu v třísle je nejprve do aorty zaveden katétr se stentgraftem. Jakmile se nachází na správném místě, stentgraft je uvolněn a ponechán na místě, zatímco katétr je pomalu vytahován zpět. Pravá část obrázku: Stentgraft se rozšíří tak, aby se „nalepil“ ke stěnám aorty. Krev pak proudí pouze skrze stentgraft, není již v kontaktu s postiženou stěnou aorty. (Zdroj: By National Institutes of Health - https://www.nhlbi.nih.gov/health/aortic-aneurysm, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=12837854) Viz také endovaskulární, aneurysma, aneurysma břišní aorty.

První linie léčby je jiný název pro primární léčbu.

Kauzální léčba je taková léčba, která je zaměřena na příčinu nemoci. Pro úspěšnou kauzální léčbu musí být splněny dva předpoklady: je známa příčina onemocnění, existuje lék či výkon, který příčinu i samotné onemocnění může odstranit. Opakem kauzální léčby je symptomatická léčba.

Symptomatická léčba je taková léčba, která je zaměřena na projevy nebo příznaky (symptomy) onemocnění, nikoli na jeho příčinu. Opakem symptomatické léčby je kauzální léčba.

Trombolytická léčba je léčba, jejímž cílem je rozpuštění již vzniklého trombu. Viz také fibrinolýza, trombolýza a antitrombotická léčba.

Pokračovací léčba je druhá fáze léčby deprese. Navazuje na akutní léčbu a trvá 4–9 měsíců, během nichž je pacient léčen pomocí antidepresiva, psychoterapie, elektrokonvulzivní terapie nebo jiných léčebných metod, aby se zabránilo recidivě. Viz také akutní léčba deprese, udržovací léčba deprese.

Cíl léčby je stav, kterého se lékař snaží dosáhnout u konkrétního pacienta s konkrétním onemocněním. Cílem léčby nemusí být vždy jen uzdravení. Například: u onkologických pacientů v pokročilém stadiu onemocnění může být cílem léčby prodloužení života, zlepšení kvality života nebo potlačení příznaků onemocnění, u žen s těhotenskou cukrovkou je cílem léčby udržení normální glykemie, apod.

Antiagregační léčba neboli protidestičková léčba mění srážlivost krve ovlivňováním funkce trombocytů (pozor, nejedná se o antikoagulační léčbu!). Viz také anti-, antiagregancia.

Srdeční resynchronizační léčba neboli CRT (zkratka pochází z anglického názvu cardiac resynchronisation therapy) je léčebná metoda, která se používá u některých pacientů se srdečním selháním. Spočívá v implantaci speciálních elektrod do levá komora i pravá komora, někdy i do pravé síně; jejich činnost pak řídí kardiostimulátor, který je rovněž implantován do pacientova hrudníku.

Multimodální léčba bolesti se používá k úlevě od chronické bolesti. K úspěšnému zmírnění chronické bolesti je často nutné použít několik léčebných metod současně, neboť samotné užívání léků proti bolesti (odborně analgetik) většinou nestačí. Proto lékař většinou doporučí i nemedikamentózní metody – například pohybovou aktivitu, relaxační metody, fyzioterapii, psychoterapii, případně speciální školení a semináře. Pacientovi se v takovém případě věnují odborníci z různých oborů: kromě lékaře například i fyzioterapeut či psycholog. Viz také multimodální, léčba bolesti.