Počet výsledků: 59

Otevřít filtraci

Ženský reprodukční systém je orgánový systém, který zajišťuje rozmnožování (reprodukci) u žen. Ženský reprodukční systém je tvořen jednotlivými ženskými pohlavními orgány. Viz také mužský reprodukční systém.

Mužský reprodukční systém je orgánový systém, který zajišťuje rozmnožování (reprodukci) u mužů. Mužský reprodukční systém je tvořen jednotlivými mužskými pohlavními orgány. Viz také ženský reprodukční systém.

Reprodukční systém je orgánový systém, který zajišťuje rozmnožování (reprodukci). Reprodukční systém je tvořen jednotlivými pohlavními orgány. Viz také reprodukce, orgánový systém, ženský reprodukční systém, mužský reprodukční systém.

Ženské pohlavní hormony ovlivňují mnoho procesů v ženském těle. Kolísání hladiny těchto hormonů zodpovídá například za normální průběh menstruačního cyklu. Pod pojmem „ženské pohlavní hormony“ se nejčastěji rozumí estrogeny a gestageny. Je však třeba mít na paměti, že i v ženském těle se přirozeně nacházejí androgeny, byť v mnohem menší míře. Viz také hormony, mužské pohlavní hormony.

Ženské pohlavní orgány jsou pohlavní orgány, které se vyskytují u dívek a žen. Ženské pohlavní orgány společně vytvářejí ženský reprodukční systém. Obrázek: Ženské pohlavní orgány a jejich umístění ve vztahu k okolním tělním strukturám – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také pohlavní orgány, mužské pohlavní orgány.

Ženská močová trubice (lat. urethra feminina) ústí mezi poštěváčkem a pochvou do tzv. poševní předsíně. Ženská močová trubice měří na délku přibližně jen čtyři centimetry, je tedy výrazně kratší než mužská močová trubice. Proto jsou ženy náchylnější k infekcím močových cest: bakterie mají u žen kratší (a tím i snazší) cestu do močového měchýře, než je tomu u mužů. Obrázek: Poloha močového měchýře, močové trubice (obojí vyznačeno tělovou barvou) a některých přilehlých struktur v ženské pánvi – schematický nákres. Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148631 Viz také močová trubice, mužská močová trubice.

Reprodukční číslo (R) udává průměrný počet dalších osob, které přímo nakazí jeden nakažený pacient. Například při hodnotě R = 2 nakazí každý nemocný jedinec během onemocnění v průměru další dvě osoby. Základní reprodukční číslo udává počáteční hodnotu v dané populaci před přijetím ochranných opatření, postupně by se mělo snižovat na tzv. efektivní reprodukční číslo, které odpovídá pomalejšímu šíření epidemie díky přijatým opatřením. Reprodukční číslo je dáno zejména infekčností onemocnění, četností osobních kontaktů nakaženého a dobou, po kterou nakažený může šířit onemocnění, než se dostane do karantény nebo je izolován. Reprodukční číslo poskytuje snadno prezentovatelnou charakteristiku infekčnosti onemocnění, ale stále je pouze odhadem parametrů epidemiologického modelu, nikoliv přímo pozorovatelnou hodnotou. Modely jsou vždy zatížené různými neurčitostmi, v tomto případě zejména délkou inkubační doby a infekčnosti onemocnění. Navíc má smysl pouze pro populační skupiny, v níž se epidemie reálně šíří; v situaci, kdy existují pouze lokální ohniska a ve zbytku populace či státu se onemocnění prakticky nevyskytuje, neposkytuje celkové R v podstatě žádnou validní informaci. Čím je reprodukční číslo vyšší, tím se nemoc šíří rychleji. Pokud se podaří snížit reprodukční číslo pod 1, můžeme očekávat vyhasnutí epidemie. Pokud se alespoň podaří reprodukční číslo dostatečně snížit, lze šíření epidemie zpomalit a snížit riziko překročení kapacity zdravotního systému. Příklad: Během epidemie COVID-19 v České republice v roce 2020 byla počáteční hodnota reprodukčního čísla na začátku března na hodnotě 2,64. Od poloviny března, kdy došlo k uzavření škol a omezení pohybu osob, toto číslo kleslo na hodnotu kolem 1,0. K 30. dubnu byla „vyhasínající“ epidemie charakterizována číslem R = 0,7. Ke dni 15. října – během druhé vlny epidemie – však již reprodukční číslo bylo 1,44.

Reprodukční věk neboli plodný věk je věkové rozmezí, kdy je jedinec (teoreticky či prakticky) schopen rozmnožování (reprodukce): U žen se reprodukčním věkem rozumí období mezi menarche a menopauzou, tzn. zhruba věkové rozmezí 12–49 let (někteří autoři však uvádějí 15–49 let). Pojem „reprodukční věk“ či „plodný věk“ je však nepřesný, protože některé ženy mohou otěhotnět a porodit děti v mladším nebo i starším věku. U mužů se reprodukčním věkem rozumí období mezi nástupem puberty a ztrátou plodnosti. Viz také reprodukce.

Systémový oběh, velký krevní oběh neboli tělní oběh je oběh krve mezi srdcem a všemi ostatními částmi těla (kromě plic). Přenáší okysličenou krev k buňkám a vrací odkysličenou krev zpět do srdce. Viz také systémový, plicní oběh, krevní oběh.

Komplementový systém nebo jen zkráceně komplement je součástí imunitního systému. Komplementový systém se skládá z více než 40 různých proteinů, které se nacházejí v krvi a na povrchu buněk. Většina z těchto proteinů vzniká v játrech. Proteiny komplementu se aktivují v přítomnosti patogenů (např. bakterií) nebo protilátek. Komplementový systém se podílí na některých imunitních reakcích (včetně alergických reakcí), likvidaci bakterií, uvolňování histaminu apod.

Zobrazeno 1 až 10 z 59

Počet výsledků