4 min. čtení
Otevírání zdravotnických dat již tedy není aparátem podivínů či předmětem debat v anarchistických kroužcích1, ale všední realitou, přinejmenším pro velkou část registrů a agend NZIS. Zároveň je součástí mnohem rozsáhlejšího procesu elektronizace zdravotnictví, což na úvod zdůraznil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Celý proces je rovněž podložen legislativně a jakýkoliv krok či datový soubor musí být plně v souladu s klíčovými normami, zejména pokud jde o ochranu citlivých osobních dat, jak zdůrazňovali zástupci Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), který NZIS spravuje a ve spolupráci s odbornými společnostmi připravuje datové výstupy. Při tom jsou respektovány různé stupně citlivosti dat a možnosti zveřejnění, od omezeného množství primárních dat o neživých subjektech až po data vyžadující pokročilé úpravy, agregace a interpretace. Zároveň jsou připravovány různé formy datových výstupů pro různé skupiny uživatelů dle pokročilosti práce s daty: infografiky a statistické ročenky pro „začátečníky“, analytické studie a datové souhrny pro „průzkumníky“ a otevřené či dokonce syntetické datové sady pro „experty“. Individuální zařazení do některé ze skupin je samozřejmě ponecháno na uživateli samotném, a podobně jako skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále2, tak i datový začátečník může pracovat s otevřenou datovou sadou.
Data NZIS však určitě nejsou jen „hračkou“ pro nadšence či vědce, ale i nepostradatelným zdrojem informací o organizaci a výsledcích zdravotní péče. V českém zdravotnictví je situace napříč obory a specializacemi velmi různorodá, jak doložil další přednáškový blok konference. Například Česká onkologická společnost ČLS JEP buduje svou datovou základnu a informační zázemí bezmála 20 let, zejména díky existenci Národního onkologického registru. Naopak Národní kardiologický informační systém je poměrně čerstvým přírůstkem, který v rámci NZIS čerpá ze dvou specializovaných kardiologických a kardiochirurgických registrů, ale i z těch obecných, jako jsou Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS) a Národní registr hospitalizovaných (NRHOSP). Úrazoví chirurgové a traumatologové se na datovou základnu z Národního registru úrazů teprve těší. Představena byla i Centrální evidence očkování, která přímo vychází z nástrojů vybudovaných během koronavirové epidemie.
Záznamy přednášek o datovém zpravodajství a zveřejňování dat NZIS naleznete na YouTube kanále ÚZIS. Tématu se věnoval i článek v časopise Medical Tribune.
NZIP však zcela jistě není jen o datovém zpravodajství; jde o komplexní informační portál pro širokou laickou i poučenou veřejnost a prostor tedy dostala i další témata. Jedním z nich je využití NZIP jako garantovaného zdroje pro zvyšování zdravotní gramotnosti a informovanosti, což ve svých příspěvcích doložily zástupkyně pacientských organizací i Státního zdravotního ústavu. To ovšem nelze dělat bez průběžného doplňování a aktualizace obsahu NZIP, v němž byly v nedávné době publikovány nové kategorie týkající se zdravé výživy, pohybových aktivit a těhotenství a porodu. Prezentována byla i témata, která si nepochybně zaslouží detailnější zpracování, než tomu dosud je. Na konferenci jsme rovněž zhodnotili první půlrok existence interaktivního herního modulu a podívali jsme se i na to, jak se uživatelé na portálu chovají.
Příjemnou tečkou za konferencí byla neformální diskuse týmu NZIP s ostatními účastníky, kteří měli řadu námětů a návrhů k obsahu, technickému řešení i spolupráci. Letošní rok tak můžeme uzavřít s vědomím, že NZIP kráčí správnou cestou, na níž nás čeká mnoho práce, ale i příjemných zastavení.
1 Smoljak L, Svěrák Z. Záskok [divadelní hra]. 1994. 2 Marečku, podejte mi pero [film]. Režie Oldřich Lipský. 1976.
Fotogalerie
Související odkazy
- Prezentace z konference NZIS Open (odkaz vede ke stažení ZIP souboru s prezentacemi, 86,1 MB)
- Prezentace z konference NZIP (odkaz vede ke stažení ZIP souboru s prezentacemi, 51,8 MB)
