Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Plodný věk je jiný název pro reprodukční věk.

Přenos vektorem je jednou z možností nepřímého přenosu infekce. Jedná se o přenos infekce prostřednictvím nějakého vektoru, nejčastěji hmyzu (například mouchami, které sedají na výkaly, komáry přenášejícími malárii apod.). Viz také přenos infekce, vektor, nepřímý přenos.

Reprodukční věk neboli plodný věk je věkové rozmezí, kdy je jedinec (teoreticky či prakticky) schopen rozmnožování (reprodukce): U žen se reprodukčním věkem rozumí období mezi menarche a menopauzou, tzn. zhruba věkové rozmezí 12–49 let (někteří autoři však uvádějí 15–49 let). Pojem „reprodukční věk“ či „plodný věk“ je však nepřesný, protože některé ženy mohou otěhotnět a porodit děti v mladším nebo i starším věku. U mužů se reprodukčním věkem rozumí období mezi nástupem puberty a ztrátou plodnosti. Viz také reprodukce.

Vektor (v epidemiologii) je hmyz nebo jakýkoli jiný živý přenašeč, který přenáší infekční agens z infikovaného jedince nebo odpadních produktů jeho metabolismu (zejm. stolice) na vnímavého jedince, jeho potravu nebo jeho bezprostřední okolí. Viz také přenos vektorem, přenos infekce.

Věkem podmíněná makulární degenerace neboli AMD (zkratka pochází z anglického názvu age-related macular degeneration) je poměrně rozšířená oční vada, která se poprvé projeví ve věku okolo 60 let. Nezpůsobuje úplné oslepnutí, ale postihuje zvláště střední část zorného pole. Pro člověka s AMD mohou být každodenní činnosti (např. čtení, rozpoznávání obličejů) velmi obtížné. Není-li včas zahájena léčba, potíže se zhoršují. Viz také makulární, degenerace.

Duševní zdraví matek je oblast zdravotní péče, která je často zanedbávána nebo různě zlehčována. Zvláště u nastávajících nebo čerstvých maminek se však může vyskytovat celá řada poruch a příznaků – mimo jiné deprese, úzkostné poruchy či dokonce psychózy. Tyto poruchy se mohou vyskytnout během těhotenství a/nebo v období po porodu (společně často označované jako perinatální období). Pokud se tyto poruchy neléčí, mohou mít pro matku, její dítě, její rodinu (a potažmo i širší společnost) zničující důsledky. Tato onemocnění mohou být způsobena kombinací biologických, psychologických a sociálních stresorů, jako je nedostatek podpory, rodinná anamnéza nebo předchozí výskyt těchto poruch. Viz také duševní zdraví, duševní onemocnění.

Opatrovnictví člověka je situace, kdy zletilá osoba potřebuje pomoc jiné osoby k ochraně svých práv a k realizaci plnění svých povinností. Jde tak o osobu, která není schopna zcela samostatně právně jednat. Důvodem této situace bývá u konkrétní osoby duševní porucha způsobená např. duševním onemocněním, věkem, zdravotním stavem apod. Tato situace je upravena zákony (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů). Viz také opatrovník.

Sklivec (lat. humor vitreus) je gelovitá hmota, která vyplňuje vnitřek oka a zabírá velkou část prostoru mezi čočkou a sítnicí. Světlo, které projde skrze přední část oka (tzn. rohovku a čočku), proto na své cestě k sítnici prochází ještě sklivcem. Sklivec se skládá přibližně z 98 % z vody, zbývající asi 2 % tvoří kyselina hyaluronová. Ta je uložena v síti jemných kolagenních vláken. Vysoká schopnost kyseliny hyaluronové vázat vodu – v kombinaci s rozvětvenou sítí kolagenních vláken – zajišťuje homogenní, gelovou konzistenci sklivce a jeho průhlednost.

Čepovec (lat. axis) je druhý krční obratel. Na rozdíl od atlasu má čepovec tělo i trnový výběžek (viz obratlový oblouk). Nezvyklou strukturou oproti typickým obratlům je zub čepovce (lat. dens axis), který vybíhá směrem nahoru z těla obratle. Ve spojení s předním obloukem atlasu funguje zub čepovce jako kolík, kolem kterého se otáčí atlas zároveň s celou lebkou. Čepovec je poměrně výstižné jméno, neboť jeho zub (čep) umožňuje otáčení hlavy kolem osy krku (např. ze strany na stranu, když říkáme „ne“). Skloubení mezi atlasem a čepovcem je příkladem kolového kloubu. Obrázek: Čepovec – schematický nákres. Čepovec (krční obratel C2) má nahoru vyčnívající zub, který přesně zapadá do předního oblouku atlasu. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také atlas, krční obratle.