Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Vývojová porucha jazyka neboli DLD (zkratka pochází z anglického názvu developmental language disorder) je narušený vývoj řeči, který není způsoben jinými okolnostmi, jako jsou například poruchy sluchu, poruchy autistického spektra, dětská mozková obrna, nedostatečné vystavení mluvenému slovu apod. DLD může mít negativní dopad na schopnost mluvení, poslechu, čtení i psaní. DLD je neurovývojová porucha, ke které je dítě do značné míry geneticky predisponováno: rodiče a/nebo sourozenci dětí s DLD v mnoha případech měli (nebo stále ještě mají) podobné potíže s vývojem řeči. Odborníci odhadují, že 50 až 70 % dětí s DLD má alespoň jednoho blízkého příbuzného s touto poruchou. Kromě toho se u rodinných příslušníků dítěte s DLD častěji vyskytují další potenciálně související neurovývojové poruchy – například některá z poruch učení nebo poruch autistického spektra. Dítě s DLD se často „rozmluví“ později než jeho vrstevníci. Některé děti s DLD nakonec své vrstevníky ve vývoji řeči doženou, ale mnohdy mají obtíže s užíváním jazyka i ve starším věku. Děti s DLD mohou například: začít skládat slova do vět v pozdějším věku, než je obvyklé, mít potíže s učením nových slov a navazováním konverzace, mít potíže s plněním pokynů – ne proto, že by byly tvrdohlavé, ale proto, že slovům v pokynech zcela nerozumějí, dělat časté gramatické chyby při mluvení. Pokud má lékař, učitel nebo rodič podezření, že dítě trpí DLD, může jeho jazykové schopnosti odborně posoudit klinický logoped. Terminologická poznámka: DLD byla dříve označována jako vývojová dysfázie.

Poruchy psychického vývoje je souhrnné označení pro skupinu duševních poruch, které jsou pozorovány již od dětství a mohou zahrnovat méně či více závažná postižení v různých oblastech. Používání pojmu „poruchy psychického vývoje“ se může u různých odborníků mírně lišit. Poruchy psychického vývoje v nejužším slova smyslu jsou vyjmenovány v kategorii F80–F89 v Mezinárodní klasifikaci nemocí (verze MKN-10). Podle tohoto výkladu se sem řadí specifické vývojové poruchy řeči a jazyka, specifické vývojové poruchy školních dovedností, specifické vývojové poruchy motorických funkcí, poruchy autistického spektra apod. V širším slova smyslu bývá někdy mezi poruchy psychického vývoje zahrnována ADHD, případně i antisociální chování či schizofrenie, která začíná v dětství a pokračuje po celý život. Poruchy psychického vývoje jsou přítomny od raného dětství. Většina z nich se s věkem dítěte zlepšuje, ale některé mohou vyústit v poruchy, které přetrvávají po celý život. Poměrně významnou roli hraje u poruch psychického vývoje genetická predispozice; postiženi bývají častěji chlapci než dívky. Viz také porucha, psychický vývoj.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Porucha osobnosti je typ duševní poruchy, která se vyznačuje rigidním a na poměry většinové společnosti „nepřijatelným“ způsobem myšlení, fungování a chování. Člověk s poruchou osobnosti může mít potíže vcítit se do pocitů ostatních lidí. To pak způsobuje značné problémy při navazování a udržování „normálních“ vztahů, ať již ve škole, v práci nebo ve společnosti obecně. Viz také porucha a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz porucha osobnosti, poruchy osobnosti apod.

Perzistentní afektivní poruchy neboli přetrvávající poruchy nálady se řadí mezi depresivní poruchy. Do této kategorie se řadí cyklotymie a dystymie. Viz také perzistentní, porucha.

Smíšená úzkostně depresivní porucha se vyznačuje tím, že se u ní mísí příznaky úzkostné poruchy s příznaky deprese, nicméně příznaků ani jednoho typu není tolik, aby mohla být potvrzena diagnóza úzkostné poruchy nebo depresivní poruchy. Pokud příznaky jednoho typu nakonec přece jen převládnou, odborník (nejčastěji psychiatrie) se přikloní k jedné z diagnóz (úzkostná porucha nebo deprese). Viz také úzkostné poruchy, deprese, porucha.

Rekurentní depresivní porucha neboli periodická depresivní porucha je jednou z forem depresivní poruchy. Rekurentní depresivní porucha se vyznačuje výskytem dvou nebo více depresivních epizod. Viz také deprese, porucha.

Narcistická porucha osobnosti je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sníženou schopnost přijímání kritiky, vyznačuje se přílišným sebevědomím, zároveň má (většinou nevědomé) pocity méněcennosti, má velmi silné nutkání být vždy středem pozornosti. Viz také porucha.

Schizoidní porucha osobnosti (pozor, nezaměňovat se schizofrenií!) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: je samotářský, je zdánlivě nebo skutečně chladný až lhostejný vůči ostatním, má skrytou touhu po uznání, drží si odstup od ostatních, může působit uzavřeně a nepřístupně, stahuje se do svého světa fantazie. Viz také porucha.