Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Tromboflebitida je odborný název pro akutní trombózu, která je zároveň provázena zánětem žil (flebitidou). Viz také -itida.

Tromboprofylaxe je preventivní opatření, jehož cílem je předejít vzniku trombózy u člověka, kterému tento nebezpečný stav z jakéhokoli důvodu hrozí. Některé skupiny lidí totiž mají vyšší riziko vzniku trombů než běžná populace. Tromboprofylaxe se často používá např. u pacientů po operaci, neboť při pobytu v nemocnici se pohybují výrazně méně než za normálních okolností (nebo téměř vůbec) a jsou tak více ohroženi vznikem trombózy. Odvozené přídavné jméno je tromboprofylaktický. Viz také trombus, profylaxe.

Mechanická trombektomie je miniinvazivní zákrok, při kterém intervenční radiolog za pomoci speciálního vybavení odstraní trombus z pacientovy tepny.

Trombolytická léčba je léčba, jejímž cílem je rozpuštění již vzniklého trombu. Viz také fibrinolýza, trombolýza a antitrombotická léčba.

Povrchová tromboflebitida je poměrně často se vyskytující onemocnění žil, kdy se v nějaké povrchové žíle současně vyskytuje trombóza i flebitida. Viz také -itida.

Trombogenní znamená „podporující vznik (nebo rozvoj) trombózy“. Například trombogenní lék je takový lék, který zvyšuje riziko vzniku trombózy. Viz také trombóza, -genní.

Tromboembolie je patologický stav, při kterém se „utrhne“ dříve vytvořený trombus z vnitřní stěny krevní cévy, je nějakou dobu unášen krevním řečištěm (v této fázi již se jedná o tzv. embolus) a následně zablokuje tutéž cévu (jen o kousek dál) nebo jinou krevní cévu, často i na úplně jiném místě v těle. Embolus může zablokovat třeba cévu v plicích (vzniká plicní embolie), v mozku (rozvíjí se ischemická cévní mozková příhoda), v srdečním svalu (pak hrozí infarkt myokardu), ale i v trávicím traktu, v ledvinách, v dolních končetinách apod. Tromboembolie je významnou příčinou nemocnosti i úmrtnosti, zvláště v dospělé populaci. Viz také trombus, embolie.

Trombopoetin neboli TPO (zkratka pochází z anglického názvu thrombopoietin) je hormon, který v kostní dřeni stimuluje („povzbuzuje“) tvorbu a diferenciaci megakaryocytů – velkých buněk, z nichž se vyvíjejí krevní destičky (trombocyty). Trombopoetin vzniká především v játrech, ale i v ledvinách, v příčně pruhované svalovině a v kostní dřeni. Trombopoetin se řadí mezi cytokiny a proteinové hormony.

Povrchová žilní trombóza neboli PŽT je trombóza, která se utvoří v některé z povrchových žil. Pokud se uvnitř žíly vyskytuje zároveň zánět, jedná se o povrchovou tromboflebitidu. Viz také povrchové žíly, trombóza, hluboká žilní trombóza (HŽT).

Hluboká žilní trombóza neboli HŽT je trombóza, která se utvoří v některé z hlubokých žil, nejčastěji v dolních končetinách. Pacienti si obvykle stěžují na tahavou bolest a pocit napětí. Mezi další příznaky se může řadit pociťované teplo, viditelný otok a červenomodré zabarvení postižené oblasti. V některých případech však trombóza může probíhat i bez příznaků. Obávanou komplikací trombózy hlubokých žil dolních končetin je vznik tromboembolie: jedná se o patologický (chorobný) stav, při kterém se „utrhne“ dříve vytvořený trombus z vnitřní stěny krevní cévy, je nějakou dobu unášen krevním řečištěm (v této fázi již se jedná o tzv. embolus) a následně zablokuje tutéž cévu (jen o kousek dál) nebo jinou krevní cévu, často i na úplně jiném místě v těle. Viz také hluboké žíly, trombóza, povrchová žilní trombóza (PŽT).