Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Sociální úzkostná porucha je jiný název pro sociální fobii. Viz také porucha.

Smíšená úzkostně depresivní porucha se vyznačuje tím, že se u ní mísí příznaky úzkostné poruchy s příznaky deprese, nicméně příznaků ani jednoho typu není tolik, aby mohla být potvrzena diagnóza úzkostné poruchy nebo depresivní poruchy. Pokud příznaky jednoho typu nakonec přece jen převládnou, odborník (nejčastěji psychiatrie) se přikloní k jedné z diagnóz (úzkostná porucha nebo deprese). Viz také úzkostné poruchy, deprese, porucha.

Generalizovaná úzkostná porucha se řadí mezi úzkostné poruchy. Tato forma úzkosti se projevuje tělesnými i duševními potížemi. Z tělesných potíží je to často třes, závratě, bušení srdce apod. Mezi duševní potíže se řadí snížená schopnost soustředění, nervozita nebo poruchy spánku. Úzkost v tomto případě člověka provází prakticky nepřetržitě, jen se někdy dostane do popředí více, jindy méně. Člověku trpícímu generalizovanou úzkostnou poruchou není jasné, před čím má vlastně strach, a obecně může být velmi ustaraný (bojí se o sebe, o své okolí apod.). Viz také porucha.

Úzkostné poruchy patří mezi poměrně častá duševní onemocnění. Vyznačují se nadměrnými, nepříjemnými a opakujícími se pocity úzkosti. Tyto pocity mohou vyvolávat i různé tělesné příznaky, jako je např. zrychlená srdeční frekvence, rozechvělost apod. Odborníci rozlišují různé typy úzkostných poruch, např. generalizovaná úzkostná porucha, různé fobie, panická porucha apod. Viz také porucha.

Sociální služby ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče jsou sociální služby (podle § 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) poskytované osobám, které již nevyžadují lůžkovou péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby, a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení lůžkové péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb či pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Zdravotně sociální pracovník provádí činnosti v rámci preventivní, diagnostické, paliativní a rehabilitační péče v oboru zdravotně sociální péče a podílí se na ošetřovatelské péči v oblasti uspokojování sociálních potřeb pacienta. Práce zdravotně sociálního pracovníka se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání.

Sociální služba je činnost nebo soubor činností (podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení. Nepříznivou sociální situací se rozumí oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, vlivem krizové sociální situace, dále životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby či z jiných závažných důvodů.

Sociální stažení znamená izolaci od okolí, omezení kontaktů se společností. Tento příznak se vyskytuje u řady duševních onemocnění, např. u schizofrenie. U pacienta nastává výrazná změna chování: přestává se stýkat s okolím, uzavírá se sám do sebe a do svého světa.

Sociální fobie neboli sociální úzkostná porucha je jednou z mnoha desítek druhů fobií. Tato úzkostná porucha je charakterizována pocity strachu a úzkosti ve společenských situacích, které postiženému způsobují značné potíže a zhoršují jeho schopnost fungovat v některých aspektech každodenního života. Tyto obavy mohou být vyvolány domnělou nebo skutečnou kontrolou ze strany druhých. Lidé se sociální úzkostnou poruchou se obávají negativního hodnocení ze strany druhých lidí. Mezi tělesnými příznaky se často vyskytuje nadměrné červenání, nadměrné pocení, třes, bušení srdce a nevolnost. Může se objevovat i koktání a zrychlená řeč. Pod vlivem intenzivního strachu a nepříjemných pocitů se mohou vyskytovat rovněž záchvaty paniky. Někteří postižení mohou užívat alkohol nebo jiné drogy, aby se tak pokusili omezit svůj strach a zábrany při společenských událostech. U lidí trpících sociální fobií se někdy stává, že se tímto způsobem sami „léčí“, zejména pokud nejsou diagnostikováni, léčeni nebo obojí; to může vést k nadměrné konzumaci alkoholu, poruchám příjmu potravy nebo jiným poruchám spojeným s užíváním návykových látek.

Sociální dovednosti představují soubor naučených schopností, které umožňují člověku obratně komunikovat v dané sociální (společenské) situaci. Mezi sociální dovednosti se řadí např. asertivita, řešení potíží s ohledem na danou situaci, schopnost komunikace, schopnost navazovat přátelství, schopnost řešení potíží v mezilidských vztazích apod. Sociální dovednosti se nerozvíjejí samy od sebe: jejich základy jsou položeny již v dětství. Stejně jako ostatní dovednosti se i sociální dovednosti lze naučit a posilovat v průběhu života. Viz také emoční dovednosti.