Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Sezónní afektivní porucha neboli „zimní deprese“ je jednou z forem depresivní poruchy. Tato forma deprese se objevuje na konci podzimu nebo v zimě. Vyznačuje se především nedostatkem energie, zvýšenou potřebou spánku, přibýváním na váze a zhoršenou náladou po setmění. Viz také sezónní, porucha.

Perzistentní afektivní poruchy neboli přetrvávající poruchy nálady se řadí mezi depresivní poruchy. Do této kategorie se řadí cyklotymie a dystymie. Viz také perzistentní, porucha.

Afektivní znamená „citový“, popř. „týkající se citů (emocí) člověka“.

Sezónní znamená „vyskytující se více či méně pravidelně v určitém ročním období“ (například v létě nebo v zimě, ale obvykle ne v obou obdobích). Příklady: sezónní afektivní porucha – forma deprese, která se objevuje na konci podzimu nebo v zimě; sezónní alergie – typicky pylové alergie: vyskytují se celkem předvídatelně v obdobích, kdy v ovzduší poletuje pyl dané rostliny; sezónní chřipka – označení pro „klasickou“ chřipku, která se mezi lidmi šíří především v chladném ročním období; apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz sezónní.

Sezónní chřipka je označení pro „klasickou“ chřipku, která se mezi lidmi šíří především v chladném ročním období. Pojem „sezónní chřipka“ se používá k odlišení od prasečí chřipky, ptačí chřipky apod. Viz také sezónní, chřipka.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: do jisté míry má i vlastnosti impulzivního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti, trpí poruchou sebepojetí, má sklon k intenzivním, nestabilním a krizovým vztahům, vynakládá velké úsilí, aby jej/ji partner(ka) neopustil(a), opakovaně vyhrožuje sebepoškozováním, skutečně provádí sebepoškozování, případně i demonstrativní sebevražedné pokusy, má přetrvávající pocit vnitřní prázdnoty. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ).

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Poruchy autistického spektra (PAS) jsou poruchy psychického vývoje, které jsou charakterizovány různě se projevujícími obtížemi úspěšně se adaptovat ve společnosti, a to v důsledku odlišnosti osobnosti a psychosociální úrovně jedince od většinové populace. Mezi nejznámější poruchy autistického spektra se řadí Aspergerův syndrom a autismus. Viz také porucha, autismus.

Porucha osobnosti je typ duševní poruchy, která se vyznačuje rigidním a na poměry většinové společnosti „nepřijatelným“ způsobem myšlení, fungování a chování. Člověk s poruchou osobnosti může mít potíže vcítit se do pocitů ostatních lidí. To pak způsobuje značné problémy při navazování a udržování „normálních“ vztahů, ať již ve škole, v práci nebo ve společnosti obecně. Viz také porucha a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz porucha osobnosti, poruchy osobnosti apod.