Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Plicní embolie je stav, kdy do některé z tepen v plicích je krví zanesen embolus. Nejčastěji to bývá krevní sraženina (trombus), ale mohou to být i některé jiné útvary (bublinka plynu, kousek cizího materiálu apod.). Plicní embolie může člověka ohrozit na životě, není-li rychle zahájena léčba. Viz také plíce, embolie.

Embolie je náhlé zablokování krevní cévy. Útvar, který cévu blokuje, se nazývá embolus. Zaklíněný embolus cévu ucpe, což má za následek nedokrvení (ischemii) oblasti, kterou postižená céva zásobuje. Viz také plicní embolie.

Transarteriální embolizace je jiný název pro arteriální embolizaci. Viz také trans-, arteriální, embolizace.

Arteriální embolizace, transarteriální embolizace neboli TAE (zkratka pochází z anglického názvu transarterial embolisation) je zákrok, při kterém lékař zablokuje přívod krve do zhoubného nádoru nebo abnormální oblasti nějaké tkáně. Při arteriální embolizaci lékař provede malý řez na vnitřní straně stehna a zavede katétr (tenkou ohebnou trubičku) do tepny v blízkosti nádoru nebo abnormální tkáně. Jakmile je katétr na určeném místě, jsou do něj vstříknuty miniaturní částice (nejčastěji drobné želatinové kuličky). Tím je zablokována tepna a zastaven přítok krve do nádoru nebo abnormální oblasti tkáně. Arteriální embolizace se používá k léčbě některých typů zhoubných nádorů jater, ledvin a neuroendokrinních nádorů. Viz také arteriální, embolizace.

Embolizace je lékařský zákrok, při kterém jsou používány miniaturní částice (například drobné želatinové kuličky) k cílenému zablokování nějaké krevní cévy. Embolizace se obecně používá k zastavení krvácení nebo k zablokování toku krve do zhoubného nádoru, případně do abnormální oblasti nějaké tkáně (tedy nejen v onkologii). Podle způsobu provedení rozlišujeme: arteriální embolizaci – nejjednodušší způsob embolizace, používá se i jinde než v protinádorové léčbě, chemoembolizaci – na částicích je navázáno cytostatikum (protinádorový lék), radioembolizaci – na částicích je navázána radioaktivní látka. Viz také embolie.

Plicní fibróza je patologický stav, který se vyznačuje postupným přibýváním jizevnaté tkáně v plicích. Mezi nejčastější příznaky se řadí dušnost, suchý kašel, únava, hubnutí a paličkovité prsty. Viz také plíce, idiopatická plicní fibróza.

Plicní kmen je jiný název pro plicnici.

Plicní chlopeň (lat. valva trunci pulmonalis) je jedna ze čtyř srdečních chlopní. Nachází se mezi pravou komorou a plicnicí. Obrázek: Čtyři srdeční chlopně – pohled shora. Znázorněny jsou (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): mitrální chlopeň (valva mitralis) neboli dvojcípá chlopeň (valvula bicuspidalis), plicní chlopeň (valva trunci pulmonalis), aortální chlopeň (valva aortae) a trojcípá chlopeň (valvula tricuspidalis). (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148207) Viz také srdeční chlopně.

Plicní rehabilitace je typ rehabilitace, který zahrnuje cvičení, edukaci a dechové techniky pro pacienty s některými onemocněními dýchacího systému (např. CHOPN, astma, plicní hypertenze, cystická fibróza, idiopatická plicní fibróza apod.). Viz také plíce, rehabilitace.

Chronická obstrukční plicní nemoc neboli CHOPN je závažné onemocnění plic, při kterém jsou dýchací cesty částečně zablokované a postižený člověk má potíže s dýcháním. Viz také chronický, obstrukce, plíce.