Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Plazmatické buňky je jiný název pro plazmocyty. Viz také buňka.

Plazmatická membrána je jiný název pro buněčnou membránu.

Plazmatické proteiny jsou proteiny, které se přirozeně vyskytují v krevní plazmě. Příklady plazmatických proteinů jsou sérový albumin a globuliny. Terminologická poznámka: Pojem „plazmatické proteiny“ je někdy (nesprávně) zaměňován s pojmem sérové proteiny. Obě skupiny proteinů jsou téměř totožné, avšak plazmatické proteiny zahrnují i fibrinogen, zatímco sérové proteiny nikoli. Obrázek: Hlavní složky krve, místo jejich vzniku (nebo vstřebávání) a hlavní funkce. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také krevní plazma, proteiny, sérové proteiny.

Plazmocyty neboli plazmatické buňky jsou bílé krvinky, které vytvářejí protilátky. Plazmocyty vznikají přeměnou B-lymfocytů a nacházejí se např. v lymfatické tkáni, v kostní dřeni a ve slinných žlázách. Viz také -cyt.

Krevní plazma nebo jen zkráceně plazma je kapalná složka krve, tedy krev zbavená červených krvinek, bílých krvinek a krevních destiček. Krevní plazma tvoří přibližně 55 % objemu krve. Krevní plazma je sice z 90 % tvořena vodou, avšak obsahuje více než 100 různých druhů molekul. Nejdůležitějšími složkami krevní plazmy jsou: elektrolyty – zejména sodík (Na+), chlorid (Cl–), draslík (K+), vápník (Ca2+), hořčík (Mg2+), hydrogenuhličitan (HCO3–) a fosfáty, plazmatické proteiny – zejména sérový albumin, lipoproteiny, globuliny a fibrinogen, živiny – například glukóza či lipidy, některé organické kyseliny – například laktát, pyruvát, citrát, odpadní látky – například kreatinin, kreatin, kyselina močová, různé hormony – ty v krevním oběhu fungují jako signální molekuly. Poznámka: Krevní plazma – na rozdíl od séra – obsahuje fibrinogen; jinak je její složení totožné se složením séra. Odvozené přídavné jméno je plazmatický.

Plazma v souvislosti s lékařstvím je zkrácený název pro krevní plazmu. Odvozené přídavné jméno je plazmatický.

Plazmodia neboli zimničky (lat. Plasmodium) jsou rodem parazitických prvoků, které u člověka mohou vyvolávat malárii. Existuje několik desítek druhů plazmodií; nejčastějšími a nejvýznamnějšími druhy ve vztahu ke zdraví lidí jsou Plasmodium falciparum a Plasmodium vivax. Viz také malárie, parazitičtí prvoci.

Intracytoplazmatická injekce spermie neboli ICSI (zkratka pochází z anglického názvu intracytoplasmic sperm injection) je jednou ze tří hlavních metod asistované reprodukce. Nejprve je u ženy provedena stimulace vaječníků, aby v nich uzrál větší počet vajíček. Z vaječníků jsou poté odebrána zralá vajíčka. V laboratoři je pak do každého zralého vajíčka pod speciálně vybaveným mikroskopem vpravena jedna zdravá spermie. Výsledkem úspěšného oplodnění je zygota a následně embryo, které je později tenkou kanylou skrze děložní hrdlo přeneseno do dělohy. ICSI se používá v případech, kdy je problém s kvalitou nebo počtem spermií, nebo pokud selhaly pokusy o umělé oplodnění. Viz také intra-, cytoplazma, spermie, asistovaná reprodukce.