Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

makro- je předpona, která znamená „velký“. Příklady: makrocyty – červené krvinky o větším objemu, než je obvyklé, makroprvky – minerální látky, které se v živém organismu vyskytují ve velkém množství, makroživiny – látky, které tělo potřebuje přijímat v potravě ve velkém množství, apod. Opakem předpony makro- je předpona mikro-. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz makro-.

Makrocyty jsou červené krvinky o větším objemu, než je obvyklé: normální hodnota je 85±10 femtolitru (fl). Makrocytóza je typická pro anemii z nedostatku kyseliny listové nebo vitaminu B12, ale může mít i jiné příčiny. Viz také makro-, -cyt.

Makrocytóza je abnormálně vysoký podíl makrocytů (červených krvinek o velkém objemu) v krvi. Viz také makrocyty.

Makroživiny jsou látky, které tělo potřebuje přijímat v potravě ve velkém množství, aby mělo dostatek energie k udržování tělesných funkcí a provádění každodenních činností. Rozlišujeme tři hlavní typy makroživin: proteiny (bílkoviny), lipidy (tuky) a sacharidy. Viz také makro-, živiny, mikroživiny.

Makrofágy jsou buňky imunitního systému, které vznikají přeměnou z monocytů. Makrofágy hrají významnou roli při likvidaci téměř čehokoli, co nerozpoznají jako „tělu vlastní“: cizorodými částicemi v tomto smyslu mohou být nádorové buňky, bakterie, drobné částečky nečistot apod. Viz také makro-.

Makroprvky jsou minerální látky, které se v živém organismu – na rozdíl od stopových prvků – vyskytují ve velkém množství (někteří autoři udávají množství přesahující 50 mg makroprvku na 1 kg hmotnosti). Makroprvky jsou ve vodném prostředí obvykle ionizovány, tzn. vyskytují se jako kladně nabité částice (Na+, K+, Ca2+, Mg2+) nebo jako záporně nabité částice (Cl−, HPO42−, SO42−); proto jsou někdy označovány jako elektrolyty. Pro lidský organismus jsou důležité následující makroprvky: vápník (Ca) – má význam mj. pro stabilizaci kosterního systému, hemokoagulaci, vedení vzruchu (svalová kontrakce), aktivaci enzymů, draslík (K) – má význam při udržování vodní a elektrolytové rovnováhy v těle, ovlivňuje osmotický tlak a podílí se na udržování acidobazické rovnováhy, společně se sodíkem hraje ústřední roli při přenosu nervových vzruchů; dále je nezbytný i pro fungování svalů, činnost srdce a regulaci krevního tlaku, sodík (Na) – je důležitý mj. pro přenos vzruchů v nervovém systému, vstřebávání a transport živin, regulaci vodní a elektrolytové rovnováhy, hořčík (Mg) – ústřední roli hraje v energetickém metabolismu, kde je ho zapotřebí k aktivaci mnoha různých enzymů; dále se podílí na přenosu podnětů z nervů do svalů a na svalové kontrakci, fosfor (P) – je přítomen ve formě fosfátů; tvoří součást kostí, zubů, nukleových kyselin, podílí na procesech tvorby a ukládání energie (ve formě ATP) a na regulaci acidobazické rovnováhy, síra (S) – je součástí aminokyselin cysteinu a methioninu, a také některých vitaminů skupiny B (konkrétně biotinu a thiaminu), chlor (Cl) – je přítomen ve formě chloridu; spolu se sodíkem je důležitý pro udržování vodní a elektrolytové rovnováhy v těle; kromě toho je důležitý pro tvorbu kyseliny chlorovodíkové v buňkách žaludeční sliznice. Čtyři základní stavební prvky organismů – vodík, uhlík, dusík a kyslík – nepatří mezi minerální látky, a proto ani mezi makroprvky. Viz také makro-, chemický prvek, stopové prvky.

Makroskopická anatomie je podobor anatomie zabývající se studiem tělních struktur, které jsou viditelné pouhým okem (např. kosti, plíce či ledviny). Viz také makroskopický, anatomie, mikroskopická anatomie.

Makroskopický znamená „dostatečně velký na to, aby byl viditelný pouhým okem“ (tedy bez použití mikroskopu). Například makroskopická anatomie se zabývá studiem „velkých“ tělních struktur, jako jsou kosti, plíce, ledviny apod. Opakem makroskopického je mikroskopický. Viz také makro-, -skopie.

Makroadenom doslova znamená „velký adenom“. V lékařské praxi se však tento název používá již pouze v souvislosti s adenomem hypofýzy: konkrétně se jedná o adenom hypofýzy, který je větší než 10 mm. Viz také makro-, adenom, mikroadenom, adenom hypofýzy.

hyper- je předpona, která znamená „ nad, vysoký, zvýšený, nadměrný“. Příklady: hyperglykemie = zvýšené množství glukózy v krvi, hypercholesterolemie = zvýšené množství cholesterolu v krvi, hyperinzulinemie = zvýšené množství inzulinu v krvi, hyperkalcemie = zvýšené množství vápníku v krvi, hyperkalemie = zvýšené množství draslíku v krvi, hyperparatyreóza = stav, kdy tělo produkuje nadměrné množství parathyroidní hormon, hyperplazie = stav, kdy dochází ke zmnožení (zvýšení počtu) buněk v nějaké tkáni či orgánu, hypertenze = vysoký krevní tlak, hypertrofie = zbytnění či zvětšení orgánu, tj. růst orgánu či tkáně způsobený zvětšením jednotlivých buněk, hypertyreóza = nadměrná činnost štítné žlázy, hyperurikemie = zvýšené množství kyseliny močové v krvi, apod. Opakem předpony hyper- je předpona hypo-. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz hyper-.