Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Osoby se zdravotním postižením jsou osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které při setkání s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními.

Osoby se zrakovým postižením jsou lidé, kteří nevidí tak dobře jako lidé s normálně fungujícím zrakem. V užším slova smyslu se jedná o lidi, jejichž poškození zraku natolik výrazně ovlivňuje činnosti v každodenním životě, že k nápravě nestačí brýle předepsané očním lékařem. Rozlišujeme různé druhy a stupně zrakového postižení. Viz také zrak.

Osoby se sluchovým postižením jsou lidé, kteří neslyší tak dobře jako lidé s normálně fungujícím sluchem. Rozlišujeme různé poruchy sluchu. Porucha může postihovat jedno ucho nebo obě uši. Viz také sluch, poruchy sluchu.

Osoba oprávněná k provádění hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb sestavuje hodnotitelský tým, který provádí externí hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb. Oprávnění k hodnocení uděluje na základě splnění všech zákonných požadavků Ministerstvo zdravotnictví. Toto externí hodnocení je dobrovolné a vede k získání certifikátu.

Infekce spojené se zdravotní péčí je jiný název pro nozokomiální infekce. Viz také infekce, zdravotní péče.

Tělesné postižení je porucha, která se nejčastěji projevuje nějakým omezením tělesné funkčnosti, pohyblivosti či obratnosti. Mezi tělesná postižení se však řadí i taková postižení, která omezují další aspekty každodenního života, jako jsou například zrakové postižení, sluchové postižení či epilepsie, případně i některé poruchy spánku. Viz také mentální postižení.

Akutní postižení ledvin je jiný název pro akutní poškození ledvin. Viz také akutní, ledviny.

Mentální postižení je generalizovaná neurovývojová porucha, která se vyznačuje významně narušenými intelektuálními a adaptivními funkcemi. Je definována IQ nižším než 70 a navíc deficitem ve dvou nebo více adaptivních chováních, které ovlivňují každodenní běžný život, přičemž: intelektuální funkce jsou podle DSM-5 definovány jako uvažování, řešení problémů, plánování, abstraktní myšlení, úsudek, akademické učení a učení se z instrukcí a zkušeností a praktické porozumění potvrzené klinickým hodnocením i standardizovanými testy, adaptivní chování je definováno ve smyslu pojmových, sociálních a praktických dovedností zahrnujících úkoly, které lidé vykonávají v každodenním životě. Viz také mentální, neurovývojové poruchy, tělesné postižení.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: do jisté míry má i vlastnosti impulzivního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti, trpí poruchou sebepojetí, má sklon k intenzivním, nestabilním a krizovým vztahům, vynakládá velké úsilí, aby jej/ji partner(ka) neopustil(a), opakovaně vyhrožuje sebepoškozováním, skutečně provádí sebepoškozování, případně i demonstrativní sebevražedné pokusy, má přetrvávající pocit vnitřní prázdnoty. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ).

Ordinace praktického lékaře shromažďuje citlivá data pacienta a je povinna je řádně chránit, a to především zabezpečením své elektronické i papírové zdravotní dokumentace. Při zasílání zpráv musí volit bezpečné komunikační kanály; osobní předání, poštu, event. šifrovanou elektronickou komunikaci. Jen se souhlasem pacienta lze lékařské zprávy posílat po třetích osobách, nezabezpečeným e-mailem nebo sdělovat telefonicky. Je na rozhodnutí pacienta, jak odbornou zprávu lékaři předá.