Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Neurofibrilární klubka neboli NFT (zkratka pochází z anglického názvu neurofibrillary tangles) jsou shluky tzv. hyperfosforylovaného tau proteinu, které se nacházejí v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou. Obrázek: Ve zdravých neuronech (horní část obrázku) se tau protein podílí na udržování stability mikrotubulů v axonech. V neuronech pacientů s Alzheimerovou chorobou (dolní část obrázku) je tau protein chemicky pozměněn (hyperfosforylován), proto nedokáže udržet strukturu mikrotubulů a ty se rozpadají. Uvolněný tau protein pak vytváří neurofibrilární klubka uvnitř nervových buněk. (Zdroj: ADEAR: Alzheimer's Disease Education and Referral Center, a service of the National Institute on Aging. Public domain, via Wikimedia Commons) Viz také neur(o)-, Alzheimerova choroba, tau protein.

RNA je zkratka pro ribonukleovou kyselinu.

Mediátorová RNA (mRNA) je jednořetězcová molekula RNA, která je uvnitř jádra zjednodušeně řečeno „přepsána“ z DNA (viz proteosyntéza), poté upravena v rámci tzv. posttranskripčních modifikací a následně uvolněna do cytoplazmy, kde je „překládána“ do polypeptidu. Viz také mRNA vakcína, ribonukleová kyselina, proteosyntéza.

Transferová RNA (tRNA) je jednořetězcová molekula RNA, která se podílí na procesu proteosyntézy. Existuje větší množství transferových RNA, z nichž každá se váže na zcela konkrétní aminokyselinu. Kromě toho se každá tRNA vyznačuje přítomností tzv. antikodonu (kombinace tří nukleotidů), který se váže na odpovídající kodon (rovněž kombinace tří nukleotidů) mediátorové RNA. Díky tomu může postupně vzniknout požadovaný polypeptid a následně i protein. Viz také ribonukleová kyselina, proteosyntéza.

DNA-dependentní RNA-polymeráza je enzym, který hraje klíčovou úlohu při transkripci („přepisu“) genetické informace z DNA do mRNA (viz proteosyntéza).

RNA vakcína je jiný název pro mRNA vakcínu. Viz také RNA, vakcína.

Nekódující RNA je jakákoli RNA, která nekóduje žádný protein. Příkladem nekódující RNA je transferová RNA. Viz také nekódující DNA.

RNA viry tvoří velmi rozsáhlou skupinu virů, jejichž genetická informace je uložena v RNA. Podle toho, zda je obsažená RNA jednořetězcová nebo dvouřetězcová, se RNA viry dále člení na: jednořetězcové RNA viry neboli ssRNA viry – zkratka pochází z anglického výrazu single-stranded ribonucleic acid (tyto RNA viry významně převažují), dvouřetězcové RNA viry neboli dsRNA viry – zkratka pochází z anglického výrazu double-stranded ribonucleic acid. Mezi onemocnění, která u člověka způsobují RNA viry, se řadí například rýma, chřipka, SARS, MERS, COVID-19, vzteklina, poliomyelitida, spalničky a mnoho dalších. Viz také viry, DNA viry.