Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Koronární tepny je jiný název pro věnčité tepny.

Perkutánní koronární intervence neboli PCI (zkratka pochází z anglického názvu percutaneous coronary intervention) je nechirurgický léčebný postup, který se používá k rychlému zprůchodnění zablokované věnčité tepny u pacienta s infarktem myokardu. Lékař provádějící PCI pod kontrolou rentgenu přes místo vpichu (v tříslech nebo na ruce) vsune do zablokované věnčité tepny katétr s balónkem. Na povrchu balónku je takzvaný stent, což je jakási kovová síťka. Balónek se stentem je zaveden do zúženého místa a balónek se poté naplní, čímž se roztáhne. Tím roztáhne i cévu a přitlačí stent k její stěně. V některých případech lze i odsát trombus, který cévu blokuje. Stent pak brání novému uzavření cévy. Některé stenty jsou navíc potaženy léčivem. To se pak uvolňuje přímo do cévy a zvyšuje účinnost terapie. Kvůli zvýšenému riziku vzniku trombózy ve stentu však musí pacienti užívat po dobu dvanácti měsíců antiagregační léky.

Koronární znamená „věnčitý“: koronární tepny = věnčité tepny, bolest koronárního původu = bolest související se zablokováním věnčité tepny, perkutánní koronární intervence = postup, který se používá k rychlému zprůchodnění zablokované věnčité tepny u pacienta s infarktem myokardu, apod.

Koronární angiografie neboli koronarografie je zobrazovací metoda používaná při vyšetření věnčitých tepen, při níž je do krevního oběhu vstříknuta kontrastní látka a následně je zhotoven rentgenový snímek srdce. Lékař tak může zjistit, zda věnčité tepny jsou či nejsou zablokované. Viz také koronární, angiografie.

Akutní koronární syndrom je pojem označující fáze ischemické choroby srdeční, které akutně ohrožují člověka na životě. Řadí se sem nestabilní angina pectoris, infarkt myokardu a náhlá srdeční smrt. Viz také akutní, syndrom.

Koronární bypass neboli CABG (zkratka pochází z anglického názvu coronary artery bypass graft) je chirurgický zákrok, jehož účelem je obnovit normální průtok krve ucpanou věnčitou (koronární) tepnou. Existují dva hlavní přístupy: Chirurg využije jednu z tepen uvnitř hrudníku (lat. arteria thoracica interna sinistra), kterou odkloní a napojí do levé věnčité tepny. Výhodou je, že tepna není oddělena od svého počátku. Při druhé metodě chirurg nejprve vypreparuje z pacientova lýtka jednu z velkých povrchových žil (lat. vena saphena magna). Jeden její konec následně připojí k aortě (nebo k jedné z jejích hlavních větví), zatímco druhý konec připojí k ucpané věnčité tepně, a to bezprostředně za místem ucpání, aby se obnovil průtok krve. Viz také věnčité (koronární) tepny, bypass.

Kornatění tepen je lidové označení pro aterosklerózu.

Onemocnění tepen se mohou vyskytnout ve kterékoliv části těla. Téměř všechna onemocnění tepen jsou spojena s jejich zúžením, a tím snížením průtoku. U většiny případů hraje v rozvoji onemocnění zásadní roli ateroskleróza. Důležitými rizikovými faktory pro rozvoj tepenných onemocnění jsou vysoký krevní tlak, diabetes mellitus, kouření, vysoká hladina krevních tuků, nadváha a nedostatek pohybu.

Věnčité tepny neboli koronární tepny (lat. arteriae coronariae) jsou krevní cévy tvořící věnec tepen, který obklopuje srdce (odtud také pochází jejich název). Věnčité tepny zásobují srdeční sval kyslíkem a živinami. Obrázek: Věnčité tepny a jejich přibližné umístění na srdci. Znázorněny jsou zejména (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): levá věnčitá tepna (arteria coronaria sinistra), pravá věnčitá tepna (arteria coronaria dextra), RC (český ekvivalent se nepoužívá, jedná se o zkratku z latinského názvu ramus circumflexus arteriae coronariae sinistrae), RIA (český ekvivalent se nepoužívá, jedná se o zkratku z latinského názvu ramus interventricularis anterior arteriae coronariae sinistrae), velká srdeční žíla (vena cordis magna). (Zdroj: By Blausen Medical Communications, Inc. - Donated via OTRS, see ticket for details, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=26986337) Viz také tepny.

Tepny neboli arterie (lat. arteriae) jsou krevní cévy, kterými proudí krev směrem od srdce. Stěny tepen (ale i žil, viz cévní stěna) se skládají ze tří vrstev, latinsky označovaných jako: tunica intima (vnitřní vrstva), tunica media (střední vrstva), tunica externa (vnější vrstva). Ve stěnách tepen (na rozdíl od žilních stěn, viz cévní stěna) se nacházejí další „podvrstvy“: vnitřní elastická membrána (membrana elastica interna) a zevní elastická membrána (membrana elastica externa). Odvozené přídavné jméno je tepenný, popř. arteriální. Obrázek: Struktura stěny tepny – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také tepenný systém, žíly.