Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kognitivní znamená „rozpoznávací“, popř. „týkající se myšlení a vnímání“. Tento výraz je odvozen od slova kognice. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz kognitivní, kognitivně apod.

Kognitivně behaviorální terapie je druh psychoterapie, který klade důraz na rozpoznání naučených vzorců chování (kognitivní část) a změnu těchto vzorců (behaviorální část). Využití nachází především u úzkostných a depresivních poruch. Viz také kognitivní, behaviorální, terapie.

Kognitivní porucha je porucha kognitivních funkcí, tzn. efektivního myšlení. Kognitivní porucha může být: krátkodobá – může se objevit v prakticky jakémkoli věku, například po předávkování drogami nebo po požití alkoholu, při sepsi nebo po těžkém úrazu hlavy; trvalá – odborně označovaná jako mírná kognitivní porucha, typicky ve vyšším věku, zejména pokud jsou přítomny cévní rizikové faktory. Viz také kognitivní, porucha, mírná kognitivní porucha.

Mírná kognitivní porucha neboli MCI (zkratka pochází z anglického názvu mild cognitive impairment) je stav, kdy člověk má mírné potíže s kognitivními funkcemi, jako je např. paměť nebo myšlení. U člověka s MCI jsou tyto obtíže větší, než by se u zdravého člověka jeho věku běžně očekávalo. Příznaky však nejsou natolik závažné, aby významně zasahovaly do každodenního života, a proto nejsou považovány za demenci. Odhaduje se, že mírnou kognitivní poruchou trpí 5 až 20 % osob starších 65 let (odhady se u různých autorů liší). Ačkoli se nejedná o typ demence, je u osob s MCI o něco vyšší pravděpodobnost, že se u nich demence vyvine. Viz také kognitivní, porucha, kognitivní porucha.

Kognitivní rehabilitace je forma rehabilitace, která se zaměřuje na aktivizaci kognitivních funkcí – např. paměti, pozornosti, jazyka, časové a prostorové orientace apod. Cvičení lze provádět individuálně nebo ve skupinách, nejlépe pod vedením terapeuta (případně vyškolených členů rodiny, zejména jedná-li se o pacienta s demencí). U pacientů s mírnou až středně závažnou demencí některé studie poukazují na mírný přínos kognitivní rehabilitace pro kognitivní výkon a běžné denní činnosti. Viz také kognitivní, rehabilitace.

Kognitivní trénink je program pravidelných aktivit, které mají udržet nebo zlepšit kognitivní schopnosti. Metody kognitivního tréninku jsou založeny na předpokladu, že kognitivní schopnosti lze udržovat nebo zlepšovat cvičením mozku, podobně jako lze tělesnou kondici zlepšovat tělesným cvičením. Konkrétní aktivity kognitivního tréninku přitom mohou nabývat mnoha různých podob, jako je kondiční trénink zaměřený na prevenci srdečně-cévních onemocnění, hraní online her nebo plnění kognitivních úkolů v souladu s tréninkovým režimem, hraní videoher, které vyžadují vizuálně-prostorové uvažování, či zapojení se do nových aktivit, jako je tanec, umění a hudba. Kognitivní trénink se někdy používá i jako jedna z metod nemedikamentózní léčby demence. Viz také kognitivní, trénink.

Kognitivní funkce člověku umožňují vnímat svět kolem sebe, jednat, reagovat, zvládat různé úkoly. Myšlenkové procesy dávají člověku možnost učení, zapamatování, přizpůsobování se neustále se měnícím podmínkám okolního prostředí. Kognitivní funkce rovněž zahrnují kromě paměti i koncentraci, pozornost, tvorbu řeči, rychlost myšlení, schopnost pochopení informací. Viz také kognitivní, exekutivní funkce.