Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Hypertermická léčba je typ protinádorové léčby, při níž je zhoubný nádor vystaven vysokým teplotám, které buď přímo poškozují a zabíjejí nádorové buňky, nebo zvyšují citlivost nádorových buněk na účinky radioterapie a některých protinádorových léků. Viz také hypertermie.

Hypertermie je výraz pocházející z latiny a doslova znamená „přehřátí“. V souvislosti s lékařstvím se obvykle jedná o abnormálně vysokou tělesnou teplotu, která je nejčastěji důsledkem působení tepla, se kterým se již organismus nedokáže sám vypořádat, nebo nějakou infekcí. Hypertermie však může být vyvolána i záměrně (pod lékařským dohledem), například v rámci protinádorové léčby (hypertermická léčba, hypertermická intraperitoneální chemoterapie). Odvozené přídavné jméno je hypertermický. Viz také hyper-, hypertermická léčba.

Hypertermická intraperitoneální chemoterapie neboli HIPEC (zkratka pochází z anglického názvu hyperthermic intraperitoneal chemotherapy) je zjednodušeně řečeno výplach břišní dutiny zahřátým roztokem, který obsahuje chemoterapeutika. HIPEC se využívá při některých operacích u pacientů ze zhoubnými nádory, které se rozšířily dovnitř břicha, tj. intraabdominálně. HIPEC se často používá v kombinaci s cytoredukční chirurgií (CRS), tedy po odstranění co největšího množství nádorové tkáně chirurgickým zákrokem. Zahřátý roztok obsahující protinádorové léky je bezprostředně po CRS podáván tenkou hadičkou přímo do břišní dutiny. Cílem tohoto postupu je zlikvidovat zbývající („neviditelné“) nádorové buňky. Viz také hypertermie, intra-, peritoneum, chemoterapie.