Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Emoční dovednosti znamenají „schopnost rozpoznávat, vyjadřovat a regulovat své emoce“. Emoční dovednosti jsou základem sebeuvědomění a dobrého duševního zdraví. Rozpoznání a pochopení vlastních emocí rovněž pomáhá rozpoznat emoce druhých lidí, což je nedílnou součástí způsobu, jakým komunikujeme s ostatními. Emoční dovednosti jsou důležité z mnoha důvodů. Pomáhají vyjadřovat a regulovat člověku jeho emoce, ovládat se, když je to nutné, rozpoznávat vlastní potřeby, být asertivní, budovat úspěšné vztahy, pečovat o svou pohodu a žít život podle svých představ. Bez dobrých emočních dovedností se člověk může snadno stát „vězněm“ svých emocí. Emoce často řídí lidské životy, aniž by se lidé vědomě rozhodovali, jakým směrem se vlastně chtějí vydat. Správně rozvinuté emoční dovednosti člověku umožní „poodstoupit“ od vlastních emocí a rozhodnout se, ve kterých případech jednání řízené emocemi vede žádoucím směrem a ve kterých nikoli. Emoční dovednosti se nerozvíjejí samy od sebe: jejich základy jsou položeny již v dětství. To, zda se člověk v dětství naučí rozpoznávat, vyjadřovat a regulovat své emoce, má později velký vliv na zvládání těžkých životních období, jednání s ostatními lidmi – a v neposlední řadě i na to, jak dobře vlastně člověk „zná sám sebe“. Stejně jako ostatní dovednosti se i emoční dovednosti lze naučit a posilovat v průběhu života. Viz také emoce, sociální dovednosti.

Sociální dovednosti představují soubor naučených schopností, které umožňují člověku obratně komunikovat v dané sociální (společenské) situaci. Mezi sociální dovednosti se řadí např. asertivita, řešení potíží s ohledem na danou situaci, schopnost komunikace, schopnost navazovat přátelství, schopnost řešení potíží v mezilidských vztazích apod. Sociální dovednosti se nerozvíjejí samy od sebe: jejich základy jsou položeny již v dětství. Stejně jako ostatní dovednosti se i sociální dovednosti lze naučit a posilovat v průběhu života. Viz také emoční dovednosti.

Motorické dovednosti (angl. motor skills) jsou pohybové sekvence, které se člověk naučil (natrénoval) . Motorické dovednosti se od narození v průběhu dětství postupně „samy“ rozvíjejí, ale důležité je i jejich neustálé učení a trénink. Motorické dovednosti každého jedince se proto mohou po celý život měnit (tzn. dále rozvíjet), nebo se na určité úrovni zastavit a zůstat stejné (pokud je necvičíme). Některé motorické dovednosti řadíme do hrubé motoriky, jiné do jemné motoriky. Viz také motorický, motorika, motorické schopnosti.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Emoční reakce je okamžitá a „pocitová“ reakce (např. pocit štěstí, strachu, smutku apod.) na nějaký podnět (např. radostnou nebo špatnou zprávu apod.). Viz také emoce.

Emoční porucha je jakákoli duševní porucha charakterizovaná především emočními reakcemi (tj. okamžitými a „pocitovými“ reakcemi), které jsou neadekvátní nebo nepřiměřené dané příčině. Příklady emočních poruch jsou: emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ), emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ). Viz také emoce, porucha.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: do jisté míry má i vlastnosti impulzivního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti, trpí poruchou sebepojetí, má sklon k intenzivním, nestabilním a krizovým vztahům, vynakládá velké úsilí, aby jej/ji partner(ka) neopustil(a), opakovaně vyhrožuje sebepoškozováním, skutečně provádí sebepoškozování, má přetrvávající pocit vnitřní prázdnoty. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ).

Přednemocniční neodkladná péče (PNP) je péče o postižené na místě náhle vzniklého onemocnění, úrazu nebo jiného zhoršení zdravotního stavu, které by bez poskytnutí PNP mohly vést ke vzniku dlouhodobých nebo trvalých následků, případně k selhání životních funkcí a náhlé smrti. Viz také zdravotnická záchranná služba.

Nemocnice je zdravotnické zařízení, v němž je poskytována lůžková zdravotní péče. Odvozené přídavné jméno je nemocniční. Viz také poliklinika, ambulance.