Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

DNA-dependentní RNA-polymeráza je enzym, který hraje klíčovou úlohu při transkripci („přepisu“) genetické informace z DNA do mRNA (viz proteosyntéza).

Polymer je dlouhá molekula, která se skládá z mnoha malých podjednotek (například aminokyselin, nukleotidů, monosacharidů, disacharidů apod.). Nejznámějšími příklady polymerů, které se přirozeně vyskytují v lidském těle, jsou proteiny a nukleové kyseliny (DNA a RNA).

DNA (psáno velkými písmeny) je pro deoxyribonukleovou kyselinu, zatímco dna (psáno malými písmeny) je onemocnění.

RNA je zkratka pro ribonukleovou kyselinu.

Mediátorová RNA (mRNA) je jednořetězcová molekula RNA, která je uvnitř jádra zjednodušeně řečeno „přepsána“ z DNA (viz proteosyntéza), poté upravena v rámci tzv. posttranskripčních modifikací a následně uvolněna do cytoplazmy, kde je „překládána“ do polypeptidu. Viz také mRNA vakcína, ribonukleová kyselina, proteosyntéza.

Transferová RNA (tRNA) je jednořetězcová molekula RNA, která se podílí na procesu proteosyntézy. Existuje větší množství transferových RNA, z nichž každá se váže na zcela konkrétní aminokyselinu. Kromě toho se každá tRNA vyznačuje přítomností tzv. antikodonu (kombinace tří nukleotidů), který se váže na odpovídající kodon (rovněž kombinace tří nukleotidů) mediátorové RNA. Díky tomu může postupně vzniknout požadovaný polypeptid a následně i protein. Viz také ribonukleová kyselina, proteosyntéza.

RNA vakcína je jiný název pro mRNA vakcínu. Viz také RNA, vakcína.

Nekódující RNA je jakákoli RNA, která nekóduje žádný protein. Příkladem nekódující RNA je transferová RNA. Viz také nekódující DNA.

RNA viry tvoří velmi rozsáhlou skupinu virů, jejichž genetická informace je uložena v RNA. Podle toho, zda je obsažená RNA jednořetězcová nebo dvouřetězcová, se RNA viry dále člení na: jednořetězcové RNA viry neboli ssRNA viry – zkratka pochází z anglického výrazu single-stranded ribonucleic acid (tyto RNA viry významně převažují), dvouřetězcové RNA viry neboli dsRNA viry – zkratka pochází z anglického výrazu double-stranded ribonucleic acid. Mezi onemocnění, která u člověka způsobují RNA viry, se řadí například rýma, chřipka, SARS, MERS, COVID-19, vzteklina, poliomyelitida, spalničky a mnoho dalších. Viz také viry, DNA viry.

Replikace DNA je proces, při kterém vzniká podle „vzorové“ molekuly DNA zcela totožná molekula DNA, tedy její kopie. Replikace DNA probíhá při dělení jakékoli buňky v lidském těle: z jedné mateřské buňky tak vznikají dvě dceřiné buňky, které mají zcela totožnou genetickou informaci (za ideálních podmínek, kdy se neobjeví žádná mutace).