léčba radiojodem

Léčba radiojodem je metoda v nukleární medicíně, při níž se využívá radioaktivního izotopu jodu (konkrétně jodu-131) k léčbě zhoubných i nezhoubných onemocnění štítné žlázy.

V případě karcinomu štítné žlázy se po provedené operaci ničí zbytky štítné žlázy a případné metastázy. I po úplném odstranění štítné žlázy totiž mohou být v pacientově těle prokazatelné zbytky této endokrinní žlázy. Léčba radiojodem se provádí následovně:

• pacientovi je podána kapsle s jodem-131 (¹³¹I) – dávka je přitom každému pacientovi přizpůsobena individuálně;
• radioaktivní jod se ve střevech vstřebá do krevního oběhu, jehož prostřednictvím doputuje až do štítné žlázy, respektive do jejích zbývajících buněk;
• v těchto buňkách se radioaktivní jod ukládá a ozařuje je „zevnitř“;
• tímto způsobem se zničí zbývající tkáň štítné žlázy.

Léčba radiojodem je vhodná zejména u papilárního a folikulárního karcinomu štítné žlázy (tedy u diferencovaného karcinomu štítné žlázy), protože tyto typy nádorů akumulují jod; tím dochází k cílenému poškození zbývajících buněk štítné žlázy, zatímco ostatní orgány jsou maximálně ušetřeny účinků radioaktivního záření.

Viz také radiojod.