konsolidační léčba

Konsolidační léčba je pojem používaný v hematoonkologii. Konsolidační léčba v souvislosti s akutní leukemií je druhá fáze léčby, která následuje bezprostředně po indukční léčbě. I v případě, že indukční léčbou bylo dosaženo kompletní remise, v těle pacienta jsou obvykle stále přítomny ojedinělé leukemické buňky. Bez další léčby by proto riziko recidivy bylo poměrně vysoké. Z tohoto důvodu se další intenzivní léčba zahajuje co možná nejdříve po první fázi léčby a pokračuje po dobu několika měsíců.

Jinými slovy, cílem indukční léčby u pacienta s akutní leukemií je zabít pokud možno všechny zbývající nádorové buňky, které mohly v těle zůstat po ukončení indukční léčby. Konsolidační léčba může zahrnovat radioterapii, transplantaci hematopoetických kmenových buněk nebo medikamentózní léčbu pomocí protinádorových léčiv.

Viz také indukční léčba, udržovací léčba (v onkologii).