STRATEGICKÉ ANALÝZY POTŘEB RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ: KONCEPCE PODLOŽENÁ DOSTUPNÝMI DATY

Cílem této publikace je předložit analyticky podložený rozbor stavu českého zdravotnictví v kapitolách zásadních pro jeho udržitelnost a další rozvoj. Analytická část jednotlivých kapitol je pojata stručně a nesměřuje ke komplexnímu podchycení všech aspektů dané problematiky, spíše se zaměřuje na identifikaci slabých míst a potenciálních rizik. V návaznosti na to je v každé kapitole doplněn výčet konkrétních kroků a realizovaných, resp. nutných, opatření. Na závěr každé kapitoly je stručně shrnut cílový stav a dosažitelné výsledky s výhledem do roku 2025/2026.

Obsah dokumentu je členěn do následujících kapitol:

• Kapitola I. Prevence a veřejné zdraví
  • Důraz na zlepšení zdravotního stavu populace, podpora prevence ve všech jejích formách
• Kapitola II. Dostupnost, kvalita a standardizace péče
  • Zásadní krok k posílení kvality péče: ustavení Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ)
• Kapitola III. Modely organizace péče.
  • Optimalizace struktury sítě lůžkových zařízení, zvládnutelná míra centralizace. Podpora dlouhodobé a ošetřovatelské péče.
• Kapitola IV. Ekonomika a optimalizace úhrad
  • Optimalizace systému úhrad a důsledné využívání nového systému CZ-DRG v akutní lůžkové péči
• Kapitola V. Léková politika
  • Zajištění dostupnosti léčiv, cenová a úhradová regulace léčivých přípravků
• Kapitola VI. Zajištění personálních kapacit – kapacity a vzdělávání lékařů
• Kapitola VII. Zajištění personálních kapacit – kapacity a vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků
• Kapitola VIII. Elektronizace
  • Vybrané aspekty budování systému eHealth
• Kapitola IX. Legislativa a dotační politika
  • Legislativa a dotační politika jako nástroj změny
• Kapitola X. Komunikace
  • Dostupnost informací pro občany, posílení zdravotní gramotnosti

Ve výše uvedeném přehledu kapitol má relativně zvláštní postavení kapitola č. 2, která mimo jiné shrnuje ustavení zcela nového Národního institutu kvality a excelence ve zdravotnictví (NIKEZ). Aktivity a programové cíle NIKEZ jsou přehledně rozděleny do kapitol s kvartálním harmonogramem plnění až do roku 2025. V tomto smyslu je NIKEZ tělesem, které z velké části koordinuje plnění cílů celé strategie a primárně se zaměřuje na udržitelnost plně dostupných a kvalitních zdravotních služeb v ČR. NIKEZ byl ustaven rozhodnutím ministra zdravotnictví dne 19.1. 2023 za účelem zabezpečení činností souvisejících s řízením a hodnocením kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. NIKEZ pracuje v rámci řídících struktur Ministerstva zdravotnictví ČR jako vývojové a metodické centrum, jehož primární činností je optimalizace, rozvoj a zajištění udržitelnosti národního systému posilování a hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb. Více informací, včetně programových cílů NIKEZ a jejich průběžné plnění, lze nalézt na portálu https://nikez.mzcr.cz.

Předložený dokument je doplněn řadou datových a analytických příloh. Formát elektronické publikace umožní snadnou a potřebnou aktualizaci analytických podkladů a rovněž flexibilní zpravodajství o již splněných cílech a dosažených výstupech. Každá sekce (kapitola) zmíněného portálu nadto umožňuje interaktivní zadávání zpětné vazby a námětů od čtenářů a uživatelů, čímž se strategie hlásí k otevřené odborné diskusi a případnému průběžnému doplňování.

• Posílení systému veřejného zdraví s regionální dostupností a celostátním řízením (v celostátním designu),
• Nastavení systému pro prosazování opatření napříč vládními organizacemi v oblasti prevence a širších faktorů ovlivňujících zdraví,
• Investice do kritických schopností a vytváření udržitelné pracovní síly pro jejich poskytování či pro zdravotní bezpečnost a zlepšování zdraví.
• Iniciace a informační podpora orgánů pro řízení screeningových programů (Rada NSC, komise pro existující programy screeningu, komise k perspektivním programům časného záchytu)
• Podpora populačních programů screeningu zhoubných nádorů vč. zveřejnění evaluačních zpráv zavedených screeningových programů
• Aplikace výsledků realizovaných pilotních projektů časného záchytu onemocnění (2 implementovány, 2 ve vysoké fázi rozpracovanosti, 2 zavedeny jinou cestou, 2 úpravy doporučených postupů)
• Příprava nových perspektivních pilotních projektů časného záchytu onemocnění ve fázi implementačního výzkumu
• Příprava a realizace projektů pro podporu datového zázemí a komunikace screeningu a prevence onemocnění
• Posílení organizace novorozeneckého laboratorního screeningu a úspěšně dokončení pilotního programu screeningu SMA (spinální svalové atrofie) a SCID (vrozené těžké poruchy imunity), který je zaveden do běžné praxe od ledna 2024
• Rozvoj mezinárodní spolupráce v rámci akčního programu EU4Health (PRAISE-U: pilotování programu screeningu karcinomu prostaty, SOLACE: pilotování programu screeningu karcinomu plic, PERCH: podpora očkování proti HPV a nová společná akce na podporu populačních screeningových programů

1. Plně funkční Národní screeningové centrum jako mezinárodně uznávané a Vládou ČR schválené těleso institucionalizující a garantující udržitelnost běžících programů prevence a odpovědnou implementaci programů nových včetně vybudovaného informačního zázemí
2. Připravené technické řešení sběru dat základních prediktorů zdravotního stavu obyvatel u praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost, které se stanou trvalou součástí monitoringu stavu dospělé a dětské populace a budou sloužit jako podklad při navrhování vyhodnocování efektivity zdravotních politik, zejména preventivních programů.
3. Zavedený systém bonusů zdravotních pojišťoven umožňující individuální účty pacientů s vyhodnocováním účasti na preventivních programech
4. Pravidelný a rutinně realizovaný systém kontroly kvality a nákladové efektivity preventivních programů, včetně plošných screeningů
5. Zákon o Státní hygienické službě a její reforma
6. Vyvinutý a implementovaný zcela nový systém centrální evidence očkování, včetně agend posilující vztah populace k očkování
7. Implementovaný nový systém plně automatizovaného surveillance infekčních nemocí pod garancí nově ustaveného Národního institutu pro zvládání pandemií (NIZP)

Specifické cíle v oblasti screeningových programů do roku 2025:

1. Vytvořený proces pro zavádění nových screeningových programů včetně metodického ukotvení hodnocení zdravotnických technologií (HTA) pro screeningové programy
2. Spuštěný program screeningu aneurysmatu abdominální aorty
3. Implementovaný a funkční nový plošný program včasného záchytu nádorů prostaty
4. Implementované plošné screeningové vyšetření poruch štítné žlázy v těhotenství
5. Plně funkční program časného záchytu karcinomu plic a vhodné provázání s časným záchytem chronických plicních nemocí vč. posílení intervence k zanechání kouření
6. Spuštěný pilotní program primární péče prevence obezity u dětí a dalších minimálně 5 inovativních programů prevence vážných onemocnění
7. Dokončený odborný návrh pro zavedení screeningu familiární hypercholesterolémie
8. Vyvinutý a implementovaný zcela nový informační sytém pro řízení a hodnocení preventivních programů, včetně centrálního systému objednávání občanů k prevenci
9. Vytvořená koncepce a technické zázemí pro organizaci novorozeneckého laboratorního screeningu
10. Rozvoj mezinárodní spolupráce v rámci akčního programu EU4Health

1. Agenda EBM: Doporučené postupy / operativní doporučení
2. Management kvality, interní hodnocení sledování a prevence nežádoucích událostí
3. Metodika akreditace a hodnocení CVSP (center vysoce specializované péče)
4. Indikátory kvality, externí hodnocení, resortní referenční statistiky, HSPA
5. Datové hodnocení dostupnosti a kvality zdravotních a zdravotně sociálních služeb
6. Hodnocení výkonnosti a kvality programů prevence
7. Systém hodnocení a predikce potřebných personálních kapacit
8. Systém hodnocení nákladové a obsahové heterogenity akutní lůžkové péče, CZ-DRG

1. Ustavení NIKEZ a zajištění jeho plné funkčnosti ve výše uvedených dimenzích
2. Naplnění programových cílů NIKEZ (viz příloha)
3. Vydání nové metodiky akreditace a hodnocení center vysoce specializované péče a implementace nového systému interního a externího hodnocení kvality
4. Zavedený systém vydávání řádně obsahově a metodicky garantovaných doporučených postupů a operativních doporučení, včetně systému jejich standardizované centrální evidence
5. Zavedený systém přípravy, hodnocení a aktualizace indikátorů výkonnosti a kvality, včetně publikace v podobě Resortních referenčních statistik
6. Nastavení auditů screeningových pracovišť, center, využití přístrojů schválených akreditační komisí, externích klinických auditů podle NRS, akreditovaných pracovišť
7. Pravidelná prezentace výsledků těchto auditů na konferenci NIKEZ a na stránkách MZ

Obsah nové strategie resortu v oblasti restrukturalizace lůžkového fondu a posilování centralizace péče tvoří:

Postupná reforma, resp. budování hierarchicky strukturované sítě nemocnic:

• Centrové nemocnice s centrovou péčí a akutní péčí, urgentním příjmem i LPS (tedy pohotovost). V každém kraji musí být alespoň jedna takováto nemocnice. Ve všech nemusí být všechna centra, nutný je ale provoz urgentního příjmu v režimu 24/7/365.
• Nemocnice poskytující akutní péči 24/7/365 bez centrové péče, musí zde být jak urgentní příjem, tak LPS (tedy pohotovost).
• Nemocnice, kde není urgentní příjem a je/není LPS (pohotovost). Provoz v režimu 24/7/365 zde nemusí být, pracoviště mohou být specializovaná nebo zaměřená na jednodenní medicínu. 
• Nemocnice s následnou péčí (samostatné nebo součást jakékoliv nemocnice). U nich vždy funkční ambulance geriatrické.
• Zařízení paliativní péče.
• Vývoj a implementace modelů integrované péče včetně podpory nemocničních paliativních týmů a infrastruktury pro dlouhodobou péči navazující na lůžkovou akutní péči.

Hustota sítě poskytovatelů a rozsah poskytovaných služeb determinují potřebné personální kapacity. Strategie MZ v této oblasti plánuje zejména:

• Zavedení směnného provozu v akutních lůžkových zařízeních s urgentními příjmy s cílem snižovat množství hodin přesčasů
• Audit struktury lůžkového fondu a analýzu efektivity jeho využívání
• Posílení centralizace specializované péče, akreditace center koncentrace a center excelence, zavedení systému pravidelného a daty podloženého měření výkonnosti a kvality center.
• Posílení jednodenní péče
• Zvýšení dostupnosti následné a dlouhodobé péče, postupná restrukturalizace lůžkového fondu s ohledem na regionální specifika.
• Důraz na optimalizaci a kapacitní zajištění sociálně zdravotních služeb
• Pilotování nových modelů úhrad komunitní ošetřovatelské péče, včetně case-mix modelů pro domácí ošetřovatelkou péči.
• Podpora komunitní ošetřovatelské péče infrastrukturními opatřeními a úhradovými mechanismy

Vysoce kvalifikovaného zdravotnického personálu není a v dalších 20 letech nebude nadbytek. Strategie MZ plánuje zejména revizi a optimalizaci personální vyhlášky:

• U lékařských profesí vyhláška nyní nereflektuje specifika oborů, např. obory intenzivní vs. kožní oddělení nemocnic.
• Je nutné revidovat nastavení potřebných kapacit a kompetencí ošetřovatelských a dalších nelékařských profesí.

Další opatření strategie MZ napraví dlouhá léta přehlíženou nedostatečnou centralizaci péče. Strategie se zaměřuje zejména na úhradovou podporu centralizace péče:

• Pro většinu CZ-DRG skupin hrazených případovým paušálem (bez psychiatrie) jsou definována centra vysoce specializované péče, ve kterých by péče měla být prováděna, přičemž centralizace ale nově není podmínkou úhrady případovým paušálem.
• U některých skupin je definováno i více možností center. Úhradová motivace tak supluje nedostatky smluvní politiky. Pro rok 2023 bylo toto opatření omezeno na péči, kde již nyní vysoké procento koncentrace. V letech 2024–2025 proběhne rozšiřování na další péči.

V oblasti posilování systému péče o duševní zdraví se strategie soustředí především na opatření s následujícím cílem:

• Zvyšovat kvalitu služeb – zavést hodnocení péče v psychiatrii s ohledem na kvalitu a lidská práva, navázat na toto finanční bonifikaci služeb, pokračovat v transformaci psychiatrických nemocnic (z pohledu nabízených služeb, prostředí, proškolení personálu atp.)
• Zapojovat osoby, kterých se péče dotýká do systému, tedy nastavení sítě, hodnocení kvality, vzdělávání, podpory pacientů atp.
• Rozšiřovat koncept komunitních služeb do dalších regionů (zejména zvyšování počtu CDZ, ambulancí s rozšířenou péčí)
• Pokračovat v meziresortním provazování – podpora multidisciplinární spolupráce v rámci zajištění komplexní podpory a efektivní průchodnosti člověka jednotlivými systémy
• Pokračovat v destigmatizačních aktivitách
• Zajistit odpovídající financování s ohledem na zvyšující se potřeby a možnosti zajištění péče
• Zajistit datové podklady pro další rozhodování a nastavování služeb a jejich sítě

V roce 2023 byla připravena zcela nová metodika akreditace center vysoce specializované péče, včetně metodiky hodnocení kvality péče. Metodika nově zavádí centra koncentrace a centra excelence.

• Součástí nastaveného hodnocení je i systém datových auditů prováděných na základě indikátorů výkonnosti a kvality péče, které budou publikovány v podobě tzv. resortních referenčních statistik.

Vývoj nového informačního systému pro meziresortní sdílení a sekundární využívání dat resortu zdravotnictví a resortu práce a sociálních věcí

• Vybudování společného datového mostu a kompetenčního analytického centra mezi resorty MPSV a MZ
• Vývoj a implementace datové základy a informačního systému umožňujícího mapování dostupnosti sociálně zdravotních služeb a predikce jejich potřebné kapacity
• Vypracování a realizace koncepce otevírání a sdílení meziresortně propojených dat k sekundárnímu využití

1. Realizovaný audit kapacit a potřeb lůžkového fondu, infrastruktury lůžkové péče a realizovaná základní opatření k optimalizaci stavu – zejména posílení jednodenní péče, následné a dlouhodobé péče
2. Vydaná a plně implementovaná nová metodika akreditace a reakreditace center vysoce specializované péče, včetně institutu center koncentrace a center excelence.
3. Vypracovaný a implementovaný systém zohlednění úspěšné centralizace péče v úhradové vyhlášce
4. Vypracované variantní transformační plány pro nemocnice, která přecházejí z nepřetržitého provozu mnoha oborů do jiného režimu, zejména s posílením jednodenní péče, následné a dlouhodobé péče a komunitní péče
5. Ustavený systém interního a externího hodnocení kvality centrové péče, včetně pravidelného vydávání indikátorů kvality formou resortních referenčních statistik
6. Akreditace a implementace nových CVSP, provedená revize a reakreditace klíčových segmentů centrové péče, zejména komplexní onkologická centra a další centra specializované onkologické péče, centra specializované kardiologické péče
7. Vybudovaný funkční analytický meziresortní tým propojující data MPSV a MZ, implementovaný a funkční zcela nový reporting dat nad meziresortním úložištěm
8. Vyvinutý a implementovaný nový informační systém umožňující hodnocení dostupnosti, výkonnosti a nákladů všech relevantních segmentů sociálně zdravotních služeb
9. Zavedený systém motivační úhrady nemocniční paliativní péče a komunitní vysoce specializované paliativní péče s implementací ve všech regionech ČR 
10. Legislativní ukotvení a zavedení nové služby sociálně-zdravotní lůžkové péče
11. Dokončený a implementovaný systém selektivního přístupu komerčních pojišťoven k vyléčeným pacientům s vážnými onemocněními, zejména onkologickými („právo být zapomenut“)
12. Aktualizovaný přístup posudkového lékařství a posuzování invalidity u chronicky nemocných pacientů a nastavení vhodných podmínek při návratu na pracovní trh

Obsah nové strategie resortu v oblasti optimalizace úhrad zahrnuje zejména:

1) Institucionální a systémové změny

a) Předvídatelnost a stabilita financování zdravotnictví

• Automatická valorizace platby za státní pojištěnce – návaznost na inflaci a růst reálné mzdy
• Částečné úpravy přerozdělení – narovnání přerozdělení za mimořádně nákladné pojištěnce

b) Podpora dohodovacího řízení

• Publikace oficiální příjmové predikce zdravotnictví
• Každoroční deklarace úhradových priorit resortu
• Iniciace diskuse o víceletém financování

2) Vyšší efektivita zdravotnictví

a) Podpora jednodenní péče

• Pilot v roce 2023; pro rok 2024 rozšíření odborností a výkonů, spolupráce s odbornými společnostmi, poskytovateli i pojišťovnami
• Nastavení úhrad vychází z exaktní kalkulace dle CZ-DRG, motivuje k provádění v jednodenním režimu
• Podpora jednodenní péče i v nemocnicích – v rámci akutní lůžkové péče zaručen plynulý přechod mezi úhradou jednodenní péče a vícedenní péčí

b) Podpora prevence a primární péče

• Navýšení úhrad primární péče – praktičtí lékaři, stomatologové
• Podpora screeningů + nové screeningy nádorů prostaty a štítné žlázy

c) Odstraňování úhradových nerovností

• Sbližování základních sazeb CZ-DRG
• Navyšování podílu péče hrazené jednotnou základní sazbou dle reálných nákladů
• Snižování historických nerovností ve financování ambulancí a urgentních příjmů

d) Centralizace vysoce specializované péče

• Nová metodika center vysoce specializované péče (CVSP)
• Koncentrace péče do CVSP, úhradové motivace
• Podpora center pro vzácná onemocnění (ERN)

e) Podpora a optimalizace systému CZ-DRG

• Podpora a rozvoj referenční sítě DRG
• Řešení nákladových heterogenit a výjimek
• Nová pravidla pro vysoce specializované poskytovatele
• Zkracování čekacích dob, nastavení správných motivací

3) Lepší dostupnost péče

a) Podpora péče o děti

• Ve všech ambulantních segmentech nové bonifikační výkony pro děti
• Podpora dětské psychiatrie, psychologie, stomatologie a praktických lékařů pro děti a dorost
• Úhradová deregulace péče o děti

b) Podpora péče o duševní zdraví

• Podpora transformace lůžkové psychiatrické péče – vznik akutních lůžek, transformace následných lůžek
• Úhradová podpora všech typů péče o duševní zdraví
• Podpora telemedicíny

c) Podpora péče po standardní pracovní době

• Nový úhradový model pro urgentní příjmy
• Nové bonifikační výkony za práci v noci, o víkendu a ve svátek; podpora LPS

d) Reforma stomatologie

• Práce nové expertní skupiny, výstupy promítnuty v novele zákona a ve změnách úhrad
• Významné navýšení úhrad, podpora moderních metod
• Podpora endodoncie, ortodoncie a prevence

e) Podpora moderních a inovativních léčebných metod

• Úhrada robotických výkonů a dalších moderních metod
• Úhrada moderních lékových terapií, široká dostupnost léčby
• Úhrada genové terapie a léků na vzácná onemocnění

4) Vyšší zaměření péče na potřeby pacientů („patient-centered care")

a) Podpora paliativní péče

• Rozvoj paliativních týmů nemocnic
• Rozvoj kamenných i domácích hospiců
• Integrace se sociálně-zdravotním pomezím a péčí o duševní zdraví

b) Podpora sociálně-zdravotního pomezí

• Posílení financování péče v pobytových sociálních zařízeních, podpora integrace péče
• Nové modely financování sociálně-zdravotní péče – agregované výkony

c) Podpora následné, domácí a geriatrické péče

• Lepší průchodnost pacienta systémem
• Podpora navyšování kapacit následné a domácí péče
• Systém bonifikací pro zajištění vysokého kvalitativního standardu
• Nová koncepce geriatrie

1) Institucionální a systémové změny

a) Úprava přerozdělení příjmů pojišťoven

• Aktualizace a narovnání modelu přerozdělení
• Zohlednění více faktorů v přerozdělení
• Zlepšení příjmové situace zaměstnaneckých pojišťoven

b) Restart dohodovacího řízení

• Lepší datová a analytická základna dohodovacího řízení
• Vznik segmentu jednodenní péče, mezisegmentové a víceleté dohody
• Dohody o systémových změnách, lepší reprezentativnost DŘ
• Tlak na zvyšování efektivity a dostupnosti péče

c) Změny fondů prevence a vyšší motivace pojištěnců k péči o zdraví

• Vznik individuálních účtů pojištěnců u jejich pojišťoven
• Individualizované nabídky preventivních bonusů pojišťoven
• Odměny za péči o vlastní zdraví, absolvování prevence a screeningů
• Rozšíření a harmonizace oblastí podporovaných z fondů prevence

2) Vyšší efektivita zdravotnictví

a) Rozvoj jednodenní péče

• Plošné rozšíření jednodenní péče na většinu odborností včetně kardiologie
• Tvorby referenční sítě poskytovatelů jednodenní péče – výpočet úhrad na základě reálných nákladů
• Začlenění jednodenní péče do DRG klasifikace
• Vyšší motivace k jednodennímu provádění

b) Významné sblížení financování nemocnic a benchmarking

• Navýšení podílu péče hrazené jednotnou základní sazbou alespoň na 30 %
• Řešení nákladových heterogenit formou doporučených postupů a operativních doporučení – sjednocování klinické praxe
• Snižování risk-koridorů a sbližování úhrad i u ostatních úhradových mechanismů
• Výkonnostní benchmarking nemocnic

c) Reforma primární péče a zlepšení prevence

• Podpora sdružených praxí a multidisciplinárních center primární péče
• Rozšiřování ordinačních dob a redukce návštěv LPS a urgentů
• Disease management modely a koordinace péče
• Zvyšování kompetencí praktických lékařů a sester v primární péči
• Podpora veřejného zdraví a primární prevence, podpora očkování
• Start nových screeningových programů, kultivace stávajících

d) Reforma nemocniční sítě

• Podpora páteřní sítě akutních nemocnic pracujících v režimu 24/7 v širokém spektru oborů a s urgentními příjmy
• Podpora jednodenní péče, následné a dlouhodobé péče
• Podpora postupné transformace vybraných zařízení na nemocnice komunitního typu, vždy s ohledem na specifika jednotlivých regionů

3) Lepší dostupnost péče

a) Reforma stomatologie

• Změny v zákoně o zdravotním pojištění
• Úhrada (částečná) moderních stomatologických metod
• Podpora prevence, dentální hygieny a veřejného zdraví
• Navýšení počtu zubařů pracujících na pojišťovnu

b) Úhrada přeshraniční péče

• Zvýšení dostupnosti přeshraniční péče
• Odbourání administrativy

c) Zvýšení odpovědnosti zdravotních pojišťoven za dostupnost péče

• Povinnost zajištění lékařské pohotovostní služby – optimalizace sítě LPS
• Přímá odpovědnost za vyhledávání poskytovatelů pro pojištěnce
• Monitoring čekacích dob a motivace k online objednávání na zákroky
• Podpora telemedicínských projektů
• Podpora integrace a koordinace péče, projekty řízené péče

4) Vyšší zaměření péče na potřeby pacientů („patient-centered care“)

a) Rozšiřování paliativní péče

• Reforma specializovaných paliativních ambulancí s návštěvní službou
• Rozšiřování sítě hospiců (domácích i kamenných)
• Podpora paliativní péče pro děti
• Podpora paliativní péče u neonkologických diagnóz

b) Podpora péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta

• Rozšiřování především regionální dostupnosti domácí péče
• Zkvalitňování služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb – integrace s fyzioterapií, nutriční terapií, psychologií
• Podpora péče porodních asistentech v šestinedělí
• Vznik nových specializovaných sociálně-zdravotních zařízení s integrovanou péčí

c) Podpora následné, dlouhodobé a geriatrické péče

• Rozšiřování kapacit následné péče, zvyšování kvality této péče
• Transformace nevyužívaných akutních lůžek na lůžka následné péče
• Lepší prostupnost akutní a následné péče – deregulace, integrace
• Tvorba doporučených postupů v následné péči
• Podpora a rozvoj geriatrie (reforma této péče)

d) Rozvoj telemedicíny

• Péče o dispenzarizované a chronické pacienty telemedicínsky – zprůchodnění systému, lepší regionální dostupnost
• Telemedicína v péči o duševní zdraví
• Provazba na elektronizaci zdravotnictví a reformu fondů prevence

Zajištění dostupnosti léčiv

Novelou zákona o léčivech účinnou od 1. 1. 2024 (v části od 1. 6. 2024), došlo k rozšíření portfolia nástrojů, které mohou ministerstvo zdravotnictví a Ústav využít k podpoře dostupnosti léčivých přípravků, potažmo k prevenci některých výpadků, což by mělo vést k zajištění vyšší odolnosti lékového trhu v České republice a současně ke zmírnění dopadů výpadků léčivých přípravků na pacienta. Zároveň novela zákona o léčivech umožňuje doplnění reaktivního přístupu k výpadkům léčiv o aktivní složku, tj. aktivní kroky ministerstva zdravotnictví a Ústavu k předcházení, resp. zmírňování dopadů výpadků léčiv na pacienta. 

Základním nástrojem pro vytvoření dostatečného časového rámce pro zajištění alternativního řešení potenciálního výpadku je povinnost držitele rozhodnutí o registraci zajistit dodávku léčivého přípravku, který má stanovenou maximální cenu nebo úhradu z veřejného zdravotního pojištění i po dni faktického přerušení nebo ukončení uvádění na trh, a to v množství odpovídajícím spotřebě na 1 nebo 2 měsíce podle toho, zda se tento léčivý přípravek potýkal s výpadky již v minulosti. 

Dalším důležitým pilířem účinné novely je systém rezervních zásob. Ministerstvo zdravotnictví může opatřením obecné povahy stanovit léčivé přípravky, u nichž mají distributoři povinnost vytvořit a udržovat zásobu odpovídající jejich měsíčním prodejům provozovatelům oprávněným k výdeji a do zahraničí. Na základě dalšího opatření obecné povahy distributoři uvolní léčivý přípravek ze systému rezervních zásob, pokud na trhu nebude dostatek dotčeného léčivého přípravku, aby byla zajištěna jeho dostupnost pro pacienty. Tento systém doplňuje povinnost držitele rozhodnutí o registraci (viz výše) a poskytne další čas pro případné hledání alternativního řešení situace. Je potřeba zdůraznit, že zařadit léčivý přípravek do systému rezervních zásob je možné pouze v případě, kdy existuje reálná možnost vytvořit na úrovni distribuce „nadzásobu“, nikoli tedy v období aktivního výpadku. Evropská unie vydala seznam kritických léčiv[1], jehož hodnocení ve vztahu k národním potřebám bude jednou ze složek tvorby systému rezervních zásob.

Ústav bude po přijetí oznámení o přerušení nebo ukončení uvádění léčivého přípravku na trh označovat léčivé přípravky, u nichž hrozí riziko faktické nedostupnosti pro pacienty v České republice, příznakem „omezená dostupnost“. Tento příznak s sebou nese zákaz distribuovat takový léčivý přípravek do zahraničí, povinnost distributorů dodat jej do 2 pracovních dnů od objednání do lékárny a možnost lékáren objednávat si pouze obvyklé množství, aby nedocházelo ke koncentraci dotčeného léčivého přípravku pouze do malého počtu lékáren ve velkých množstvích. 

Novela reagovala i na nedostatečný datový základ, ze kterého by příslušné úřady mohly kvalifikovaně vytvářet odhady potřeby v období výpadku, a to tak, že u léčivých přípravků, u kterých má Ústav podezření na ohrožení dostupnosti léčivého přípravku, může vydat výzvu, na základě které mu musí jednotlivé články dodavatelského řetězce nahlásit aktuální skladové zásoby daného léčivého přípravku. U léčivých přípravků označených příznakem „omezená dostupnost“ je stanovena povinnost pravidelných hlášení o skladových zásobách jednotlivých článků dodavatelského řetězce. Tím je zajištěna dostatečná informovanost Ústavu, zda zásoby na trhu v České republice jsou dostatečné pro překlenutí výpadku, či zda je nezbytné využít některý z nástrojů zajištění dostupnosti léčivých přípravků. 

Přímé nákupy léčivých přípravků 

Ministerstvo zdravotnictví v současnosti řeší ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, zda by bylo možné jejich prostřednictvím za Českou republiku zabezpečit problematiku přímých nákupů léčivých přípravků, neboť v konečném důsledku zdravotní pojišťovny hradí poskytnutou zdravotní péči včetně takových léčivých přípravků. Současně je potřeba více zapojit zdravotní pojišťovny, neboť mají povinnost zajistit péči pro své pojištěnce.

Je však nezbytné podrobně analyzovat dopady na proveditelnost a dopady na zainteresované subjekty zejména z ekonomického ale i provozního hlediska.

Cenová a úhradová regulace léčivých přípravků

Oblast léčivých přípravků v trvalé úhradě

V rámci novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění je v části šesté zamýšleno zavedení nových pravidel umožňujících stanovit udržitelné maximální ceny pro důležité, obvykle málo nákladné skupiny léčiv. Úprava by měla pomoci zejména lokálním producentům s nedostatečným počtem zahraničních referencí. Další úpravy a upřesnění postupů v rámci správních řízení vedených Ústavem cílí na odstranění některých administrativních bariér a zjednodušení vstupu léčivých přípravků na trh v České republice a jejich setrvání v systému veřejného zdravotního pojištění. Za účelem odstranění preskripčních omezení je vhodné zavést jednoduchý typ zkrácené revize, a to na základě souhlasu odborných společností, na které bylo vázáno původní preskripční omezení, a zástupců praktických lékařů, případně lékařů pro děti a dorost. V takovém případě dojde ke zrušení preskripčního omezení, přičemž výše úhrady a indikační omezení zůstanou zachovány.

Oblast vysoce inovativních léčivých přípravků a léčivých přípravků pro vzácná onemocnění

V rámci novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění je zamýšleno upřesnění klinických kritérií pro vyhodnocení léčivého přípravku jako vysoce inovativního v souladu s doporučeními European Society For Medical Oncology (ESMO). V situacích, kdy jsou podány žádosti o úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku ve volné kombinaci s jiným VILP, případně LPVO, je záměrem, aby pro takovou kombinaci byly výše úhrad stanoveny ve stejný okamžik (ve společném správním řízení), čímž bude odstraněna nejistota v oblasti doléčení pacientů vysoce inovativním léčivým přípravkem po uplynutí platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady.

Oblast léčivých přípravků s úhradou dočasně stanovenou ve veřejném zájmu

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění (účinná od 1. 12. 2022) svěřila ministerstvu zdravotnictví kompetenci vydat pro léčivý přípravek významný z hlediska ochrany veřejného zdraví mimořádné opatření, kterým ministerstvo zdravotnictví takovému přípravku dočasně stanoví podmínky úhrady a cenu pro konečného spotřebitele, potažmo úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a to s předchozím souhlasem vlády s vydáním takového mimořádného opatření. Tímto institutem byla zajištěna dostupnost hrazených služeb pro pojištěnce u léčivých přípravků na covid-19 (p.o. antivirotika), které jsou určeny k podání u dospělých pacientů v domácím prostředí, a antibiotických přípravků všech lékových forem v období plošných problému s jejich dostupností. U těchto léčivých přípravků standardní stanovení úhrady Ústavem nebylo možné, neboť dotčené léčivé přípravky nejsou v České republice registrované (ačkoliv jsou registrované v jiných zemích Evropské unie) a jejich distribuce, výdej a použití bylo povoleno opatřením podle zákona o léčivech.

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění (účinná od 1. 1. 2024) stanovila novou možnost, jak zajistit dostupnost nenahraditelných léčiv, respektive léčiv významných z hlediska ochrany veřejného zdraví. Na základě vybraných opatření či rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, Ústavu, potažmo nařízení vlády může Ústav ve správním řízení zvýšit maximální cenu a úhradu či maximální cenu a úhradu léčivému přípravku stanovit a zajistit tak jeho dostupnost pro pacienty v České republice. Všechna opatření Ústavu se vydávají na maximální dobu 1 roku, ve většině případů (kromě případu, kdy dochází ke změně stávající maximální ceny a úhrady) s možností prodloužení. Pokud důvody, které k vydání takové opatření vedly, pominou, upravuje zákon možnost jeho předčasného zrušení.

Oblast hodnocení léčivých přípravků používaných pouze v lůžkové péči

V rámci novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění je v části šesté zamýšleno zavedení nových postupů pro hrazení LPVO v lůžkové péči a LPMT v lůžkové a ambulantní péči. Pro obě skupiny přípravků je žádoucí projít procesem HTA a s ohledem na jejich specifika je nejvhodnější pro ně aplikovat stávající proces stanovení úhrady pro LPVO, tedy včetně posouzení poradním orgánem ministra zdravotnictví.

---

[1] Availability of critical medicines | European Medicines Agency (europa.eu)

Zajištění dostupnosti léčiv

1. Stabilizovat situaci v oblasti zajištění dostupnosti léčiv a minimalizovat dopady výpadků na pacienty v České republice i za využití nových nástrojů umožňujících sbírat více dat a rovněž aktivněji zasahovat do lékového trhu.
2. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ústavem prověří robustnost dodavatelských řetězců ve skupinách léčivých přípravků zařazených na seznam kritických léčiv a na základě vyhodnocení zváží možnost zařadit ohrožené léčivé přípravky do systému rezervních zásob.

Přímé nákupy léčivých přípravků

1. Dokončit analýzu a následně připravit legislativní návrh umožňující zajištění přímých nákupů léčivých přípravků.
2. Vyhledávat možnosti zapojení se do společných nákupů Evropské unie, mezinárodních organizací nebo uskupení jiných států.

Oblast léčivých přípravků v trvalé úhradě

1. Dokončit legislativní návrh novely části šesté zákona o veřejném zdravotním pojištění.
2. Upravit proces stanovování maximálních cen a tím zvýšit atraktivitu českého lékového trhu.
3. Nastavit pravidla procesu uvolnění preskripčních omezení.

Oblast vysoce inovativních léčivých přípravků a léčivých přípravků pro vzácná onemocnění

1. Dokončit legislativní návrh úpravy společných správních řízení VILP ve volné kombinaci s jiným VILP.
2. Upravit oblast smluvních ujednání s cílem snížení administrativní zátěže, zejména na straně poskytovatelů zdravotních služeb v souvislosti s vykazováním VILP.

Oblast léčivých přípravků s úhradou dočasně stanovenou ve veřejném zájmu

1. Prostřednictvím institutů umožňujících stanovit léčivému přípravku úhradu a její podmínky ve veřejném zájmu zmírnit finanční dopady na pojištěnce při výpadcích některých léčivých přípravků a při zajištění mimořádných dodávek.

Oblast hodnocení léčivých přípravků používaných pouze v lůžkové péči

1. Dokončit legislativní návrh pro stanovení nových postupů hodnocení pro LPVO v rámci lůžkové péče a LPMT v lůžkové a ambulantní péči.

V rámci své působnosti se IPVZ v průběhu roku 2023 podílel na přípravě a realizaci následujících opatření přímo vedoucích k personální stabilizaci zdravotnictví a zjednodušení systému specializačního vzdělávání:

1. Automatické přidělení 13. platové třídy po úspěšném absolvování základního kmene:

• Lékaři, kteří úspěšně absolvují základní kmen, se nově posouvají do 13. platové třídy. Změnu zakotvuje nový katalog prací MPSV, který nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

2. Navýšení dotace na rezidenční místa:

• Rezidenční místa pro základní kmeny: Došlo k výraznému navýšení částek. V předchozích letech byla výše dotace na kmen 20 000 Kč měsíčně pro interní kmen a 10 000 Kč měsíčně pro ostatní kmeny. V roce 2023 se průměrně pohybovala mezi 30–35 tis. Kč/ rezident /1 měsíc. Podíl dotace, který musí být určen na mzdu rezidenta, byl navýšen na 80 %. Zároveň je systém přidělování rezidenčních míst průchodnější, tzn. že rezidenční místa jsou přidělována všem žadatelům (kteří splní formální podmínky) v průběhu celého roku.  Jinými slovy, není stanoven žádný termín pro příjem žádostí a není omezen počet míst, která je možné přidělit.
• Rezidenční místa pro specializační vzdělávání: Podpora je koncentrována na obory primární péče a obory péče o děti. V roce 2023 bylo podpořeno pět následujících oborů:
  • Všeobecné praktické lékařství – 150 míst
  • Pediatrie – 80 míst (podpořena je pouze ta varianta vzdělávání, kde je ve specializovaném výcviku 12měsíční praxe v ordinaci PLDD)
  • Dětská a dorostová psychiatrie – 10 míst
  • Dětská neurologie – 10 míst
  • Urgentní medicína – 10 míst

U všech oborů byla dotace zvýšena na 55 000 Kč měsíčně. Podíl dotace, který musí být určen na mzdu rezidenta, byl navýšen na 80 %. Akreditované zařízení musí být schopno plnit požadavky na personální zajištění (vyhláška č. 99/2012 Sb.) při poskytování péče v daném oboru i bez rezidenta. To znamená, že rezident je do zařízení přijat „nad rámec“ minimální personálního stavu. Toto opatření má vést k tomu, aby dotace byla využita skutečně na zajištění specializačního vzdělávání, nikoliv k pokrytí mzdových nákladů běžného provozu; bude tak větší pravděpodobnost, že školitel se bude rezidentovi skutečně věnovat. Výše dotace pro rezidenční místa a výše dotace na vybrané obory RM 2024 jsou součástí analytické a datové přílohy č. 1 této kapitoly.

IPVZ v rámci agendy rezidenčních míst lékařů i NLZP poskytuje podporu MZ v rámci svých personálních kapacit a podílí se na zlepšování metodických postupů v souladu s praxí. Dále se pořádá pravidelná celorepubliková školení pro žadatele o rezidenční místa a vykonává funkci kontaktního místa pro vyřizování dotazů týkajících se rezidenčních míst.

3. Pružné udělování výjimek při uznávání praxe na neakreditovaném pracovišti, pomoc se zajištění akreditačního řízení a setkání akreditačních komisí:

• Pokud pracoviště splňuje kritéria k získání akreditace v daném oboru, pouze nemělo v rozhodném období akreditaci platnou, ministr zdravotnictví k této skutečnosti přihlédne a rozhodne o uznání praxe na takovém pracovišti v plné výši. Tím bude zajištěno, aby se kolegům před atestací neprodlužovala doba do složení atestační zkoušky a aby mohli atestaci získat co nejdříve po splnění všech podmínek specializačního vzdělávání.
• IPVZ zřídilo funkci koordinátora akreditačních komisí, který pomáhá MZ s administrativním zajištěním jednání akreditačních komisí, zajištěním podkladů pro jejich rozhodování, zápisů z jednání atd.

4. Realizace projektu “Administrace specializačního a nástavbového vzdělávání“:

• V rámci NPO byl zahájen projekt „Administrace specializačního a nástavbového vzdělávání“. Jeho cílem je konsolidace a sladění dostupných datových zdrojů o personálních kapacitách českého zdravotnictví a jejich spojení v nový informační systém predikující potřeby v dané oblasti. Kromě plošných zdrojů dat nově integrovaných v národním zdravotnickém informačním systému je součástí plnění projektového záměru i vývoj a implementace nového informačního systému pro postgraduální a specializační vzdělávání.  Implementace tohoto navrhovaného informačního systému („Administrátor“) umožní efektivní sběr, analýzu a vyhodnocení dat týkajících se personálních kapacit ve zdravotnictví. Díky přehledu o obsazenosti vzdělávacích programů včetně regionálního členění získáme detailní informace o aktuálních i budoucích personálních kapacitách. To umožní kvalifikované zhodnocení dostupnosti zdravotnického personálu a predikci budoucích potřeb.
• Na základě těchto analýz bude možné efektivně plánovat a přijímat opatření pro zajištění vysoké úrovně vzdělávání. Hlavním přínosem je vytvoření nástroje, který poskytne komplexní přehled o situaci v oblasti lidských zdrojů a umožní strategické řízení s cílem zajistit dostatečné množství kvalifikovaných zdravotnických pracovníků pro poskytování kvalitní zdravotní péče v budoucnosti. Výstupy systému budou využity pro strategické rozhodování v oblasti vzdělávání zdravotnických pracovníků a zajištění dostatečných personálních kapacit ve zdravotnictví.
• V souvislosti s přípravou architektury systému rozpracované v současnosti do jednotlivých případových studií („use case“) byla navržena i implementace tohoto elektronického systému do novely zákona č. 95/2004 Sb., kde je zakotven v § 43c systém Administrace jako informační systém veřejné správy, a v § 43d až 43k jsou dále specifikovány různé moduly systému Administrace a jejich funkce (podrobněji viz příloha č. 2 této kapitoly). Systém administrace bude plně ve vlastnictví Ministerstva zdravotnictví, realizací projektu a následnou správou systému je pověřen IPVZ. Za rok 2023 byly splněny všechny klíčové milníky: analýza akreditačního řízení, audit plošných zdrojů dat, analýza specializačního vzdělávání, návrh novely zákona, návrh nového procesu zpracování dat, příprava výběrového řízení na dodavatele nového IS. Projekt vstupuje do další fáze vývoje a testování, které by mělo být ukončeno na začátku druhého pololetí roku 2024. Na přípravě architektury a zadání pro zhotovitele se na základě uzavřeného memoranda s IPVZ podílí ČVUT, dále pak je klíčovým partnerem ÚZIS, všechny LF a NCO NZO. Podílejí se i koordinátoři specializačního vzdělávání ve zdravotnických zařízení přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví.

5. Ostatní projekty IPVZ jsou zaměřeny na dotované vzdělávání a jejich přehled tvoří samostatnou přílohu č. 3 této kapitoly.
6. Stanovování jasných kompetencí lékařů po absolvování základního kmene:

• S účinností od 1. 7. 2023 byla vydána vyhláška MZ ČR č. 162/2023, o stanovení činností, které může vykonávat lékař bez odborného dohledu po získání certifikátu o absolvování základního kmene pediatrického. Mezi tyto kompetence se řadí i takové, které lze využít v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost a rozšířit tak kapacitu v tomto segmentu. Přehled všech kompetenčních vyhlášek po kmeni tvoří samostatnou přílohu č. 4 této kapitoly.
• Kromě toho IPVZ shromáždil návrhy odborných společností ke kompetencím po získání zvláštní specializované způsobilosti v nástavbových oborech. Stanovení jasných kompetencí stabilizuje postavení lékaře dané odbornosti a jejich transparentní ustanovení vede k personální stabilizaci v daném oboru.

7. Vznik Vědecké rady IPVZ:

• Vědecká rada IPVZ je složena ze všech děkanů LF v ČR, předsedy ČLS JEP a dalších klíčových stakeholderů zdravotnického vzdělávání včetně zástupce KOR s cílem spolupracovat na tvorbě systému, realizaci a rozvoji postgraduálního vzdělávání zdravotnických pracovníků, společného efektivního využívání lidských i materiálních zdrojů a společné participaci na vědecko-výzkumné činnosti. Hlavní důraz je kladen na koordinaci administrativních postupů specializačního vzdělávání, termínů jednotlivých zkoušek a výkladových stanovisek při uznávání praxe v rámci specializačního vzdělávání apod.

8. Vznik pracovní skupiny koordinátorů specializačního vzdělávání ve zdravotnických zařízení přímo řízených MZ:

• Úkolem koordinátorů specializačního vzdělávání je dozor a odpovědnost za naplňováním zákonných podmínek specializačního vzdělávání v akreditovaném zařízením. Zodpovídají za určení školitele každému lékaři zařazenému do specializačního vzdělávání, za stanovení plánu absolvování jednotlivých částí vzdělávacího programu, včetně časového harmonogramu. Zodpovídají za férové a transparentní podmínky výkonu specializačního vzdělávání, tzn. nepodmiňování absolvování programu nestandardními podmínkami ze strany zaměstnavatele. V rámci této aktivity bylo zřízeno i kontaktní místo pro připomínky, podněty a stížnosti na MZ. Do konce ledna 2024 vyplní všichni koordinátoři hlášení o kontrole průběhu specializačního vzdělávání v jejich akreditovaném zařízení. Následně se uskuteční dalších pracovní setkání koordinátorů v únoru 2024, kde bude kladen důraz na sjednocení metodických postupů specializačního vzdělávání v jednotlivých akreditovaných zařízeních.

9. Zjednodušení specializačního vzdělávání:

• Zrušení doby platnosti průřezových povinných kurzů (kurz Lékařská první pomoc, kurz Základy zdravotnické legislativy, etiky a komunikace, kurz Prevence škodlivého užívání návykových látek a léčba závislostí a kurz Radiační ochrana); tyto kurzy mají od 1. 1. 2024 neomezenou platnost a lékaři v přípravě k atestaci nejsou omezeni jejich opakovaným absolvováním, což v minulosti vedlo i k odkládání složení atestační zkoušky.  Informace o tomto zrušení byla zveřejněna ve Věstníku MZ ČR, částka 1/2024. Současně se připravuje do legislativního procesu návrh úpravy vyhlášky MZ ČR č. 397/2020 Sb., kdy je na základě pokynu ministra navrženo zcela odstranit povinnost absolvovat průřezové teoretické kurzy. Připravuje se informace do Věstníku MZ ČR, kterou by se zrušila i stanovená délka platnosti tzv. oborových teoretických kurzů. Povinnost absolvovat je v souladu s vyhláškou MZ ČR č. 397/2020 Sb. však zůstane.
• Modifikace povinných stáží („koleček“): v současnosti se připravuje informace do Věstníku MZ ČR o zrušení povinných stáží z interního lékařství, chirurgie a anesteziologie a resuscitace, které i nadále zůstanou nepovinnou součástí u vzdělávacích programů. Bude však možné nahradit je stáží na akreditovaném pracovišti základního oboru.

• Pravidelné setkává í s proděkany LF pro specializační vzdělávání: za účelem vzájemné výměny informací vedoucí k zjednodušení průběhu specializačního vzdělávání a organizaci atestačních i kmenových zkoušek se na MZ nově od letošního roku scházejí proděkani každé čtvrtletí.
• Výkladová stanoviska k zákonu č. 95/2004 Sb.: vznikla pracovní skupina k sjednocení výkladů tohoto zákona, aby postup ve všech situacích byl vždy jednoduchý a jednotný.
• Implementace simulačního vzdělávání do specializačního vzdělávání jako volitelná součást, kdy bude lékařům ve specializační přípravě umožněno absolvovat volitelně definované výkony i v simulačním centru.

10. Podpora primární pediatrické péče:

• Podpora variabilního vzdělávacího programu specializačního oboru Pediatrie s možností volby doby trvání specializovaného výcviku v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v délce 24 měsíců.

11. Podpora stomatologické péče:

• Podpora primárně řeší úhradu stomatologických výkonů, smluvní vztahy, ale i zjednodušení přístupu zubních lékařů z jiných zemí než z členských zemí EU do našeho systému, aniž by byla snižována kvalita péče a nároky na jejich odbornost.

12. Revize aprobačního procesu

• IPVZ byl pověřen tvorbou a následnou realizací vzdělávacího projektu Jazykové a odborné přípravy zahraničních zdravotníků. Analytická část tohoto projektu ukázala nutnost revize systému aprobačního testování. Byla zahájena příprava nových sad testovacích otázek odborníky na testování z UK na základě principu „single best answer“. Tyto otázky byly již pilotně nasazeny do jarního běhu aprobačních zkoušek a byl sledován trend zvýšení úspěšnosti u písemné části zkoušek. K jeho posílení povede i samotná příprava na aprobační zkoušku, která je další součástí projektu.

• Umožnit pojišťovnám hrazení přeshraniční péče.
• Umožnit pojišťovnám větší podíl a odpovědnost za budování sítě a dostupné primární péče. V rámci MZ byly ustanoveny pracovní skupiny řešící problematiku nedostatku stomatologické péče a primární pediatrické péče. V rámci pediatrické péče pak MZ spolupracuje na podpoře sdružených praxí primární péče umožňujících práci na snížený pracovní úvazek a zároveň zajištění každodenní zdravotní péče. Dále se podílí na modifikaci vzdělávacího programu oboru Pediatrie pro ty lékaře, kteří směřují do primární péče tak, aby větší část své praxe v rámci specializačního vzdělávání mohli vykonávat v ordinaci pediatra v primární péči či praktického lékaře pro děti a dorost. Jde o opatření napravující současný stav, který není dostatečně motivační ani pro školitele, ani pro školence v primární péči, protože znamená vyslání školence na větší část specializační přípravy do nemocničního pediatrického oddělení k tíži školitele.
• Zvýšení prostupnosti vzdělávacích programů, možnost započtení větší části vzdělávacího programu např. u lékaře se specializovanou způsobilostí z interního lékařství do všeobecného praktického lékařství apod. Jinými slovy, zjednoduší se konverze při získávání specializované způsobilosti mezi příbuznými odbornostmi.
• Možnost společné akreditace pracovišť umožní výkon větší části vzdělávacího programu v daném oboru specializačního vzdělávání na mateřském pracovišti.
• Zásadní elektronizace administrativy vzdělávání (program „Administrátor“) – viz výše.
• Zjednodušení vzdělávacích programů a procesu akreditací – v rámci implementace programu „Administrátor“.
• Zákon o valorizaci úhrad za státní pojištěnce.
• Novela zákoníku práce umožňuje 24h služby (na základě výjimky vyjednané v Evropské komisi), přesčasová práce je limitována na 416 hodin dobrovolné přesčasové práce.
• Zákon o odměnách ve zdravotnictví je provázán s úhradovou vyhláškou, bylo dosaženo dohody s ČLK a odborovými svazy ve zdravotnictví ohledně ukončení výpovědí z přesčasové práce a zajištění služeb od 1.1.2024.
• Novela personální vyhlášky.

Obsah nové strategie resortu v oblasti zajištění a stabilizace personálních kapacit nelékařských zdravotnických profesí zahrnuje zejména následující opatření a novely legislativních norem:

• Hrazení přeshraniční péče zdravotními pojišťovnami
• Zvýšení podílu a posílení odpovědnosti zdravotních pojišťoven na budování sítě, zejména posílením dostupnosti primární péče
• Posílení personálních kapacit nelékařských oborů a jejich kompetencí
• Posílení postavení nelékařských zdravotnických pracovníků v systému zdravotní péče
• Uplatnění zdravotnických pracovníků v sociálních službách a prostupnosti těchto profesí
• Řešení nadlimitní a dlouhodobé zátěže pracovníků ve zdravotnictví
• Zlepšení prevence negativních dopadů psychické a fyzické zátěže zdravotnických pracovníků
• Vybudování funkční datové základny sledující a predikující potřebné kapacity nelékařských zdravotnických profesí v regionálně specifických modelech
• Modernizace vzdělávání nelékařských zdravotnických oborů a zajištění vyšší prostupnosti na sebe navazujících úrovní vzdělávání
• Posílení spolupráce se vzdělavateli a nastavení tzv. kvalifikačních standardů
• Zákon o valorizaci úhrad za státní pojištěnce
• Novela zákoníku práce
• Novela personální vyhlášky
• Novela katalogu prací
• Novela vyhlášky o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků
• Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění
• Novela vyhlášky, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami

• Zvýšení prostupnosti a provázanosti vzdělávacích a studijních programů a vybraných oborů
• Ustavení možnosti společné akreditace pracovišť, sdílených praxí apod.
• Plná elektronizace administrativy spojené se vzděláváním NLZP (program Administrátor implementovaný v specializačním i nadstavbovém vzdělávání)
• Zjednodušení a modernizace vzdělávacích programů a procesu akreditací, posílení prostupnosti na sebe navazujících úrovní vzdělávání
• Optimalizace specializačního vzdělávání
• Posílení samostatnosti, odpovědnosti a kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků
• Připravená koncepce zavádění inovativních strategií ke zvýšení psychické a fyzické odolnosti zdravotníků
• Posílení personálních kapacit prostřednictvím navýšení počtu studentů v kapacitně ohrožených oborech na lékařských fakultách a dalších vysokých školách
• Zavedený systém publikace a aktualizace Národních standardizovaných operativních protokolů (NSOP) v ošetřovatelství

1. Zajištění kapacitního zázemí pro přípravu a realizaci projektů NPO.
2. Příprava výchozích podkladů technických řešení jednotlivých komponent elektronizace.
3. Výchozí zadání pro realizaci výběrových řízení na partnery pro přípravu a implementaci technických řešení elektronizace:
   1. podpora rozvoje interoperability,
   2. služby elektronického zdravotnictví,
   3. příprava implementace EHDS,
   4. zavedení systému řízení bezpečnosti, kybernetická bezpečnost.
4. Realizace výběrového řízení na dodavatelem odborného zázemí a projektové řízení všech fází realizace prostředků elektronizace.
5. Tvorba metodiky projektového řízení a metodického rámce enterprise architektury
6. Koordinace příprav a validace IT technických řešení s odborníky zástupců přímo řízených organizací v souvislosti s nutností zajištění pilotních projektů pro ověření předpokládaných funkcionalit elektronizace.
7. Koordinace příprav na technická řešení pro realizaci interoperability u poskytovatelů.
8. Konzultace a vydání souhlasných stanovisek pro projekty interoperability u poskytovatelů v rámci žádosti o dotační prostředky na realizaci technických řešení.
9. Příprava zadání a technických specifikací pro realizační projekty všech komponent elektronizace zdravotnictví.

1. Vybudované a plně funkční centrální komponenty a další infrastrukturní služby definované zákonem č. 325/2021 Sb.
2. Funkční resortní katalog otevřených dat a publikace široké sady otevřených datových sad v tomto katalogu. Finalizace a naplnění „Koncepce sdílení a sekundárního vytěžování dat Národního zdravotnického informačního systému“.
3. Nově vybudované elektronické služby občanům, dostupné v EZKartě. Postupné rozšiřování jejich funkcí:
   1. rozcestník MZ ČR a mapa poskytovatelů,
   2. výpisy z centrálních registrů NZIS,
   3. online centrální objednávání na screeningové vyšetření,
   4. elektronické zasílání žádanek a propouštěcích zpráv.
4. Legislativně ukotvené zjednodušené vedení čistě elektronické zdravotnické dokumentace u poskytovatelů zdravotních služeb.
5. Zavedení obsahových a komunikačních standardů pro informační systémy poskytovatelů zdravotních služeb:
   1. platné standardy pro prioritní typy EZD,
   2. elektronizace komunikace mezi nemocnicemi.
6. Implementace datových standardů a elektronických nástrojů posilujících plynulost navazujících segmentů péče, zejména v oblasti rychlé diagnostiky a zahájení léčby vážných onemocnění, v dlouhodobé péči kombinující lůžkový a nelůžkový segment a v sociálně-zdravotních službách.
7. Posílení kybernetické bezpečnosti centrálních systémů a informačních systémů poskytovatelů zdravotních služeb.

Mezi nejvýznamnější návrhy právních předpisů k realizaci legislativních záměrů Ministerstva zdravotnictví patří zejména:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů – projednáván Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR
• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony – nyní po meziresortním připomínkovém řízení
• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – nyní po meziresortním připomínkovém řízení
• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, a další související zákony – nyní v meziresortním připomínkovém řízení
• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů – nyní po vnitřním připomínkovém řízení
• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony – nyní po vnitřním připomínkovém řízení
• Návrh zákona o úhradách zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz a stomatologických výrobků hrazených z veřejného zdravotního pojištění – nyní po vnitřním připomínkovém řízení

Realizované a připravované aktivity dotační politiky mají přispívat zejména ke zvýšení kvality a dostupnosti péče v definovaných segmentech, k posílení preventivních programů a k dosažení především následujících specifických cílů Zdraví 2030:

• Zdraví 2030 / Cíl 2.1: Implementace modelů integrované péče, integrace zdravotní a sociální péče, reforma péče o duševní zdraví
  • Jako klíčové pro zajištění udržitelnosti zdravotnictví a kvality péče pro stárnoucí obyvatelstvo je vnímána nutnost provést změny na zdravotně-sociálním pomezí. Pomocí investičních prostředků z IROP je podporována lůžková následná péče s tím, že je v plánu příslušné vyhlášené výzvy ještě upravit a rozšířit směrem k dalším poskytovatelům především geriatrické péče ovšem za podmínky zajištění skutečně integrované péče včetně zabezpečení návazné dostupnosti zdravotních a sociálních služeb ve vlastním sociálním prostředí pacienta, případně transformace lůžek z akutní péče na následnou. IROP rovněž podporuje stavební projekty a projekty na pořízení vybavení u poskytovatelů paliativní péče, a právě v této oblasti je vidět provázanost aktivit a zároveň kontinuita podpory tohoto důležitého segmentu péče, neboť zároveň bude MZ ČR realizátorem projektu OPZ+, jehož cílem je vznik strategie rozvoje paliativní péče a zároveň šíření obecné paliativních přístupů především do oblasti primární péče.
  • Nově se mezi priority systémové podpory dostává i domácí péče, pro niž je připravován samostatný program v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce o objemu cca 250 mil. Kč. Vzhledem k rozsáhlosti a složitosti neustále odkládaných kroků v oblasti zdravotně sociálního pomezí začíná MZ ČR s realizací projektu KRAPL na zmapování a plánování služeb v tomto segmentu, a to na krajské úrovni, kdy se v rámci tvorby metodik a postupů budou aktivně setkávat všichni partneři a rovněž vzniknou čtyři pilotní krajské zdravotně sociální plány. Nedílnou podmínkou úspěšnosti veškerých snah pak je propojení dat obou sektorů, což je předmětem plánovaného projektu ÚZIS.
  • MZ ČR i nadále pokračuje v podpoře reformy péče o duševní zdraví, o čemž svědčí jedna vyhlášená a jedna plánovaná výzva IROP pro poskytovatele této péče, připravovaná podpora z OPZ+ i projekty MZ ČR, jejichž realizace by v rámci OPZ+ měla začít v první polovině roku 2024. Jedná se o systémové projekty např. na rozvoj akutní psychiatrické péče včetně zajištění dostupnosti akutních psychiatrických ambulancí. V souladu s reformou péče o duševní zdraví se aktivity MZ ČR přesouvají i do oblasti prevence, s ohledem na situaci v oblasti dětského duševního zdraví se konkrétně jedná o šíření přejatého mezinárodního evidence-based rodičovského programu TripleP, jehož cílem je minimalizace vzniku výchovných problémů u dětí a případně i intervence v případě, že se objeví.     
• Zdraví 2030 / Cíl 2.2: Personální stabilizace resortu zdravotnictví
  • Aktivity v této oblasti řeší i s ohledem na nastavení výše uvedeného specifického cíle Zdraví 2030 velmi široké téma od vytvoření administrativního systému pro specializační a nástavbové vzdělávání zdravotnických pracovníků, které je nyní realizováno IPVZ díky dotaci z NPO, a které má vysoký potenciál pro zjednodušení atestačního vzdělávání jak z pohledu studentů, tak jednotlivých zapojených organizací, až po realizaci projektů na konkrétní vzdělávání především v oborech, které se vyznačují regionálními rozdíly v jejich dostupnosti. Tyto projekty jsou realizovány ze strany IPVZ a NCO NZO, kdy obě organizace zároveň realizují projekty mající přispět alespoň částečně k personální stabilizaci resortu zdravotnictví díky komplexnímu přístupu k pracovníkům ze zahraničí.
  • Ostatně problém s nedostatkem zdravotnických pracovníků v následujícím období budou muset řešit i další evropské země, MZ ČR se proto společně s ÚZIS ČR, NCO NZO a partnerem v podobě Univerzity Karlovy zapojily do tzv. společné akce v rámci programu EU4Health se zkráceným názvem JA HEROES, jejímž předmětem je především vyvinout účinné nástroje a metody pro plánování pracovních sil ve zdravotnictví.
• Zdraví 2030 / Cíl 1.2 Prevence nemocí, podpora a ochrana zdraví; zvyšování zdravotní gramotnosti
  • Významná oblast podpory směřující do oblasti primární a sekundární prevence a rozvoje datové a komunikační platformy resortu vůči laické i odborné veřejnosti. Dominantní část projektů je podpořena z Operačního programu Zaměstnanost, systémové infrastrukturní projekty a rozvoj centrální IT infrastruktury pro řízení projektů prevence jsou podpořeny i z projektů Národního plánu obnovy.
  • Přehled úspěšně obhájených a již implementovaných projektů, a rovněž projektů řešených, přináší příloha kapitoly I tohoto dokumentu. Celkem bylo a je podpořeno více než 20 pilotních projektů nových programů prevence, z nejvýznamnějších (a již uvedených do praxe) lze zmínit např. populační program screeningu karcinomu plic nebo program včasného záchytu karcinomu prostaty.
• Zdraví 2030 / Cíl 2.3: Digitalizace zdravotnictví
  • Projekty a dotace přispívají k dosažení cílů i v této oblasti, kdy aktuálně dochází primárně z evropských prostředků k podpoře projektů zaměřených na kybernetickou bezpečnost, eHealth a interoperabilitu. Tyto oblasti jsou podporovány z Národního plánu obnovy a Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027. Elektronizace zdravotnictví je zásadním tématem i pro resort samotný, neboť právě Ministerstvo zdravotnictví by mělo být autoritou, jež nastaví jednotné standardy elektronizace v resortu a parametry interoperability systémů. Z tohoto důvodu je realizováno několik systémových projektů z Národního plánu obnovy, jež mají za úkol dané standardy nastavit.

1. Prohloubení spolupráce s relevantními partnery při přípravě nastavení jednotlivých dotačních nástrojů a projektových záměrů.
2. Nastavení efektivní dotační podpory z IROP u nemocnic s urgentními příjmy s ohledem na udržitelnou síť poskytovatelů zdravotních služeb v rámci jednotlivých regionů České republiky.
3. Zajištění rozsáhlejší propagace realizace systémových projektů MZ zejména v oblasti zdravotně-sociálního pomezí s ohledem na nutnost zapojení všech relevantních stakeholderů (např. projekt KRAPL).
4. Nastavení konsensuální podoby Programu domácí péče v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce a jeho vyjednání s MF a donorským státem.
5. Zapojení se do přípravy podkladů pro podobu evropské kohezní politiky 2028+ a zajištění dostatečných důkazů o efektivitě podpory zdravotnictví z EU fondů.
6. Zkoumání možnosti využití doplňkové podpory investic do zdravotnictví ve formě tzv. finančních nástrojů z EU fondů např. při budování kapacit zdravotně-sociálních služeb
7. Zahájení výstavby minimálně dalších dvou strategických investic Ministerstva zdravotnictví a dokončení strategické investice IKEM.
8. Postupná realizace projektů NPO vedoucí k úspěšnému vykazování plnění milníků a cílů.

Základní pilíře nové informační a komunikační koncepce resortu jsou následující:

1. Rozvoj a zajištění udržitelnosti Národního zdravotnického informačního systému
   1. Ustavení Datového a komunikačního centra NZIS společně s odbornou meziresortní Radou, ve které budou zastoupeni experti úzce spolupracujících resort, zejména MPSV a MV ČR (DIA).
   2. Jmenování pozice resortního koordinátora pro sdílení a sekundární využívání zdravotnických dat.
   3. Zajištění rozvoje a vzájemné interoperability dílčích komponent NZIS s následujícími prioritními úkoly:
      1. Funkční datové a IT zázemí pro hodnocení dostupnosti, výkonnosti a nákladovosti akutní lůžkové péče, zabudování infrastruktury systému CZ-DRG.
      2. Příprava pro referenční hodnocení dostupnosti, výkonnosti a nákladovosti segmentů následné a dlouhodobé lůžkové péče a dále klíčových segmentů komunitní ošetřovatelské péče (odbornosti 912, 913, 926).
      3. Dokončení vývoje informačního systému pro mapování a predikce personálních kapacit v lůžkové i nelůžkové péči.
      4. Dokončení vývoje portálu zdravotnických ukazatelů jako základního nástroje pro podporu zdravotních politik jednotlivých krajů.
2. Rozvoj Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP: www.nzip.cz) jako elektronického publikačního média posilujícího zdravotnickou gramotnost a také jako platformy otevírající data pro odbornou veřejnost
   1. Budování NZIP započalo v letech 2018/2019 a současná koncepce MZ ČR usiluje o jeho trvalou udržitelnost a rozvoj – pro tento účel byly získány i prostředky z projektů EU.
   2. NZIP je plošnou komunikační platformou, která má za cíl posilovat zdravotní gramotnost občanů a přinášet ověřené informace z oblasti veřejného zdraví.
   3. NZIP je nově rozvíjen o odborně orientované sekce.  
3. Nová koncepce sdílení a sekundárního využívání zdravotnických dat
   1. Byla dopracována zcela nová koncepce sdílení a sekundárního využívání dat NZIS – po recenzních řízeních bude připravena k publikaci nejpozději k 1.3. 2024
   2. Touto koncepcí se resort připravil i na přicházející evropskou standardizaci v dané oblasti, včetně EHDS.
4. Ustavení platformy (dílem nových) konferencí resortu, zaměřených na laickou i odbornou veřejnost
   1. Resort nově ustavil 7 národních konferencí, které pokrývají všechna klíčová témata strategie rozvoje zdravotnictví.
   2. Cílem je vybudovat tradici každoročně opakovaných národních konferencí jako zdroje ověřených a garantovaných informací.
   3. Zásadní je, že jde o platformu nekomerční, v maximální možné míře založenou na podpoře získanými granty.

1. Každoroční realizace ustavených resortních konferencí pro laickou a odbornou veřejnost.
2. Zavedené a pravidelně aktualizované vydávání vyhlášek o resortních referenčních statistikách a publikace těchto statistik včetně klíčových ukazatelů dostupnosti a kvality péče.
3. Implementována nová koncepce otevírání a sekundárního sdílení zdravotnických dat s garancí Rady Národního zdravotnického informačního systému pro meziresortní spolupráci v této oblasti.
4. Dokončené prioritní úkoly dalšího rozvoje NZIS, zejména systému pro mapování a predikce personálních kapacit ve zdravotnictví a systémů pro hodnocení dostupnosti a výkonnosti všech segmentů zdravotní péče.
5. Dokončený obsah portálu NZIP tak, aby pokrýval všechny segmenty zdravotní péče a všechna témata významná pro veřejné zdraví.
6. Nastavení systematického a efektivního procesu kultivace dat NZIS včetně posílení informačních a komunikačních kanálů směrem ke klíčovým cílovým skupinám.