STRATEGICKÉ ANALÝZY POTŘEB RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ: KONCEPCE PODLOŽENÁ DOSTUPNÝMI DATY

Cílem této publikace je předložit analyticky podložený rozbor stavu českého zdravotnictví v kapitolách zásadních pro jeho udržitelnost a další rozvoj. Aktualizovaná verze vyhodnocuje v rámci každé kapitoly cíle stanovené v období 2022–2023 do roku 2025 a na konkrétních datech dokládá současný stav. Oproti první verzi publikace z dubna 2024 je počet kapitol vyšší, větší důraz je kladen na systém ochrany veřejného zdraví (kapitola 1) a nově je detailně zpracován systém organizace zdravotnického výzkumu (kapitola 11).

Analytická část jednotlivých kapitol je pojata stručně a nesměřuje ke komplexnímu podchycení všech aspektů dané problematiky, spíše se zaměřuje na identifikaci slabých míst a potenciálních rizik. V návaznosti na to je v každé kapitole doplněn výčet konkrétních kroků a realizovaných opatření dle původního plánu do roku 2025. Na závěr každé kapitoly je stručně shrnut dosažený stav a výsledky za hodnocené období 2022–2025, případně další cíle na nadcházející období.

Obsah dokumentu je členěn do následujících kapitol:

• Kapitola I. Prevence a ochrana veřejného zdraví
  • Důraz na zlepšení zdravotního stavu populace, podpora prevence ve všech jejích formách, podpora zdravotní gramotnosti  
• Kapitola II. Sekundární prevence a Národní screeningové centrum
  • Programy sekundární prevence, organizované populační programy screeningu – hodnocení jejich výkonnosti, kvality
• Kapitola III. Dostupnost, kvalita a standardizace péče
  • Zásadní krok k posílení kvality péče: ustavení Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ)

• Kapitola IV. Modely organizace péče.
  • Optimalizace struktury sítě lůžkových zařízení, zvládnutelná míra centralizace. Podpora dlouhodobé a ošetřovatelské péče.

• Kapitola V. Ekonomika a optimalizace úhrad
  • Optimalizace systému úhrad a důsledné využívání nového systému CZ-DRG v akutní lůžkové péči
• Kapitola VI. Léková politika
  • Zajištění dostupnosti léčiv, cenová a úhradová regulace léčivých přípravků
• Kapitola VII. Zajištění personálních kapacit
  • Kapacity a vzdělávání lékařů
• Kapitola VIII. Zajištění personálních kapacit
  • Kapacity a vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků
• Kapitola IX. Elektronizace
  • Koncepce, harmonogram a průběžné výsledky budování systému eHealth
• Kapitola X. Legislativa a dotační politika
  • Legislativa a dotační politika jako nástroj změny
• Kapitola XI. Zdravotnický výzkum
  • Koncepce organizace, financování a hodnocení zdravotnického výzkumu v ČR
• Kapitola XII. Komunikace
  • Dostupnost informací pro občany, posílení zdravotní gramotnosti, koncepce otevírání dat a její výstupy

Ve výše uvedeném přehledu kapitol má relativně zvláštní postavení kapitola č. 3, která mimo jiné shrnuje ustavení zcela nového Národního institutu kvality a excelence ve zdravotnictví (NIKEZ). Aktivity a programové cíle NIKEZ jsou přehledně rozděleny do kapitol s kvartálním harmonogramem plnění až do roku 2025. V tomto smyslu je NIKEZ tělesem, které z velké části koordinuje plnění cílů celé strategie a primárně se zaměřuje na udržitelnost plně dostupných a kvalitních zdravotních služeb v ČR. NIKEZ byl ustaven rozhodnutím ministra zdravotnictví dne 19. 1. 2023 za účelem zabezpečení činností souvisejících s řízením a hodnocením kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. NIKEZ pracuje v rámci řídících struktur Ministerstva zdravotnictví ČR jako vývojové a metodické centrum, jehož primární činností je optimalizace, rozvoj a zajištění udržitelnosti národního systému posilování a hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb. Více informací, včetně programových cílů NIKEZ a jejich průběžné plnění lze nalézt na portálu https://nikez.mzcr.cz.

Předložený dokument je doplněn řadou datových a analytických příloh, které jsou publikované v plně dostupné formě na portálu: https://nzip.cz/koncepce2025. Formát elektronické publikace umožní snadnou a potřebnou aktualizaci analytických podkladů a rovněž flexibilní zpravodajství o již splněných cílech a dosažených výstupech. Každá sekce (kapitola) zmíněného portálu nadto umožňuje interaktivní zadávání podnětů a námětů od čtenářů a uživatelů, čímž se strategie hlásí k otevřené odborné diskuzi a případnému průběžnému doplňování.

• Posílení systému veřejného zdraví s regionální dostupností a celostátním řízením (v celostátním designu),
• Nastavení systému pro koordinaci a prosazování opatření napříč resorty v oblasti prevence a širších faktorů ovlivňujících zdraví,
• Investice do kritických schopností a vytváření udržitelné pracovní síly pro jejich poskytování či pro zdravotní bezpečnost a zlepšování zdraví. Vznikla Pracovní skupina pro posílení vzdělávání v oblasti veřejného zdraví garantovaná Univerzitou Karlovou
• Podpora populačních i environmentálních programů monitoringu vč. zveřejnění evaluačních zpráv zavedených monitorovacích programů
• Příprava a podpora vzniku národních akčních plánů a strategií v oblasti veřejného zdraví: např. Národní očkovací strategie, Národní antibiotický program ČR, Národní kardiovaskulární plán, Národní akční plán Adaptace na změnu klimatu
• Koordinace činnosti a výstupů mezirezortních pracovních skupin s výstupy pro metodické vedení v oblasti veřejného zdraví
• Koordinace spolupráce s odbornými společnostmi a odborníky celého spektra problematiky veřejného zdraví – činnost Národního institutu pro zvládání pandemie, jako subjektu mezioborové spolupráce a garanta odborných podkladů a stanovisek pro rozhodování o hrozbách veřejného zdraví.
• Podpora zvyšování zdravotní gramotnosti realizací tvorby edukačních materiálů, aktivní spoluprací a garancí obsahu Národního zdravotnického informačního portálu. Vznik Aliance pro zvyšování zdravotní gramotnosti za koordinace Státním zdravotním ústavem aj.
• Příprava a realizace projektů pro podporu datového zázemí a komunikace biologického monitoringu, monitoringu rizikových faktorů a prevence onemocnění
• Rozvoj mezinárodní spolupráce v rámci akčních programů EU4Health a Horizon 2020 (UNITED4Surveillance: posílení integrované surveillance infekčních nemocí v EU a posílení připravenosti na krize a reakci na pandemie,  JAMRAI2: podporu v oblasti monitorování antimikrobní rezistence a infekcí souvisejících se zdravotní péčí, OH SurVector: posílení surveilance nemocí přenášených vektory v rámci One Health, EU-WISH:Vytvoření mezinárodní spolupracující sítě pravidelného monitoringu významných cílů v odpadních vodách, PARC: harmonizace a inovace metod lidského biomonitoringu, rozšířená o vývoj nových spolehlivějších způsobů hodnocení zdravotních rizik chemických látek, JA-SAFE: usiluje o snížení užívání tabáku a pasivního kouření s cílem podpořit zdraví a vytvořit generaci bez tabáku v Evropě, JA SHIELD - Strategie zdravotních intervencí k odstranění rakoviny související s infekcí, PERCH: podpora očkování proti HPV a nová společná akce na podporu populačních screeningových programů, IS-SCOPE: Posílení kapacity a výkonnosti národních informačních systémů ochrany veřejného zdraví)

1. Plně funkční Rada vlády pro veřejné zdraví jako Vládou ČR schválené těleso garantující koordinaci a udržitelnost monitoringu, programů prevence, zvyšování zdravotní gramotnosti a připravenosti na hrozby veřejného zdraví, včetně vybudovaného informačního zázemí
2. Připravené technické řešení systému hygienických registrů, které se stanou trvalou součástí monitoringu agend veřejného zdraví a zdravotního dozoru v těchto oblastech a budou sloužit jako podklad při navrhování vyhodnocování efektivity zdravotních politik, zejména preventivních programů a připravenosti na zdravotní hrozby.
3. Pravidelný a rutinně realizovaný systém kontroly kvality a nákladové efektivity preventivních programů, včetně očkovacích programů
4. Novela Zákona o veřejném zdraví, včetně definice Státní hygienické služby
5. Návrh nového institucionálního ukotvení systému veřejného zdraví v ČR – příprava vzniku Národního institutu veřejného zdraví
6. Vyvinutý a implementovaný zcela nový systém centrální evidence očkování, včetně agend posilující vztah populace k očkování
7. Implementovaný nový systém plně automatizovaného surveillance infekčních nemocí pod garancí nově ustaveného Národního institutu pro zvládání pandemií (NIZP)

• Iniciace a informační podpora orgánů pro řízení screeningových programů (Rada NSC, komise pro existující programy screeningu, komise k perspektivním programům časného záchytu)
• Podpora populačních programů screeningu zhoubných nádorů vč. zveřejnění evaluačních zpráv zavedených screeningových programů
• Podpora a zvyšování efektivity dalších preventivních postupů o těhotné ženy, děti a dospělé osoby
• Průběžná aplikace výsledků realizovaných pilotních projektů časného záchytu onemocnění
• Příprava nových perspektivních pilotních projektů časného záchytu onemocnění ve fázi implementačního výzkumu
• Příprava a realizace projektů pro podporu datového zázemí a komunikace screeningu a prevence onemocnění
• Posílení organizace novorozeneckého laboratorního screeningu a úspěšně dokončení pilotního programu screeningu SMA (spinální svalové atrofie) a SCID (vrozené těžké poruchy imunity), který je zaveden do běžné praxe od ledna 2024
• Rozvoj mezinárodní spolupráce v rámci akčního programu EU4Health (PRAISE-U: pilotování programu screeningu karcinomu prostaty, SOLACE: pilotování programu screeningu karcinomu plic, PERCH: podpora očkování proti HPV a nová společná akce EUCanScreen na podporu populačních screeningových programů)

1. Plně funkční Národní screeningové centrum jako mezinárodně uznávané a Vládou ČR schválené těleso institucionalizující a garantující udržitelnost běžících programů prevence a odpovědnou implementaci programů nových včetně vybudovaného informačního zázemí
2. Připravené technické řešení sběru dat základních prediktorů zdravotního stavu obyvatel u praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost, které se stanou trvalou součástí monitoringu stavu dospělé a dětské populace a budou sloužit jako podklad při navrhování vyhodnocování efektivity zdravotních politik, zejména preventivních programů.
3. Zavedený systém bonusů zdravotních pojišťoven umožňující individuální účty pacientů s vyhodnocováním účasti na preventivních programech
4. Pravidelný a rutinně realizovaný systém kontroly kvality a nákladové efektivity preventivních programů, včetně plošných screeningů
5. Vytvořený proces pro zavádění nových screeningových programů včetně metodického ukotvení hodnocení zdravotnických technologií (HTA) pro screeningové programy
6. Spuštěný program screeningu aneurysmatu abdominální aorty od roku 2025
7. Implementovaný a funkční nový plošný program včasného záchytu nádorů prostaty
8. Plně funkční program časného záchytu karcinomu plic a vhodné provázání s časným záchytem chronických plicních nemocí vč. posílení intervence k zanechání kouření
9. Spuštěný pilotní program primární péče prevence obezity u dětí a dalších minimálně 5 inovativních programů prevence vážných onemocnění
10. Dokončený odborný návrh pro zavedení screeningu familiární hypercholesterolémie
11. Vyvinutý a implementovaný zcela nový informační sytém pro řízení a hodnocení preventivních programů, včetně sdíleného zdravotního záznamu pro screeningové a preventivní programy a centrálního systému objednávání občanů k prevenci
12. Vytvořená koncepce a technické zázemí pro organizaci novorozeneckého laboratorního screeningu
13. Rozvoj mezinárodní spolupráce v rámci akčního programu EU4Health

Programové cíle NIKEZ a jejich plnění detailně shrnuje příloha č. 3 kapitoly.

Obsah nové strategie resortu v oblasti kvality a standardizace péče zahrnuje zejména následující programové cíle:

1. Agenda EBM: Doporučené postupy / operativní doporučení
2. Management kvality, interní hodnocení sledování a prevence nežádoucích událostí
3. Metodika akreditace a hodnocení CVSP (center vysoce specializované péče)
4. Indikátory kvality, externí hodnocení, resortní referenční statistiky, HSPA
5. Datové hodnocení dostupnosti a kvality zdravotních a zdravotně sociálních služeb
6. Hodnocení výkonnosti a kvality programů prevence
7. Systém hodnocení a predikce potřebných personálních kapacit
8. Systém hodnocení nákladové a obsahové heterogenity akutní lůžkové péče, CZ-DRG

1. Ustavení NIKEZ a zajištění jeho plné funkčnosti ve výše uvedených dimenzích
   • NIKEZ byl ustaven a jeho činnost je plně funkční, včetně již pravidelné realizace a publikace nově vytvářených doporučených postupů a operativních doporučení
2. Naplnění programových cílů NIKEZ (viz příloha)
   • Programové cíle NIKEZ jsou plněny, jak dokládá příloha č. 3 kapitoly
3. Vydání nové metodiky akreditace a hodnocení center vysoce specializované péče a implementace nového systému interního a externího hodnocení kvality
   • Metodika akreditace a hodnocení CVSP byla nově vydána a je naplňována, mimo jiné např. při akreditaci center vysoce specializované chirurgické péče, komplexních onkologických center, traumacenter apod.
4. Zavedený systém vydávání řádně obsahově a metodicky garantovaných doporučených postupů a operativních doporučení, včetně systému jejich standardizované centrální evidence
   • Dle nově vydané a široce mezinárodně recenzované a obhájené metodiky jsou pravidelně vydávány nové DP/OD – viz též souhrn v příloze 2 kapitoly
5. Zavedený systém přípravy, hodnocení a aktualizace indikátorů výkonnosti a kvality, včetně publikace v podobě Resortních referenčních statistik
   • Dle nově vydaných metodik jsou vyhodnocovány a vydávány nové sady indikátorů kvality, mimo jiné podporující akreditaci center vysoce specializované péče
6. Nastavení auditů screeningových pracovišť, center, využití přístrojů schválených akreditační komisí, externích klinických auditů podle NRS, akreditovaných pracovišť
7. Pravidelná prezentace výsledků těchto auditů na konferenci NIKEZ a na stránkách MZ
   • Každoročně je pořádána již tradiční národní konference NIKEZ a tým NIKEZ se zapojuje a pořádá i významné mezinárodní akce a konference (nejvýznamnějším krokem pro internacionalizaci činnosti NIKEZ byla konference GES 2024)

Obsah nové strategie resortu v oblasti restrukturalizace lůžkového fondu a posilování centralizace péče tvoří zejména následující oblasti a prioritní úkoly. Naprostá většina z nich je již splněna a v dalších krocích jsou agendy dále rozvíjeny. Níže uvedené body stručně shrnují hlavní úkoly a realizované výstupy, datové podklady jsou uvedeny v příloze č. 1 kapitoly.

Postupná reforma, resp. probíhající budování hierarchicky strukturované sítě nemocnic:

• Centrové nemocnice s centrovou péčí a akutní péčí, urgentním příjmem i LPS (tedy pohotovost). V každém kraji musí být alespoň jedna takováto nemocnice. Ve všech nemusí být všechna centra, nutný je ale provoz urgentního příjmu v režimu 24/7/365.
• Nemocnice poskytující akutní péči 24/7/365 bez centrové péče, musí zde být jak urgentní příjem, tak LPS (tedy pohotovost).
• Nemocnice, kde není urgentní příjem a je/není LPS (pohotovost). Provoz v režimu 24/7/365 zde nemusí být, pracoviště mohou být specializovaná nebo zaměřená na jednodenní medicínu. 
• Nemocnice s následnou péčí (samostatné nebo součást jakékoliv nemocnice). U nich vždy funkční ambulance geriatrické.
• Zařízení paliativní péče.
• Vývoj a implementace modelů integrované péče včetně podpory nemocničních paliativních týmů a infrastruktury pro dlouhodobou péči navazující na lůžkovou akutní péči.

Hustota sítě poskytovatelů a rozsah poskytovaných služeb determinují potřebné personální kapacity. Implementovaná strategie MZD v této oblasti zahrnuje zejména:

• Zavedení směnného provozu v akutních lůžkových zařízeních s urgentními příjmy s cílem snižovat množství hodin přesčasů.
• Audit struktury lůžkového fondu a analýzu efektivity jeho využívání.
• Posílení centralizace specializované péče, akreditace center koncentrace a center excelence, zavedení systému pravidelného a daty podloženého měření výkonnosti a kvality center.
• Akreditace a reakreditace center vysoce specializované péče dle mezinárodních standard, tedy opřená o řádně recenzované a publikované doporučené postupy a pravidla medicíny založené na důkazech. Implementace exaktních indikátorů kvality pro hodnocení výkonnosti a kvality center.
• Posílení jednodenní péče.
• Zvýšení dostupnosti následné a dlouhodobé péče, postupná restrukturalizace lůžkového fondu s ohledem na regionální specifika.
• Důraz na optimalizaci a kapacitní zajištění sociálně zdravotních služeb.
• Pilotování nových modelů úhrad komunitní ošetřovatelské péče, včetně case-mix modelů pro domácí ošetřovatelkou péči.
• Podpora komunitní ošetřovatelské péče infrastrukturními opatřeními a úhradovými mechanismy

Vysoce kvalifikovaného zdravotnického personálu není a v dalších 20 letech nebude nadbytek. Strategie MZ zahrnuje zejména revizi a optimalizaci personální vyhlášky:

• U lékařských profesí vyhláška nyní nereflektuje specifika oborů, např. obory intenzivní vs. kožní oddělení nemocnic.
• Je nutné revidovat nastavení potřebných kapacit a kompetencí ošetřovatelských a dalších nelékařských profesí.
  • V roce 2025 již byl na základě provedených analýz schválen Vládní program podpory vzdělávání kapacitně ohrožených profesí NLZP.

Další opatření strategie MZ napravuje dlouhá léta přehlíženou nedostatečnou centralizaci péče. Strategie se zaměřuje zejména na úhradovou podporu centralizace péče:

• Pro většinu CZ-DRG skupin hrazených případovým paušálem (bez psychiatrie) jsou definována centra vysoce specializované péče, ve kterých by péče měla být prováděna, přičemž centralizace ale nově není podmínkou úhrady případovým paušálem.
• U některých skupin je definováno i více možností center. Úhradová motivace tak supluje nedostatky smluvní politiky. Pro rok 2023 bylo toto opatření omezeno na péči, kde již nyní vysoké procento koncentrace. V letech 2024 – 2025 proběhne rozšiřování na další péči.

V roce 2023 byla připravena zcela nová metodika akreditace center vysoce specializované péče, včetně metodiky hodnocení kvality péče. Metodika nově zavádí centra koncentrace a centra excelence.

• Součástí nastaveného hodnocení je i systém datových auditů prováděných na základě indikátorů výkonnosti a kvality péče, které budou publikovány v podobě tzv. resortních referenčních statistik.

V oblasti posilování systému péče o duševní zdraví se strategie soustředí především na opatření s následujícím cílem:

• Zvyšovat kvalitu služeb – zavést hodnocení péče v psychiatrii s ohledem na kvalitu a lidská práva, navázat na toto finanční bonifikaci služeb, pokračovat v transformaci psychiatrických nemocnic (z pohledu nabízených služeb, prostředí, proškolení personálu atp.),
• Zapojovat osoby, kterých se péče dotýká do systému, tedy nastavení sítě, hodnocení kvality, vzdělávání, podpory pacientů atp.,
• Rozšiřovat koncept komunitních služeb do dalších regionů (zejména zvyšování počtu CDZ, ambulancí s rozšířenou péčí),
• Pokračovat v meziresortním provazování – podpora multidisciplinární spolupráce v rámci zajištění komplexní podpory a efektivní průchodnosti člověka jednotlivými systémy,
• Pokračovat v destigmatizačních aktivitách,
• Zajistit odpovídající financování s ohledem na zvyšující se potřeby a možnosti zajištění péče,
• Zajistit datové podklady pro další rozhodování a nastavování služeb a jejich sítě.

Úspěšně probíhající vývoj nového informačního systému pro meziresortní sdílení a sekundární využívání dat resortu zdravotnictví a resortu práce a sociálních věcí

• Vybudování společného datového mostu a kompetenčního analytického centra mezi resorty MPSV a MZ.
• Vývoj a implementace datové základy a informačního systému umožňujícího mapování dostupnosti sociálně zdravotních služeb a predikce jejich potřebné kapacity.

Vypracování a realizace koncepce otevírání a sdílení meziresortně propojených dat k sekundárnímu využití.

• Proběhl audit kapacit a potřeb lůžkového fondu, infrastruktury lůžkové péče a realizovaná základní opatření k optimalizaci stavu – zejména posílení jednodenní péče, následné a dlouhodobé péče. Data jsou plně aktualizována na portálu nzip.cz (sekce datové zpravodajství) a slouží tak zdravotním pojišťovnám i samosprávám v dalších analýzách stavu a v přípravě potřebných kroků. 
• Byla vydána a plně implementována nová metodika akreditace a reakreditace Center vysoce specializované péče, včetně institutu center koncentrace a center excelence.
• Byl vypracován a implementován systém zohlednění úspěšné centralizace péče v úhradové vyhlášce.
• Jsou vypracované variantní transformační plány pro nemocnice, která přecházejí z nepřetržitého provozu mnoha oborů do jiného režimu, zejména s posílením jednodenní péče, následné a dlouhodobé péče a komunitní péče.
• Je implementovaný systém interního a externího hodnocení kvality centrové péče, včetně pravidelného vydávání indikátorů kvality formou resortních referenčních statistik (zejména v oborech chirurgie, porodnictví, onkologie, iktová medicína a další).
• Proběhlá a kontinuálně probíhá akreditace a implementace nových CVSP, provedená revize a reakreditace klíčových segmentů centrové péče, zejména komplexní onkologická centra a další centra specializované onkologické péče, centra specializované kardiologické péče.
• Je ustavený funkční analytický meziresortní tým propojující data MPSV a MZ, implementovaný a funkční zcela nový reporting dat nad meziresortním úložištěm
• Je vyvinutý a implementovaný nový informační systém umožňující hodnocení dostupnosti, výkonnosti a nákladů všech relevantních segmentů sociálně zdravotních služeb.
• Je zavedený systém motivační úhrady nemocniční paliativní péče a komunitní vysoce specializované paliativní péče s implementací ve všech regionech ČR 
• Proběhlo legislativní ukotvení a zavedení nové služby sociálně-zdravotní lůžkové péče
• Je dokončený a implementovaný systém selektivního přístupu komerčních pojišťoven k vyléčeným pacientům s vážnými onemocněními, zejména onkologickými („právo být zapomenut“)

Obsah nové koncepce resortu v oblasti optimalizace úhrad zahrnuje zejména:

1) Institucionální a systémové změny

a) Předvídatelnost a stabilita financování zdravotnictví

• Automatická valorizace platby za státní pojištěnce – návaznost na inflaci a růst reálné mzdy
• Částečné úpravy přerozdělení – narovnání přerozdělení za mimořádně nákladné pojištěnce

b) Podpora dohodovacího řízení

• Publikace oficiální příjmové predikce zdravotnictví
• Každoroční deklarace úhradových priorit resortu
• Iniciace diskuze o víceletém financování
• Zveřejňování otevřených dat dohodovacího řízení

c) Změny fondového hospodaření zdravotních pojišťoven

• Přijetí novely zákona o veřejném zdravotním pojištění (účinnost od 2026)
• Významné posílení fondů prevence s cílem vzniku Individualizované nabídky preventivních bonusů pojišťoven
• Vznik nového fondu obecně prospěšných činností na podporu systémových změn a aktivit ve zdravotnictví (zaměřeno zejména na podporu dostupnosti péče v problematických odbornostech a lokalitách, pacientských organizací a zvyšování efektivity úhradových mechanismů)

2) Vyšší efektivita zdravotnictví

a) Podpora jednodenní péče

• Pilot v roce 2023; v letech 2024 a 2025 rozšíření odborností a výkonů, spolupráce s odbornými společnostmi, poskytovateli i pojišťovnami
• Vznik nového segmentu jednodenní péče v dohodovacím řízení
• Nastavení úhrad vychází z exaktní kalkulace dle CZ-DRG, motivuje k provádění v jednodenním režimu
• Podpora jednodenní péče i v nemocnicích – v rámci akutní lůžkové péče zaručen plynulý přechod mezi úhradou jednodenní péče a vícedenní péčí
• V novele zákona o veřejném zdravotním pojištění zahrnuta možnost vzniku referenčních sítí a klasifikace jednodenní péče

b) Podpora prevence a primární péče

• Navýšení úhrad primární péče – praktičtí lékaři, stomatologové
• Podpora screeningů + nové screeningy nádorů prostaty a aneurysmatu břišní aorty, časné záchyt očních vad dětí, screening sluchu
• Definice a úhradová podpora týmových praxí
• Navyšování kompetencí poskytovatelů primární péče – rozvolnění preskripčních omezení
• V rámci nové právní úpravy od 2026 významná změna v možnostech financování preventivních programů včetně individualizované bonifikace pojištěnců/pacientů za řádnou péči o vlastní zdraví

c) Odstraňování úhradových nerovností

• Sbližování základních sazeb CZ-DRG
• Navyšování podílu péče hrazené jednotnou základní sazbou dle reálných nákladů – v roce 2025 již přes 25 %
• Snižování historických nerovností ve financování ambulancí a urgentních příjmů
• Implementace doporučených postupů a operativních doporučení do úhrad

d) Centralizace vysoce specializované péče

• Nová metodika center vysoce specializované péče (CVSP)
• Koncentrace péče do CVSP, úhradové motivace
• Podpora center pro vzácná onemocnění (ERN)

e) Podpora a optimalizace systému CZ-DRG

• Podpora a rozvoj referenční sítě DRG
• Řešení nákladových heterogenit a výjimek
• Nová pravidla pro vysoce specializované poskytovatele
• Zkracování čekacích dob, nastavení správných motivací

3) Lepší dostupnost péče

a) Podpora péče o děti

• Ve všech ambulantních segmentech nové bonifikační výkony pro děti
• Podpora dětské psychiatrie, psychologie, stomatologie a praktických lékařů pro děti a dorost
• Úhradová deregulace péče o děti

b) Podpora péče o duševní zdraví

• Podpora transformace lůžkové psychiatrické péče – vznik akutních lůžek, transformace následných lůžek
• Úhradová podpora všech typů péče o duševní zdraví
• Podpora telemedicíny

c) Podpora péče po standardní pracovní době

• Nový úhradový model pro urgentní příjmy
• Nové bonifikační výkony za práci v noci, o víkendu a ve svátek; podpora LPS
• Převod odpovědnosti za zajištění LPS z krajů na zdravotní pojišťovny

d) Reforma stomatologie

• Přijetí komplexní novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který významně zlepšuje dostupnost stomatologických služeb
• Významné navýšení úhrad, podpora moderních metod – konec amalgámu, částečná úhrada fotokompozitu
• Podpora endodoncie, ortodoncie a prevence

e) Podpora moderních a inovativních léčebných metod

• Úhrada robotických výkonů a dalších moderních metod
• Úhrada moderních lékových terapií, široká dostupnost léčby
• Úhrada genové terapie a léků na vzácná onemocnění

f) Úhrada přeshraniční péče

• Úprava úhrady přeshraniční péče zakotvena v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění
• Zjednodušení administrativy, rozvolnění podmínek za účelem snadnějšího čerpání péče zejména v příhraničních regionech se zhoršenou dostupností v některých oborech zdravotních služeb
• Možnost uzavírání smluv se zahraničními poskytovateli zdravotních služeb

4) Vyšší zaměření péče na potřeby pacientů („patient-centered care")

a) Podpora paliativní péče

• Rozvoj paliativních týmů nemocnic
• Rozvoj kamenných i domácích hospiců
• Integrace se sociálně-zdravotním pomezím a péčí o duševní zdraví
• Reforma specializovaných paliativních ambulancí s návštěvní službou
• Podpora péče o děti a pacienty s neonkologickou diagnózou

b) Podpora sociálně-zdravotního pomezí

• Posílení financování péče v pobytových sociálních zařízeních, podpora integrace péče
• Vznik nových sociálně-zdravotních ošetřovacích dnů
• Podpora péče porodních asistentech v šestinedělí
• Umožnění tvorby referenční sítě poskytovatelů péče ve vlastním sociálním prostředí

c) Podpora následné, domácí a geriatrické péče

• Lepší průchodnost pacienta systémem – deregulace překladů na následnou péči
• Podpora navyšování kapacit následné a domácí péče
• Systém bonifikací pro zajištění vysokého kvalitativního standardu
• Nová koncepce geriatrie
• Postupná transformace části lůžek akutní péče na lůžka následné péče

d) Rozvoj telemedicíny

• Legislativní úprava telemedicíny – zákon i vyhláška upravující pravidla
• Rozvoj nových výkonů – duševní zdraví, srdeční selhání
• Lepší průchodnost nových telemedicínských zdravotnických prostředků

Za poslední dva roky došlo k naplnění řady opatření z Koncepce úhrad do roku 2025. Jedním z hlavních nosičů reformních opatření je novela zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb., která je aktuálně projednávána v parlamentu ČR. Novela plní strategické cíle Koncepce v několika klíčových oblastech:

1. V oblasti institucionálních a systémových změn přináší novela změnu fondového hospodaření pojišťoven a zásadní posílení fondů prevence, které zvýší motivace pojištěnců k péči o vlastní zdraví. Zároveň dojde ke vzniku fondu veřejně prospěšných činností, ze kterého bude možné financovat aktivity zlepšující obecné fungování zdravotního systému v ČR a zlepšující zdraví obyvatel.
2. V oblasti zvyšování efektivity zdravotnictví novela umožňuje tvorbu referenčních sítí poskytovatelů v segmentech následné a dlouhodobé péče, u jednodenní péče, u péče ve vlastním sociálním prostředí a u nákladů na tzv. centrové léky. Data z referenčních sítí zlepší datovou základnu pro zdravotní politiku a umožní efektivní nastavení úhrad v těchto segmentech.
3. V oblasti dostupnosti péče novela přichází s několika zásadními reformami – ve stomatologii novela umožňuje částečnou úhradu moderních stomatologických metod, ale zároveň zachovává hrazenou základní variantu ošetření za situace zákazu amalgámových výplní. To zachová finanční dostupnost péče a zároveň bude motivovat nesmluvní poskytovatele k uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami a dojde tak ke zlepšení dostupnosti péče. V oblasti přeshraniční péče novela obsahuje možnost, aby zdravotní pojišťovny za účelem zajištění místní a časové dostupnosti hrazené zdravotní péče uzavíraly smlouvy také se zahraničními poskytovateli zdravotních služeb. A konečně novela vytváří nový institut zprávy o síti poskytovatelů zdravotních služeb, kterou zdravotní pojišťovny budou publikovat, což zvýší jejich odpovědnost za zajištění dostupnosti péče.
4. V oblasti péče zaměřené na potřeby pacientů dochází v novele k rozšíření kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků, což umožní lepší zacílení indikace zdravotní péče na potřeby pacientů – např. v oblasti fyzioterapie bude nově možné, aby fyzioterapeut sám rozvrhl konkrétní terapeutický plán zacílený na konkrétní potřebu pacienta.

Kromě novely zákona o veřejném zdravotním pojištění došlo k naplňování cílů Koncepce i pomocí dalších nástrojů, ať už legislativních nebo nelegislativních.

Jednou ze systémových změn Koncepce je restart dohodovacího řízení. Pro tento cíl Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ÚZIS připravilo specializovanou datovou agendu zaměřenou na podporu dohodovacího řízení. Účastníci těchto jednání budou mít k dispozici open data o nákladech, produkci a pojištěncích, která zlepší transparentnost vyjednávání.

Ministerstvo zároveň zveřejňuje priority veřejného zájmu, finanční dopad Seznamu zdravotních výkonů nebo např. základní sazby konkrétních nemocnic a zdravotních pojišťoven.

Úhradové vyhlášky na roky 2024 a 2025 dále prohloubily reformy Koncepce v oblastech efektivity a zaměřenosti péče na pacienty. Mezi hlavní změny patří následující opatření:

1. Další rozšíření jednodenní péče na oblast kardiologie v roce 2025 (včetně úprav a drobných rozšíření i v dalších oblastech).
2. Navýšení podílu péče hrazené jednotnou základní sazbou na 25 % v roce 2025 a zúžení risk-koridoru o dodatečných 5 %
3. Pilotní zavedení úhrady týmových praxí (zjednodušená varianta sdružených praxí) jako první krok ke vzniku center primární péče
4. Nové screeningové programy – např. screening aneurysmatu břišní aorty
5. Pokračující podpora následné péče a deregulace překladů z akutní do následné péče
6. Podpora péče porodních asistentek v šestinedělí – bonifikace u náročných porodů
7. Stanovení úhrady pro sociálně-zdravotní lůžka
8. Centralizace vysoce specializované péče – pro rok 2025 nově oblast chirurgie
9. Podpora geriatrické péče

Změny v úhradách usnadňují reformu nemocniční sítě a transformaci akutních lůžek na lůžka následné a dlouhodobé péče. Zdravotní pojišťovny během roku 2024 intenzivně jednaly s nemocnicemi o transformaci lůžek a u řady poskytovatelů došlo k dohodě na redukci akutních lůžek a vzniku lůžek následné péče. Další jednání budou pokračovat v následujících letech.

K zásadnímu posunu dochází i v oblasti telemedicíny. Pro tuto oblast již byla vydána vyhláška o telemedicíně, která definitivně legislativně ukotvuje pravidla pro poskytování této péče a umožní poskytovatelům, odborným společnostem i zdravotním pojišťovnám rozšiřování tohoto moderního způsobu poskytování péče.

Zajištění dostupnosti léčiv

Novelou zákona o léčivech účinnou od 1. 1. 2024 (v části od 1. 6. 2024), došlo k rozšíření portfolia nástrojů, které mohou Ministerstvo zdravotnictví a Ústav využít k podpoře dostupnosti léčivých přípravků, potažmo k prevenci některých výpadků, což by mělo vést k zajištění vyšší odolnosti lékového trhu v České republice a současně ke zmírnění dopadů výpadků léčivých přípravků na pacienta. Zároveň novela zákona o léčivech umožňuje doplnění reaktivního přístupu k výpadkům léčiv o aktivní složku, tj. aktivní kroky Ministerstva zdravotnictví a Ústavu k předcházení, resp. zmírňování dopadů výpadků léčiv na pacienta. 

Základním nástrojem pro vytvoření dostatečného časového rámce pro zajištění alternativního řešení potenciálního výpadku je povinnost držitele rozhodnutí o registraci zajistit dodávku léčivého přípravku, který má stanovenou maximální cenu nebo úhradu z veřejného zdravotního pojištění i po dni faktického přerušení nebo ukončení uvádění na trh, a to v množství odpovídajícím spotřebě na 1 nebo 2 měsíce podle toho, zda se tento léčivý přípravek potýkal s výpadky již v minulosti. 

Dalším důležitým pilířem účinné novely je systém rezervních zásob. Ministerstvo zdravotnictví může opatřením obecné povahy stanovit léčivé přípravky, u nichž mají distributoři povinnost vytvořit a udržovat zásobu odpovídající jejich měsíčním prodejům provozovatelům oprávněným k výdeji a do zahraničí. Na základě dalšího opatření obecné povahy distributoři uvolní léčivý přípravek ze systému rezervních zásob, pokud na trhu nebude dostatek dotčeného léčivého přípravku, aby byla zajištěna jeho dostupnost pro pacienty. Tento systém doplňuje povinnost držitele rozhodnutí o registraci (viz výše) a poskytne další čas pro případné hledání alternativního řešení situace. Je potřeba zdůraznit, že zařadit léčivý přípravek do systému rezervních zásob je možné pouze v případě, kdy existuje reálná možnost vytvořit na úrovni distribuce „nadzásobu“, nikoli tedy v období aktivního výpadku. Evropská unie vydala seznam kritických léčiv^[1] jehož hodnocení ve vztahu k národním potřebám bude jednou ze složek tvorby systému rezervních zásob.

Ústav bude po přijetí oznámení o přerušení nebo ukončení uvádění léčivého přípravku na trh označovat léčivé přípravky, u nichž hrozí riziko faktické nedostupnosti pro pacienty v České republice, příznakem „omezená dostupnost“. Tento příznak s sebou nese zákaz distribuovat takový léčivý přípravek do zahraničí, povinnost distributorů dodat jej do 2 pracovních dnů od objednání do lékárny a možnost lékáren objednávat si pouze obvyklé množství, aby nedocházelo ke koncentraci dotčeného léčivého přípravku pouze do malého počtu lékáren ve velkých množstvích. 

Novela reagovala i na nedostatečný datový základ, ze kterého by příslušné úřady mohly kvalifikovaně vytvářet odhady potřeby v období výpadku, a to tak, že u léčivých přípravků, u kterých má Ústav podezření na ohrožení dostupnosti léčivého přípravku, může vydat výzvu, dle které mu musí jednotlivé články dodavatelského řetězce nahlásit aktuální skladové zásoby daného léčivého přípravku. U léčivých přípravků označených příznakem „omezená dostupnost“ je stanovena povinnost pravidelných hlášení o skladových zásobách jednotlivých článků dodavatelského řetězce. Tím je zajištěna dostatečná informovanost Ústavu, zda zásoby na trhu v České republice jsou dostatečné pro překlenutí výpadku, či zda je nezbytné využít některý z nástrojů zajištění dostupnosti léčivých přípravků. Od 06/2024 do 06/2025 bylo označeno příznakem “omezená dostupnost” celkem 585 léčivých přípravků, u 229 z nich došlo i k odnětí příznaku. Z pohledu dopadu na transparentnost trhu a plošnou dostupnost je efekt tohoto opatření hodnocen pozitivně.

Přímé nákupy léčivých přípravků 

Ministerstvo zdravotnictví v současnosti řeší ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, zda by bylo možné jejich prostřednictvím za Českou republiku zabezpečit problematiku přímých nákupů léčivých přípravků, neboť v konečném důsledku zdravotní pojišťovny hradí poskytnutou zdravotní péči včetně takových léčivých přípravků. Současně je potřeba více zapojit zdravotní pojišťovny, neboť mají povinnost zajistit péči pro své pojištěnce. 

Je však nezbytné podrobně analyzovat dopady na proveditelnost a dopady na zainteresované subjekty zejména z ekonomického ale i provozního hlediska. 

Cenová a úhradová regulace léčivých přípravků

Oblast léčivých přípravků v trvalé úhradě

V rámci novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění je v části šesté zamýšleno zavedení nových pravidel umožňujících stanovit udržitelné maximální ceny pro důležité, obvykle málo nákladné, skupiny léčiv. Úprava by měla pomoci zejména lokálním producentům s nedostatečným počtem zahraničních referencí. Další úpravy a upřesnění postupů v rámci správních řízení vedených Ústavem cílí na odstranění některých administrativních bariér a zjednodušení vstupu léčivých přípravků na trh v České republice a jejich setrvání v systému veřejného zdravotního pojištění.

Oblast vysoce inovativních léčivých přípravků a léčivých přípravků pro vzácná onemocnění

V rámci novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění je zamýšleno upřesnění klinických kritérií pro vyhodnocení léčivého přípravku jako vysoce inovativního v souladu s doporučeními European Society For Medical Oncology (ESMO). V situacích, kdy jsou podány žádosti o úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku ve volné kombinaci s jiným VILP, případně LPVO, je záměrem, aby pro takovou kombinaci byly výše úhrad stanoveny ve stejný okamžik (ve společném správním řízení), čímž bude odstraněna nejistota v oblasti doléčení pacientů vysoce inovativním léčivým přípravkem po uplynutí platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady.

Oblast léčivých přípravků s úhradou dočasně stanovenou ve veřejném zájmu

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění (účinná od 1. 12. 2022) svěřila Ministerstvu zdravotnictví kompetenci vydat pro léčivý přípravek významný z hlediska ochrany veřejného zdraví mimořádné opatření, kterým Ministerstvo zdravotnictví takovému přípravku dočasně stanoví podmínky úhrady a cenu pro konečného spotřebitele, potažmo úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a to s předchozím souhlasem vlády s vydáním takového mimořádného opatření. Tímto institutem byla zajištěna dostupnost hrazených služeb pro pojištěnce u léčivých přípravků na covid-19 (p.o. antivirotika), které jsou určeny k podání u dospělých pacientů v domácím prostředí a antibiotických přípravků všech lékových forem v období plošných problému s jejich dostupností. U těchto léčivých přípravků standardní stanovení úhrady Ústavem nebylo možné, neboť dotčené léčivé přípravky nejsou v České republice registrované (ačkoliv jsou registrované v jiných zemích Evropské unie) a jejich distribuce, výdej a použití bylo povoleno opatřením podle zákona o léčivech.

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění (účinná od 1. 1. 2024) stanovila novou možnost, jak zajistit dostupnost nenahraditelných léčiv, respektive léčiv významných z hlediska ochrany veřejného zdraví. Na základě vybraných opatření či rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, Ústavu, potažmo nařízení vlády může Ústav ve správním řízení zvýšit maximální cenu a úhradu či maximální cenu a úhradu léčivému přípravku stanovit a zajistit tak jeho dostupnost pro pacienty v České republice. Všechna opatření Ústavu se vydávají na maximální dobu 1 roku, ve většině případů (kromě případu, kdy dochází ke změně stávající maximální ceny a úhrady) s možností prodloužení. Pokud důvody, které k vydání takové opatření vedly, pominou, upravuje zákon možnost jeho předčasného zrušení.

Oblast hodnocení léčivých přípravků používaných pouze v lůžkové péči

V rámci novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění je v části šesté zamýšleno zavedení  hodnocení přínosů a nákladů pro léčivé přípravky používané čistě při hospitalizaci (provedené Ústavem), a to na žádost zdravotní pojišťovny nebo držitele rozhodnutí o registraci.

Zajištění dostupnosti léčiv

• Stabilizovat situaci v oblasti zajištění dostupnosti léčiv a minimalizovat dopady výpadků na pacienty v České republice i za využití nových nástrojů umožňujících sbírat více dat a rovněž aktivněji zasahovat do lékového trhu.
• Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ústavem prověří robustnost dodavatelských řetězců obzvláště ve skupinách léčivých přípravků zařazených na Unijní seznam kritických léčiv a na základě vyhodnocení zváží možnost zařadit ohrožené léčivé přípravky do systému rezervních zásob.

Přímé nákupy léčivých přípravků

• Dokončit analýzu a následně připravit legislativní návrh umožňující zajištění přímých nákupů léčivých přípravků.
• Vyhledávat možnosti zapojení se do společných nákupů Evropské unie, mezinárodních organizací nebo uskupení jiných států.

Oblast léčivých přípravků v trvalé úhradě

• Dokončit legislativní návrh novely části šesté zákona o veřejném zdravotním pojištění.
• Upravit proces stanovování maximálních cen a tím zvýšit atraktivitu českého lékového trhu.
• Nastavit pravidla procesu uvolnění preskripčních omezení.

Oblast vysoce inovativních léčivých přípravků a léčivých přípravků pro vzácná onemocnění

• Dokončit legislativní návrh úpravy společných správních řízení VILP ve volné kombinaci s jiným VILP.
• Upravit oblast smluvních ujednání s cílem snížení administrativní zátěže, zejména na straně poskytovatelů zdravotních služeb v souvislosti s vykazováním VILP.

Oblast léčivých přípravků s úhradou dočasně stanovenou ve veřejném zájmu

• Prostřednictvím institutů umožňujících stanovit léčivému přípravku úhradu a její podmínky ve veřejném zájmu zmírnit finanční dopady na pojištěnce při výpadcích některých léčivých přípravků a při zajištění mimořádných dodávek.

Oblast hodnocení léčivých přípravků používaných pouze v lůžkové péči

• Dokončit legislativní návrh pro stanovení nových postupů hodnocení pro léčivé přípravky v rámci lůžkové péče.

1. Automatické přidělení 13. platové třídy po úspěšném absolvování základního kmene

Lékaři, kteří úspěšně absolvují základní kmen, se nově posouvají do 13. platové třídy. Změnu zakotvuje nový katalog prací MPSV, který nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

2. Navýšení dotace na rezidenční místa

Rezidenční místa pro základní kmeny: Program není limitován finanční alokací, počtem podporovaných rezidenčních míst, ani termínem pro podávání žádostí o dotaci. Velkou výhodou je rovněž skutečnost, že akreditované zařízení podává žádost o dotaci na předem známého rezidenta, který je jeho zaměstnancem a opadá tak povinnost vyhlašovat na rezidenta výběrové řízení. Systém přidělování rezidenčních míst je tím také průchodnější, neboť místa jsou přidělována všem žadatelům, kteří splní formální podmínky žádosti. Tímto otevřeným pojetím tvoří program rezidenčních míst na základní kmeny určitý doplněk k alokačně výrazně objemnějšímu programu na financování celého specializačního vzdělávání.  Tak jako v programu na celé specializační vzdělávání, byl i zde navýšen podíl dotace, který musí být určen na mzdu rezidenta, a to na 80 %.

Rezidenční místa pro specializační vzdělávání: Podpora je koncentrována na obory primární péče a obory péče o děti. V letech 2023 až 2025 bylo podporovány následující obory:

V roce 2023 bylo podpořeno těchto 5 oborů:

• Všeobecné praktické lékařství – 150 míst
• Pediatrie – 80 míst (podpořena je pouze ta varianta vzdělávání, kde je ve specializovaném výcviku 12měsíční praxe v ordinaci PLDD)
• Dětská a dorostová psychiatrie – 10 míst
• Dětská neurologie 10 míst
• Urgentní medicína – 10 míst

V roce 2024 bylo podpořeno těchto 5 oborů:

• Všeobecné praktické lékařství – 140 míst
• Pediatrie – 70 míst (podpořena je pouze ta varianta vzdělávání, kde je ve specializovaném výcviku 12měsíční praxe v ordinaci PLDD)
• Dětská a dorostová psychiatrie – 15 míst
• Dětská neurologie 10 míst
• Urgentní medicína – 5 míst

V roce 2025 bylo podpořeno těchto 5 oborů:

• Všeobecné praktické lékařství 140 míst
• Pediatrie 70 míst (podpořena je pouze ta varianta vzdělávání, kde je ve specializovaném výcviku 24měsíční praxe v ordinaci PLDD)
• Dětská a dorostová psychiatrie 14 míst
• Psychiatrie 16 míst
• Dětská neurologie 10 míst

U všech oborů byla v letech 2023-2025 dotace zvýšena na 50 000 – 57 000 měsíčně, přičemž nejvyšší částky jsou vypláceny pro obor pediatrie.

Podíl dotace, který musí být určen na mzdu rezidenta byl navýšen na 80 %. Akreditované zařízení musí být schopno plnit požadavky na personální zajištění (vyhláška 99/2012 Sb.) při poskytování péče v daném oboru i bez rezidenta. Tzn. rezident je do zařízení přijat „nad rámec“ minimální personálního stavu. Toto opatření má vést k tomu, aby dotace byla využita skutečně na zajištění specializačního vzdělávání, nikoliv k pokrytí mzdových nákladů běžného provozu a bude větší pravděpodobnost, že školitel se bude rezidentovi skutečně věnovat.

IPVZ v rámci agendy rezidenčních míst lékařů i NLZP poskytuje podporu MZ v rámci svých personálních kapacit a podílí se na zlepšování metodických postupů v souladu s praxí. Dále se pořádá pravidelná celorepubliková školení pro žadatele o rezidenční místa a vykonává funkci kontaktního místa pro vyřizování dotazů týkajících se rezidenčních míst. Všechny dotace pro rok 2024 se podařilo proplatit v termínu stanoveném správcem rozpočtu MZ.

V agendě rezidenčních míst se také osvědčuje zapojení akreditačních komisí nejen do fáze hodnocení podaných žádostí o dotaci, ale také do přípravy metodiky dotačního programu, které tak lépe zohledňují specifika jednotlivých podporovaných oborů.

3. Pružné udělování výjimek při uznávání praxe na neakreditovaném pracovišti, pomoc se zajištění akreditačního řízení a setkání akreditačních komisí:

• Pokud pracoviště splňuje kritéria k získání akreditace v daném oboru, avšak nebylo v rozhodném období akreditováno, lze požádat ministra zdravotnictví o udělení výjimky a započítání odborné praxe realizované na neakreditovaném pracovišti do specializačního vzdělávání tak, , aby se kolegům před atestací neprodlužovala doba do složení atestační zkoušky tím, že by museli praxi opakovat, a mohli ji získat co nejdříve po splnění všech podmínek specializačního vzdělávání. Takto lze do specializačního vzdělávání započíst nejvýše tři čtvrtiny stanovené délky specializačního vzdělávání v příslušném oboru.
• IPVZ zřídilo funkci koordinátora akreditačních komisí, který pomáhá MZ s administrativním zajištěním jednání akreditačních komisí, zajištění podkladů pro jejich rozhodování, zápisů z jednání atd.

4. Realizace projektu “Administrativní systém pro specializační a nástavbové vzdělávání zdravotnických pracovníků“:

• Projekt „Administrátor“ byl zahájen v březnu 2023 v rámci Národního plánu obnovy s cílem zásadně zmodernizovat a zjednodušit administrativu specializačního a nástavbového vzdělávání zdravotnických pracovníků v ČR. Hlavním záměrem je vytvořit moderní, efektivní a uživatelsky přívětivý informační systém, který komplexně pokryje veškeré vzdělávací procesy – od evidence školenců a školitelů přes správu akreditací až po procesy evaluace a strategického řízení kapacit.
• Projekt řeší integraci a sladění všech dostupných datových zdrojů o personálních kapacitách a vzdělávání. K databázím integrovaným v rámci projektu patří například národní registry zdravotnických pracovníků (NR-ZP), registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS), registry ÚZIS ČR, resortní informační systémy jako GINIS a JASU, i další klíčové evidence v rámci resortu. Nový systém tak umožní získat detailní a aktuální přehled o obsazenosti jednotlivých vzdělávacích programů s možností regionálního členění, což přispěje k přesnému zhodnocení současných a budoucích personálních kapacit ve zdravotnictví.
• Výstupy z tohoto systému budou využívány nejen pro operativní správu a monitoring vzdělávacích agend, ale také jako podklad pro strategické rozhodování na úrovni Ministerstva zdravotnictví i dalších správních orgánů. To zásadně zvýší kvalitu a efektivitu plánování vzdělávání a přispěje k dostatečné personální stabilitě potřebné pro zajištění kvalitní zdravotní péče v celém Česku.
• Technicky je systém koncipován jako informační systém veřejné správy, a jeho vznik byl legislativně zakotven novelou zákona č. 95/2004 Sb., platnou od 1. července 2024. V zákoně (§ 43c až 43k) je přesně definován systém Administrace se všemi jeho moduly a funkcemi. Provozovatelem systému je IPVZ a systém je plně ve vlastnictví Ministerstva zdravotnictví.
• Na přípravě a vývoji systému se intenzivně podílí celá řada klíčových partnerů: technickou podporu zajišťuje ČVUT Fakulta informačních technologií, koordinaci a metodickou expertízu poskytuje ÚZIS a IPVZ, aktivně participují také všechny lékařské fakulty (LF) v České republice, pověřené organizace jako NCO NZO, spolky Mladých lékařů a lékárníků, a koordinátoři specializačního vzdělávání ve zdravotnických zařízeních řízených Ministerstvem zdravotnictví.
• Za sledované období projektu byly splněny všechny klíčové milníky, mezi které patří:
  • detailní analýza současného akreditačního řízení a specializačního vzdělávání,
  • audit a vyhodnocení plošných datových zdrojů,
  • zpracování legislativního návrhu novely zákona k zakotvení systému,
  • návrh a schválení nových procesů zpracování dat,
  • vyvinutí a spuštění základní datové platformy umožňující integraci s existujícími registry a evidencemi,
  • příprava a vyhlášení výběrového řízení na dodavatele rozšiřujících modulů, včetně přípravy na nezávislé kontroly a ex-ante posouzení.
• Projekt aktuálně vstupuje do hlavní fáze realizace:
  • kompletní vývoj modulů je naplánován od ledna 2025,
  • testovací provoz modulů a systému bude probíhat od června 2025,
  • pilotní provoz se uskuteční v době od srpna do října 2025 s dobrovolným zapojením vybraných lékařských fakult a zdravotnických zařízení,
  • školení uživatelů je plánováno na listopad a prosinec 2025,
  • ostrý provoz s plnou funkcionalitou systému je cílen na 1. ledna 2026.
• Po dokončení umožní systém Administrace plnou digitalizaci dosavadních administrativních procesů, což výrazně sníží administrativní zátěž nejen lékařů a školitelů, ale i institucí zodpovědných za organizaci a kontrolu vzdělávání. Všechny klíčové agendy budou řešeny v digitální podobě, včetně žádostí o akreditace, elektronického indexu školenců, plánování stáží, evaluace, reportingu a integrace s dalšími resortními informačními systémy.
• Systém bude vybaven otevřeným API, které zajistí snadnou a bezpečnou komunikaci s informačními systémy lékařských fakult i dalšími externími platformami, což povede k efektivnější výměně dat a minimalizaci duplicit. Napojení na Národní identitní autoritu (NIA) zajistí odpovídající úroveň autentizace a bezpečnost přístupu.
• Celkově projekt Administrátor představuje zásadní modernizační krok v systému zdravotnického vzdělávání, přinášející transparentnost, vysokou kvalitu služeb, rychlost a efektivitu administrativního řízení. Je to jeden z klíčových nástrojů pro zabezpečení udržitelného rozvoje personálních kapacit v českém zdravotnictví.

5. Ostatní projekty IPVZ jsou zaměřeny na dotované vzdělávání:

• jejich přehled tvoří samostatnou přílohu č. 3 této kapitoly.

6. Stanovování jasných kompetencí lékařů po absolvování základního kmene:

• Stanovení jasných kompetencí lékařů po absolvování základního kmene je upraveno mimo jiné vyhláškou č. 162/2023 Sb., která stanovuje činnosti, které může lékař vykonávat samostatně, tedy bez odborného dohledu, po získání certifikátu o absolvování základního kmene pediatrického. Tato vyhláška nabyla účinnosti od 1. 7. 2023 a rozšiřuje oprávnění lékařů například o specializované úkony v ambulantní péči dětí a dorostu, čímž přispívá k rozšíření kapacity primární péče v tomto segmentu.
• Vyhláška definuje konkrétní činnosti od indikace základních vyšetření a laboratorních metod přes předepisování léčiv až po výkon některých základních ošetřovatelských úkonů. Cílem je nejen zlepšení dostupnosti zdravotní péče dětem bez nutnosti nepřetržitého dohledu zkušenějšího lékaře, ale i zvýšení efektivity a ekonomičnosti služeb.
  • V současné době je v mezirezortním připomínkovém řízení projednáván návrh vyhlášky, kterou se stanoví činnosti, které může vykonávat lékař bez odborného dohledu po získání certifikátu o absolvování základního kmene otorinolaryngologického.
  • Dále je v mezirezortním připomínkovém řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 561/2020 Sb., o stanovení činností, které může vykonávat lékař bez odborného dohledu po získání certifikátu o absolvování základního kmene chirurgického.
• Kromě toho Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) shromáždil a nadále zpracovává návrhy odborných společností týkající se kompetencí po získání zvláštní specializované způsobilosti v nástavbových oborech. Tyto návrhy slouží k jasnému vymezení rolí a oprávnění lékařů v jednotlivých specializacích, což výrazně pomáhá stabilizovat personální situaci v daných oborech a zlepšuje transparentnost odbornosti.
• Celý přehled kompetenčních vyhlášek po absolvování základního kmene je k dispozici v samostatné příloze č. 4 dokumentu.
• Tato právní úprava a metodická opatření tak poskytují jasný a právně podložený rámec pro samostatný výkon lékařských činností po ukončení základního kmene, což je zásadní pro rozšiřování a zkvalitňování zdravotní péče, zejména v primární pediatrické péči. Současně pomáhají profesní stabilizaci lékařů a zajišťují lepší plánování a rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví.

7. Vědecká rada IPVZ:

• Vědecká rada IPVZ je složena ze všech děkanů LF v ČR, předsedy ČLS JEP a dalších klíčových stakeholderů zdravotnického vzdělávání včetně zástupce KOR s cílem spolupracovat na tvorbě systému, realizaci a rozvoji postgraduálního vzdělávání zdravotnických pracovníků, společného efektivního využívání lidských i materiálních zdrojů a společné participaci na vědecko-výzkumné činnosti. Hlavní důraz je kladen na koordinaci administrativních postupů specializačního vzdělávání, termínů jednotlivých zkoušek a výkladových stanovisek při uznávání praxe v rámci specializačního vzdělávání apod.

8. Vznik pracovní skupiny koordinátorů specializačního vzdělávání ve zdravotnických zařízení přímo řízených MZ:

• S cílem zajistit jednotný a kvalitní průběh specializačního vzdělávání v akreditovaných zařízeních byla v roce 2023 zřízena pracovní skupina koordinátorů specializačního vzdělávání. Tato skupina funguje jako stabilní platforma pro metodické vedení, kontrolu a vzájemnou výměnu zkušeností mezi akreditovanými pracovišti, IPVZ a Ministerstvem zdravotnictví.
• Úkolem koordinátorů specializačního vzdělávání je dozor a odpovědnost za naplňováním zákonných podmínek specializačního vzdělávání v akreditovaném zařízením. Zodpovídají za určení školitele každému lékaři zařazenému do specializačního vzdělávání, za stanovení plánu absolvování jednotlivých část vzdělávacího programu, včetně časového harmonogramu. Zodpovídají za férové a transparentní podmínky výkonu specializačního vzdělávání, tzn. nepodmiňování absolvování programu nestandardními podmínkami ze strany zaměstnavatele. Součástí činnosti bylo zřízení kontaktního místa při Ministerstvu zdravotnictví pro přijímání a řešení připomínek, podnětů a stížností od školenců, školitelů i vedení pracovišť, což umožňuje rychlou reakci na problémové situace a pomáhá předcházet sporům
• Na základě podnětů od koordinátorů byla zpracována a zveřejněna jednotná výkladová stanoviska k nejčastějším otázkám aplikace zákona č. 95/2004 Sb. a prováděcích předpisů. Tato stanoviska slouží k sjednocení výkladu a postupů napříč všemi akreditovanými zařízeními, aby se ve srovnatelných situacích postupovalo shodně a předvídatelně.
• Díky činnosti koordinátorů se od roku 2023 podařilo zvýšit úroveň metodického vedení na pracovištích, odstranit řadu rozdílů ve výkladu zákonných povinností a vytvořit prostředí s jasnějšími pravidly pro všechny účastníky specializačního vzdělávání. Propojení této činnosti s digitálními nástroji od roku 2025 posílí jejich schopnost efektivně plnit kontrolní i podpůrnou roli a přispěje k celkové transparentnosti a kvalitě systému postgraduální přípravy.

9. Zjednodušení specializačního vzdělávání:

• Od 1. ledna 2024 byla zrušena doba platnosti tzv. průřezových teoretických povinných kurzů, mezi které patří kurz Lékařská první pomoc, kurz Základy zdravotnické legislativy, etiky a komunikace, kurz Prevence škodlivého užívání návykových látek a léčba závislostí a kurz Radiační ochrana. Tyto kurzy mají od tohoto data neomezenou platnost, a proto již lékaři v přípravě na atestaci nejsou omezeni nutností jejich opakovaného absolvování, což v minulosti vedlo často k odkládání termínu atestační zkoušky. Informace o zrušení této doby platnosti byla oficiálně publikována ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
• Dále od 1. ledna 2025  nabyla účinnosti úprava vyhlášky č. 397/2020 Sb., která již zcela odstranila povinnost absolvovat tyto tzv. průřezové teoretické kurzy u základních kmenů. Následně Věstník Ministerstva zdravotnictví č. 16/2025 tuto povinnost zrušil rovněž v rámci specializačního a nástavbového vzdělávání.
• Současně byla zrušena povinnost absolvovat dvouměsíční stáže v oborech  vnitřní lékařství, chirurgie a anesteziologie a intenzivní medicína (tzv. kolečko), které nyní zůstávají pouze nepovinnou součástí vzdělávacích programů. Tyto stáže je možné nahradit odpovídající praxí v příslušném základním  obor, čímž dochází ke zvýšení flexibility a individualizace vzdělávacího procesu.
• V rámci pravidelné spolupráce probíhá setkávání s proděkany lékařských fakult pro specializační vzdělávání, jehož cílem je vzájemná výměna informací zaměřená na zjednodušení průběhu specializačního vzdělávání a efektivní organizaci atestačních i kmenových zkoušek. V této souvislosti MZD připravuje rovněž vznik pracovní skupiny, jejímž cílem bude sjednocování postupů jednotlivých lékařských fakult při administraci specializačního vzdělávání. Ve spolupráci se Sekcí mladých lékařů České lékařské komory a spolkem Mladí lékaři z.s. vznikají podklady a teze pro novelizaci zákonů č. 95/2004 Sb. a č. 96/2004 Sb., přičemž klíčovým bodem je redefinice role školitele.
  • Je nezbytné, aby osoby, které budou mít přístup do Systému Administrace a vykonávat role spojené se správou vzdělávacích procesů, byly jednoznačně definovány, identifikovatelné a nezaměnitelné. Každá role by měla být v daném okamžiku vykonávána pouze jednou osobou a jasně by měly být stanoveny požadavky na kompetence těchto osob. Toto neznamená omezování pravomocí školitele vůči školenci, ale naopak jasné vymezení vztahu a podmínek pro transparentní, odpovědné a efektivní realizaci vzdělávacího procesu.
  • Aktuálně probíhá otevřená diskuse, zda není vhodné klást na školitele stejné nároky jako na osoby vykonávající dozor a dohled nad lékaři bez specializované způsobilosti, tedy například podmínku dosažení specializované způsobilosti, a zda neupravit současný počet školenců přidělených jednomu školiteli tak, aby byla zaručena kvalita vzdělávání.
• Dalším významným prvkem modernizace specializačního vzdělávání je implementace simulačního vzdělávání jako volitelné součásti. Lékařům ve specializační přípravě bude umožněno volitelně absolvovat definované výkony v akreditovaných simulačních centrech, což doplňuje praktické dovednosti a zvyšuje připravenost školenců na reálnou klinickou praxi.
• Spuštění Systému Administrace rovněž vyžaduje revizi vzdělávacích programů. Po projednání se Vzdělávací radou lékařů byl proto navržen nový formát vzdělávacích programů, který bude použitelný pro automatickou kontrolu jak plnění požadavků na akreditaci ze strany akreditovaných zařízení, tak jednotlivých částí vzdělávacích programů školenci. Nový formát bude schopen automaticky kontrolovat také vnitřní logiku obsahu, např. zda odpovídá požadavek na druh výkonů požadovaných po školenci výkonům, které jsou požadovány po akreditovaném zařízení v rámci akreditačního řízení apod.
• K lepší průchodnosti systému specializačního vzdělávání přispěje navrhovaná vyhláška o školitelích pro obory specializačního vzdělávání a pro nástavbové obory lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, která byla rozeslána do mezirezortního připomínkového řízení v červnu 2025. Vyhláška upřesňuje kompetence a povinnosti školitelů a řeší legislativně dosud neukotvené nebo výkladově nejasné situace, ke kterým dochází ve specializačním vzdělávání, např. zda se mezi školence, kteří jsou přiděleni jednomu školiteli počítají lékaři na rodičovské dovolené nebo lékaři vysláni stáže apod.

10. Podpora primární pediatrické péče:

• V 5/2024 byl upraven vzdělávací program specializačního oboru pediatrie, kdy tato úprava umožnila školencům, aby na základě vlastní volby případně absolvovali celých 24 měsíců povinné odborné praxe v tzv. vlastním specializovaném výcviku u registrujícího poskytovatele ambulantních zdravotních služeb v oboru pediatrie nebo praktický lékař pro děti a dorost. Předpokládá se, že právě školenci, kteří absolvují tuto variantu vzdělávacího programu, zůstanou po úspěšné atestaci v segmentu primární pediatrické péče, čímž dojde k personálnímu posílení.  Na tuto variantu specializačního vzdělávání se rovněž primárně zaměřují dotace na rezidenční místa.

11. Podpora stomatologické péče:

• Podpora primárně řeší úhradu stomatologických výkonů, smluvní vztahy, ale i zjednodušení přístupu non-EU zubních lékařů do našeho systému, aniž by byla snižována kvalita péče a nároky na jejich odbornost. Tato aktivita je podpořena realizací projektu „Jazyková a odborná příprava zdravotnických pracovníků ze zahraničí“ financovaným z OPZ+ a který si klade za cíl zlepšení jazykové a odborné přípravy zahraničních zdravotnických pracovníků a zvýšení úspěšnosti aprobačních zkoušek.

12. Revize aprobačního procesu:

• IPVZ bylo pověřeno tvorbou a následnou realizací vzdělávacího projektu Jazykové a odborné přípravy zahraničních zdravotníků. Analytická část tohoto projektu ukázala nutnost revize systému aprobačního testování. Byla zahájena příprava nových sad testovacích otázek odborníky na testování z UK na základě principu „single best answer“. Tyto otázky byly již pilotně nasazeny do jarního běhu aprobačních zkoušek v roce 2024 a byl sledován trend zvýšení úspěšnosti u písemné části zkoušek. K jeho posílení povede i samotná příprava na aprobační zkoušku. V rámci projektu je aktuálně připravován komplexní e-learningový program pro podporu lékařů, zubních lékařů a farmaceutů ze zahraničí jak po jazykové, tak i po odborné stránce.

Stabilizace postavení mladých lékařů:

• Zavedení 13. platové třídy po absolvování základního kmene, která zvyšuje atraktivitu specializační přípravy a uznává úroveň získaných kompetencí.
• Významné navýšení dotací na rezidenční místa, především v oborech s kritickým nedostatkem personálu (primární péče, pediatrie, dětská neurologie a psychiatrie).
• Průběžný systém přidělování rezidenčních míst bez termínových omezení – zjednodušení přístupu ke vzdělávání bez administrativních bariér.

Zjednodušení specializačního vzdělávání:

• Zrušení povinných kurzů a stáží, které nepřinášely přidanou hodnotu – vyšší flexibilita a individualizace vzdělávacích plánů.
• Možnost variability struktury povinné odborné praxe v základním kmeni, kdy je dána možnost přesunu až 6 měsíců z tzv. povinného kolečka (tj. z praxí v oboru vnitřní lékařství, chirurgie a anesteziologie a intenzivní medicína) do povinné odborné praxe specifické pro každý základní kmen. Délka vzdělávání v základních kmenech však zůstává stejná - 30 měsíců.
• Implementace simulačního vzdělávání jako volitelného nástroje pro nácvik klinických dovedností ve standardizovaném prostředí.

Vymezení kompetencí a metodická stabilita:

• Legislativní ukotvení kompetencí lékaře po základním kmeni – jasná pravidla pro samostatnou práci bez odborného dohledu.
• Zřízení vědecké rady IPVZ a sítě koordinátorů specializačního vzdělávání, které metodicky vedou akreditovaná zařízení a sjednocují výklad právních předpisů.
• Zavedení výkladových stanovisek MZ a zřízení kontaktního místa pro podněty ze strany školenců i školitelů.

Zahraniční pracovníci a aprobační systém:

• Realizace projektu jazykové a odborné přípravy zahraničních lékařů, který vede ke zvýšení úspěšnosti u aprobačních zkoušek a rychlejšímu zapojení do praxe.
• Zahájení revize systému testování – nové otázky typu „single best answer“, příprava e-learningového modulu.

Systémová digitalizace vzdělávání:

• Schválení novely zákona č. 95/2004 Sb., která zavádí Systém Administrace jako informační systém veřejné správy (účinnost od 1. 7. 2024).

Obsah nové strategie resortu v oblasti zajištění a stabilizace personálních kapacit nelékařských zdravotnických profesí zahrnuje zejména následující opatření a novely legislativních norem:

• Posílení personálních kapacit nelékařských oborů (vládní program)
• Kompetence NLZP
• Posílení postavení nelékařských zdravotnických pracovníků v systému zdravotní péče
• Uplatnění zdravotnických pracovníků v sociálních službách a prostupnosti těchto profesí
• Řešení nadlimitní a dlouhodobé zátěže pracovníků ve zdravotnictví
• Zlepšení prevence negativních dopadů psychické a fyzické zátěže zdravotnických pracovníků
• Vybudování funkční datové základny sledující a predikující potřebné kapacity nelékařských zdravotnických profesí v regionálně specifických modelech
• Modernizace vzdělávání nelékařských zdravotnických oborů a zajištění vyšší prostupnosti na sebe navazujících úrovní vzdělávání, rychlejší uplatnění studentů v praxi
• Posílení spolupráce se vzdělavateli a revize tzv. kvalifikačních standardů, podmět Evropské komisi na úpravu Směrnice
• Zákon o valorizaci úhrad za státní pojištěnce
• Novela zákoníku práce
• Novela personální vyhlášky
• Novela katalogu prací
• Novela zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických pracovnících
• Novela vyhlášky o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků
• Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění
• Novela vyhlášky, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami

• Zvýšení prostupnosti a provázanosti vzdělávacích a studijních programů a vybraných oborů.
• Snazší uplatnění odborníků z jiných oborů ve zdravotnictví.
• Zvýšení prostupnosti mezi jednotlivými obory/profesemi.
• Odborné diskuze o racionalizaci zdravotnických povolání ukotvených zákonem č. 96/2004 Sb.,
• Příprava na legislativní ukotvení nových oborů a povolání, zavedení povolání koordinátor zdravotní péče
• Realizace odborných platforem nad podmínkami a možnostmi implementace modelu tzv. Advanced praktice nurses
• Odborné diskuze nad obsahem, možnou regulací a kontrolou celoživotního vzdělávání NLZP
• Plná elektronizace administrativy spojené se vzděláváním NLZP (program Administrátor implementovaný v specializačním i nadstavbovém vzdělávání)
• Zjednodušení a modernizace vzdělávacích programů a procesu akreditací, posílení prostupnosti na sebe navazujících úrovní vzdělávání
• Optimalizace specializačního vzdělávání
• Posílení samostatnosti, odpovědnosti a kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků, příprava NLZP (jednodenní chirurgie, age management, disease management chronických onemocnění apod.)
• Připravená koncepce vzdělávání zavádění inovativních strategií ke zvýšení psychické a fyzické odolnosti zdravotníků
• Zapojení Panelu mládeže do rozhodovacích procesů
• Realizace programu na posílení personálních kapacit prostřednictvím navýšení počtu studentů v kapacitně ohrožených oborech na lékařských fakultách a dalších vysokých školách a pokračování v nastavených doprovodných opatřeních.
• Zavedený systém publikace a aktualizace Národních Standardizovaných Operativních protokolů (NSOP) v ošetřovatelství.

1. Přijetí zákona č. 236/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví („Novela zákona o elektronizaci“) s účinnosti od 1. ledna 2026
2. Aktualizace Národní strategie elektronického zdravotnictví pro období 2025-2035
3. Prolongace Strategického rámce Zdraví 2030 do roku 2035
4. Realizace standardu definující požadavky na technická řešení určená k poskytování telemedicínských zdravotních služeb
5. Realizace popisu standardů výměnných sítí pro akreditované afinitní domény
6. Spuštění testovacího rozhraní kmenových registrů pacientů
7. Zřízení Výboru pro umělou inteligenci ve zdravotnictví
8. Funkční resortní katalog otevřených dat a publikace široké sady otevřených datových sad v tomto katalogu. Finalizace a naplnění „Koncepce sdílení a sekundárního vytěžování dat Národního zdravotnického informačního systému“.

1. Vybudované a plně funkční centrální komponenty a další infrastrukturní služby definované zákonem č. 325/2021Sb, zákon o elektronizaci zdravotnictví.
2. Spuštění Národní platformy elektronického zdravotnictví (NPEZ) jako klíčové komponenty infrastruktury elektronického zdravotnictví.
3. Nově vybudované elektronické služby občanům, dostupné v EZKartě. Postupné rozšiřování jejich funkcí.
   1. Rozcestník MZ ČR a mapa poskytovatelů
   2. Výpisy z centrálních registrů NZIS
   3. Online centrální objednávání na screeningové vyšetření
   4. Elektronické zasílání žádanek a propouštěcích zpráv
4. Zavedení obsahových a komunikačních standardů pro informační systémy poskytovatelů zdravotních služeb.
   1. Platné standardy pro prioritní typy EZD
   2. Elektronizace komunikace mezi nemocnicemi
5. Implementace datových standardů a elektronických nástrojů posilujících plynulost navazujících segmentů péče, zejména v oblasti rychlé diagnostiky a zahájení léčby vážných onemocnění, v dlouhodobé péči kombinující lůžkový a nelůžkový segment a v sociálně-zdravotních službách.
6. Legislativně ukotvené zjednodušené vedení čistě elektronické zdravotnické dokumentace u poskytovatelů zdravotních služeb.
7. Zavedení Katalogu služeb elektronického zdravotnictví (KSEZ) a jeho integrace do NPEZ.
8. Posílení KB centrálních systémů a informačních systémů poskytovatelů zdravotních služeb.
9. Zajistit komplexní přípravu pro implementaci EHDS prostřednictvím provedení právní, technické a organizační analýzy. Vyhodnotit aktuální stav národní infrastruktury, identifikovat mezery v interoperabilitě, standardech a kybernetické bezpečnosti, a navrhnout harmonogram zavedení.
10. Zajištěni připravenosti všech uživatelů elektronického zdravotnictví na změny vyplývající z digitalizace zdravotnictví.

1. Byly vyhlášeny všechny plánované výzvy IROP ze strany MMR díky zajištění podkladů od MZ a spolupráce s relevantními partnery – celkem se jedná o prostředky ve výši 9,5 mld. Kč ze strany EU s povinným spolufinancováním z národních zdrojů (např. státní rozpočet nebo soukromé prostředky) ve výši 2,7 mld. Kč, tj. cca 12,3 mld. Kč do investic do vybraných oborů českého zdravotnictví. Peníze putují nejen do nemocnic, ale i do hospiců lůžkových a mobilních, a do center duševního zdraví, a už nyní přináší konkrétní dopady. Např. díky výzvám do oblasti akutní psychiatrické lůžkové péče by mělo v následujících letech vzniknout minimálně 255 nových lůžek, z nichž dokonce 110 bude určeno pro dětské pacienty.
2. Začala realizace celkem 10 systémových projektů Ministerstva zdravotnictví podpořená z OPZ+ celkem za 300 mil. Kč. Tyto projekty se zaměřují na zdravotně-sociálního pomezí a podporu péče a prevence v oblasti duševního zdraví. V tomto kontextu je pak výjimečný projekt, jehož cílem je zkvalitnění nutriční péče a zlepšení poskytované stravy v nemocnicích, kdy přizpůsobení výživy každého pacienta jeho reálným potřebám má vést k rychlejší rekonvalescenci a snížení míry komplikací, a tak potažmo i zkrácení doby hospitalizace.
3. Začala realizace dalších systémových projektů OPZ+ organizací v přímé působnosti MZ – tj. ÚZIS – zejména zaměřených na screeningové programy, ale i primární prevenci – konkrétně realizace programu včasného záchytu dětí s nadváhou a realizace programu BUĎ FIT 24 (BF24) s cílem podpory zdravého životního stylu u dětí ve věku 6–11 let, NCO NZO a IPVZ – projekty přispívající k personální stabilizaci zdravotnictví, tj. nejen zaměřené na samotnou přípravu vzdělávání a jeho realizaci, ale i např. na systémové kroky nutné pro efektivní využití pracovníků z třetích zemí.
4. Byla zřízena Koncepční pracovní skupina pro přípravu budoucího programového období kohezní politiky EU 2028+, jejímž úkolem bude v partnerském konsensu relevantních stakeholderů z řad krajů, obcí, plátců péče, ale i pacientských organizací stanovit priority pro financování z EU fondů a dále pak rozpracovat do konkrétních podporovaných opatření.
5. Oblast zdravotnictví je dostatečně zohledněna v rámci priorit pro financování z EU fondů v Strategickém rámci politiky soudržnosti 2028+ v ČR, který na začátku července 2025 vzala na vědomí vláda.
6. Byl vyjednán s MF a donorským státem a následně odstartován Program domácí péče financovaný z Programu švýcarsko-české spolupráce, jehož součástí jsou dva předdefinované projekty realizované ÚZIS a NCO NZO. ÚZIS se zaměří na vytvoření referenční sítě poskytovatelů domácí péče, na základě dat pak navrhne úpravy úhradových mechanismů. Projekt NCO NZO bude primárně určen na vzdělávání jak poskytovatelů péče, tak např. i neformálních pečujících.
7. Bylo předběžné dohodnuto s MF a norskými donory pokračování programu Zdraví tentokrát už 4. Finančních mechanismů EHP a Norska, tentokrát pro zpožděné období 2021-2028. Celkem se bude jednat o 25 mil. EUR od donorských států, s českým spolufinancováním jde v závislosti na kurzu až o 0,75 mld. Kč, a to k využití do konce roku 2031. Určeny jsou pro témata antimikrobiální rezistence a dětského duševního zdraví.
8. V rámci Národního plánu obnovy byla již nyní v rámci realizace projektů vytvořena základní platforma elektronického informačního systému řízení, správy a hodnocení vzdělávání zdravotnických pracovníků, která by po rozvoji všech modulů měla zásadně zlepšit administraci specializačního a nástavbového vzdělávání zdravotnických pracovníků v České republice. Rovněž byl spuštěn program na časný záchyt karcinomu plic a zahájena podpora preventivních screeningů kolorektálního karcinomu. V rámci podpory rehabilitační péče byl vystavěn a zprovozněn nový pavilon v Rehabilitačním ústavu v Kladrubech.

• V posledních cca dvou letech se podařilo nastartovat strategické investice do největších nemocnic, v září tohoto roku bude již ukončena akce IKEM Praha - výstavba budov G1 a G2 k rozšíření kapacit, investiční akce FN Olomouc - novostavba hlavní budovy B zahájila realizaci v říjnu 2024, investiční akce „FN Hradec Králové - modernizace chirurgických oborů“ zahájila realizaci v březnu 2025 a v současné době stavební práce probíhají v souladu s harmonogramem.

1. Zajištění rozsáhlejší propagace realizace systémových projektů MZ zejména v oblasti zdrav-soc pomezí s ohledem na nutnost zapojení všech relevantních stakeholderů (např. projekt KRAPL) a také nového projektu Podpora rozvoje zdravotní péče o dětské duševní zdraví, jehož záměrem je nalákat nové profesionály do tohoto typu péče. 
2. Nastavení konsensuální podoby programu Zdraví v rámci 4. Finančního mechanismu EHP a Norska a jeho vyjednání s MF a donorskými státy, v oblasti dětského duševního zdraví je cílem začít v mezisektorové spolupráci realizovat účinné a ověřené preventivní programy a dále vytvořit systém forenzní psychiatrické péče o děti.
3. Zapojení se do přípravy dalších podkladů pro podobu evropské kohezní politiky 2028+ a zajištění dostatečných důkazů o efektivitě podpory zdravotnictví z EU fondů včetně vytvoření jednotných regionálních analýz zdravotnictví na úrovni krajů. 
4. Zkoumání možnosti využití doplňkové podpory investic do zdravotnictví ve formě tzv. finančních nástrojů z EU fondů např. při budování kapacit zdravotně-sociálních služeb
5. Postupná realizace projektů NPO vedoucí k úspěšnému vykazování plnění milníků a cílů. Jedná se zejména o dostavbu velkých investičních akcí: Centra kardiovaskulární a transplantační medicíny Brno, Simulačního centra intenzivní medicíny v Praze, Motolského onkologického centra aj.

• MZČR zajistilo ve spolupráci s AZV ČR přípravu národní Koncepce zdravotnického výzkumu do roku 2030 a Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2024–2030, což umožňuje kontinuální podporu strategických oblastí zdravotnického výzkumu cestou účelové podpory do roku 2030.
• MZČR implementovalo vlastní Metodiku pro hodnocení výzkumných organizací v působnosti Ministerstva zdravotnictví, která plně zohledňuje principy Metodiky M17+ a provedla vstupní hodnocení všech výzkumných organizací v rámci rezortu. Současně byl vytvořen indexový alokační klíč institucionální podpory pro VO na základě jejich škálování. Resort tak vnaplnil zákonou povinnost a je v souladu s povinností poskytovatele na hodnocení výzkumných organizací, čímž je pro VO MZČR umožněno financování cestou institucionální podpory.
• MZČR nadále implementuje Program podpory skrze AZV ČR. AZV ČR provedla řadu zásadních změn vedoucích ke zkvalitnění hodnotícího procesu, zvýšení transparentnosti hodnocení, debyrokratizace své činnosti, vstřícnosti směrem k zahraničním vědcům pracujícím v ČR, zohledňování rodinné politiky a podpoře excelence.
• AZV ČR byla pověřena koordinací oblasti Evropských partnerství v oblasti zdraví.
• Vláda ČR schválila změnu Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2024–2030, který spočívá v jeho rozšíření o Podprogram 3: Evropská partnerství v oblasti zdraví. Na realizaci tohoto programu se podařilo zajistit navýšení rozpočtu o celkem 25 mil. Kč v roce 2025, a dále 75 mil. Kč ročně v rámci střednědobého výhledu.
• AZV ČR rovněž připravila metodiku pro Evropská partnerství v oblasti zdraví.
• Pro zajištění kvality a konkurenceschopnosti zdravotnického výzkumu v ČR AZV ČR a MZČR pokročily v zajištění udržitelnosti Národních ústavů podpořených programem EXCELES a připravila Podprogram 4: Podpora národních autorit v prioritních oblastech zdravotnického výzkumu, který schválila vláda ČR svým usnesením z 30. dubna 2025, a který má zajistit navazující financovaní pro nově vytvořené národní ústavy na období 2026-2030 s předpokládanou rozpočtovou alokací 750 mil. Kč.

• Pro zajištění stability a konkurenceschopnosti zdravotnického výzkumu v ČR je nezbytné zajistit stabilní a předvídatelné financování cestou IPO pro VO MZČR. Do roku 2024 trval kontinuální meziroční nárůst v rozpočtové kapitole Rozvoj výzkumných organizací (IPO pro MZČR). MZČR bude usilovat o kompenzaci meziročního propadu z tohoto roku v rámci rozpočtu na rok 2026 a historický aplikovaný 3% meziroční nárůst, a to i v rámci střednědobého výhledu SR.
• MZČR bude i nadále implementovat Program skrze AZV ČR a spolupracovat s dalšími poskytovateli na vymezení účelové podpory pro oblast zdravotnického výzkumu v ČR. Současně budou diskutovány mechanismy pro účinné využívání výsledků z projektů podpořených AZV ČR v navazujících projektech TAČR směřujících k dotažení výsledků aplikovaného výzkumu do praktických aplikací a jejich uplatnění v praxi.
• MZČR bude usilovat o zajištění udržitelnosti současného míry účelové podpory, tj. podpory přibližně každého pátého projektového návrhu podaného do věřejné soutěže. Aby toto bylo umožněno je třeba navýšit celkovou míry účelové podpory na Programy ze SR z důvodu (i) kontinuálně narůstajícího zájmu o “juniorský” Podprogram 2, na který byla historicky alokováno 10% rozpočtu Programu, aniž by došlo k jeho adekvátnímu navýšení ze strany SR, (ii) z důvodů přechodu z projektů trvajících 44 měsíců (začátek vždy v květnu prvního roku řešení) na 48 měsíců dlouhé projekty (začátek financování již od ledna), což je plánováno již v rámci soutěže VES2026.
• MZČR bude dále usilovat o zajištění financování na realizace vládou schváleného Podprogramu 4: Podpora národních autorit v prioritních oblastech zdravotnického výzkumu, na jehož realizaci ve svém návrhu rozpočtu RVVI schvalila 150 mil. Kč na rok 2026.
• I přes podfinancovanost zdravotnického výzkumu v ČR, a to a jak ve srovnání s jinými státy EU, tak jinými segmenty VaVaI v ČR (Příloha 9) dosahuje zdravotnický výzkum v ČR nadprůměrných výsledků při mezinárodním srovnání. MZČR bude proto i v roce 2025/2026 usilovat o navyšování podílu rozpočtu VaVaI určeného na podporu zdravotnického výzkumu v ČR s cílem dosáhnout navýšení ze současných 12% na 20% v roce 2030 v souladu s Koncepcí výzkumu.

Základní pilíře nové informační a komunikační strategie resortu jsou následující:

1. Rozvoj a zajištění udržitelnosti Národního zdravotnického informačního systému
   1. Ustavení Komunikačního a datového centra NZIS společně s odbornou meziresortní Radou, ve které budou zastoupeni experti úzce spolupracujících resort, zejména MPSV a MV ČR (DIA).
      1. Splněno v únoru 2025
   2. Jmenování pozice resortního koordinátora pro sdílení a sekundární využívání zdravotnických dat.
      1. Splněno v květnu 2025
   3. Zajištění rozvoje a vzájemné interoperability dílčích komponent NZIS s následujícími prioritními úkoly:
      1. Funkční datové a IT zázemí pro hodnocení dostupnosti, výkonnosti a nákladovosti akutní lůžkové péče, zabudování infrastruktury systému CZ-DRG.
      2. Příprava pro referenční hodnocení dostupnosti, výkonnosti a nákladovosti segmentů následné a dlouhodobé lůžkové péče a dále klíčových segmentů komunitní ošetřovatelské péče (odbornosti 913, 925, 926).
      3. Dokončení vývoje informačního systému pro mapování a predikce personálních kapacit v lůžkové i nelůžkové péči.
      4. Dokončení vývoje portálu zdravotnických ukazatelů jako základního nástroje pro podporu zdravotních politik jednotlivých krajů.

Rozvoj Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jako elektronického publikačního média posilujícího zdravotnickou informovanost a gramotnost včetně nástroje pro otevírání a sdílení zdravotnických dat pro odbornou veřejnost

1. Budování NZIP započalo v letech 2018/2019 a současná strategie MZ ČR usiluje o jeho trvalou udržitelnost a rozvoj – pro tento účel byly získány i prostředky z projektů EU.
2. NZIP je plošnou komunikační platformou, která má za cíl posilovat zdravotní gramotnost občanů a přinášet ověřené informace z oblasti veřejného zdraví.
3. NZIP je nově rozvíjen o odborně orientované sekce.  

3. Nová koncepce sdílení a sekundárního využívání zdravotnických dat
   1. Byla dopracována zcela nová koncepce sdílení a sekundárního využívání dat NZIS – po recenzních řízeních byla publikována v květnu 2025.
   2. Touto koncepcí se resort připravil i na přicházející evropskou standardizaci v dané oblasti, včetně EHDS.

4. Implementace syntetických dat NZIS pro pokročilé analytické výstupy
   1. Publikace plnohodnotné dokumentace k syntetickým datům NZIS zahrnující informační a metodické materiály.
      1. Splněno v květnu 2025
   2. Příprava a zveřejnění kompletního procesního schématu pro zpracování a evidenci žádostí o syntetická data NZIS včetně jejich publikace na NZIP.
      1. Splněno v květnu 2025
5. Ustavení platformy (dílem nových) konferencí resortu, zaměřených na laickou i odbornou veřejnost
   1. Resort nově ustavil 7 národních konferencí, které pokrývají všechna klíčová témata strategie rozvoje zdravotnictví.
   2. Cílem je vybudovat tradici každoročně opakovaných národních konferencí jako zdroje ověřených a garantovaných informací.
   3. Zásadní je, že jde o platformu nekomerční, v maximální možné míře založenou na podpoře získanými granty.

1. Každoroční realizace ustavených resortních konferencí pro laickou a odbornou veřejnost
2. Zavedené a pravidelně aktualizované vydávání vyhlášek o resortních referenčních statistikách a publikace těchto statistik včetně klíčových ukazatelů dostupnosti a kvality péče
3. Implementována nová koncepce otevírání a sekundárního sdílení zdravotnických dat s garancí Rady Národního zdravotnického informačního systému pro meziresortní spolupráci v této oblasti
4. Implementován inovativní systém syntetických dat NZIS do praxe včetně podrobné dokumentace a online nástrojů pro zprocesování žádostí o data.
5. Dokončené prioritní úkoly dalšího rozvoje NZIS, zejména systému pro mapování a predikce personálních kapacit ve zdravotnictví a systémů pro hodnocení dostupnosti a výkonnosti všech segmentů zdravotní péče
6. Doplnění obsahu na NZIP tak, aby pokrýval všechny základní segmenty zdravotní péče a všechna témata významná pro veřejné zdraví
7. Nastavení systematického a efektivního procesu sdílení dat NZIS včetně posílení informačních a komunikačních kanálů směrem ke klíčovým cílovým skupinám.