Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zhoubné nádory ústní dutiny je odborný název pro rakovinu ústní dutiny. Zhoubný nádor v těchto případech obvykle vzniká v ústní sliznici. Nádor se přitom může vyskytnout v kterékoli oblasti ústní dutiny – například na jazyku, na ústní spodině nebo na rtech. Prvními příznaky zhoubného nádoru ústní dutiny mohou být změny na sliznici, například bílé nebo červené skvrny, případně nehojící se rány. Pokud takové změny přetrvávají déle než dva týdny, měli byste si je nechat vyšetřit lékařem. Čím dříve je totiž zhoubný nádor ústní dutiny odhalen, tím větší je šance na vyléčení. Viz také zhoubný nádor, ústní dutina.

Spodina ústní dutiny je jiný název pro ústní spodinu.

Sliznice ústní dutiny je jiný název pro ústní sliznici. Viz také sliznice, ústní dutina.

Mukozitida ústní dutiny je odborné označení pro velmi nepříjemný zánět sliznice v ústní dutině, které je obvykle důsledkem chemoterapie nebo radioterapie v oblasti hlavy a krku. Sliznice v ústní dutině může být poškozena natolik, že může snadno dojít k infekci, při níž do krevního oběhu proniknou bakterie a jiné choroboplodné zárodky. Vhodnými postupy lze výskyt a rozsah mukozitidy ústní dutiny celkově zmírnit a minimalizovat. Viz také mukozitida, ústní dutina, zánět ústní sliznice (stomatitida).

Ústní dutina (lat. cavitas oris) je součástí trávicího traktu. Zuby a jazyk pomáhají rozmělnit potravu, ta následně při polykání pokračuje do hltanu. Z anatomického hlediska ústní dutinu tvoří zejména ústní spodina, jazyk, tváře, měkké patro, tvrdé patro, zuby a dásně. Směrem dozadu ústní dutina plynule přechází v hltan. Ústní dutina je vystlána sliznicí. V ústní dutině se nacházejí rovněž slinné žlázy; ty vylučují sliny, díky nimž již v ústech začíná proces trávení. Kromě toho hrají významnou úlohu i rty, které se společně s jazykem, zuby a patrem podílejí na tvorbě řeči. Obrázek: Ústní dutina – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také trávicí trakt.

Rakovina ústní dutiny je lidové označení pro zhoubné nádory ústní dutiny. Viz také rakovina, ústní dutina.

Hormonální léčba zhoubných nádorů je hormonální léčba, která může být za určitých okolností užívána u onkologických pacientů. Hormonální léčba ovlivňuje endokrinní systém prostřednictvím podávání buď konkrétních hormonů (zejména ze skupiny steroidních hormonů), nebo léků, které ovlivňují produkci hormonů v organismu. Steroidní hormony významně ovlivňují genovou expresi v některých nádorových buňkách; změna hladiny nebo aktivity určitých hormonů proto může způsobit, že některé typy zhoubných nádorů přestanou růst, nebo dokonce zaniknou. Za hormonální terapii lze považovat i chirurgické odstranění endokrinních žláz (např. varlat u mužů nebo vaječníků u žen). Viz také hormonální léčba, zhoubný nádor.

Zhoubný nádor neboli nádorové onemocnění (lidově „rakovina“) je nádor, který prorůstá do okolních tkání, většinou je schopen vytvářet metastázy, po pokusu o odstranění může recidivovat, a není-li adekvátně léčen, může vést až k úmrtí pacienta. Mezi nejčastěji se vyskytující zhoubné nádory patří karcinom plic, kolorektální karcinom, zhoubné nádory kůže, u mužů karcinom prostaty a u žen karcinom prsu. U některých nádorů se v ČR podařilo zvrátit nepříznivé epidemiologické ukazatele; např. u rakoviny tlustého střeva a konečníku poklesla úmrtnost v letech 2010–2020 přibližně o 25 %. Přibylo naopak např. zhoubných nádorů slinivky břišní a melanomu kůže. Klíčové pro boj s nádory je jejich prevence a včasné odhalení. Tak, jak se daří nádorům předcházet, dříve je zachycovat a lépe léčit, roste počet osob žijících s nádorem (tzv. prevalence). Intenzivní výzkum je zaměřený na hledání včasných laboratorních známek nádorů, včetně posuzování genetické predispozice, k urychlení nádorové diagnostiky. Na diagnostiku a léčbu zhoubných nádorů se specializují onkologové. Viz také nádor, rakovina, nádorové buňky, nezhoubný nádor, maligní, malignita a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz zhoubný nádor, zhoubné nádory apod.

Gynekologické zhoubné nádory neboli onkogynekologická onemocnění jsou skupinou zhoubných nádorů, které postihují ženské pohlavní orgány. Jedná se především o karcinom děložního hrdla (rakovinu děložního čípku), karcinom endometria (rakovinu dělohy) a karcinom ovaria (rakovinu vaječníků). Tato onemocnění mohou (avšak nemusí) souviset s mutací genů BRCA1 a/nebo BRCA2. Viz také gynekologie, zhoubný nádor.

Zhoubné nádory varlat je odborný název pro rakovinu varlat. Tyto zhoubné nádory v převážné většině (cca 95 %) případů vznikají přímo uvnitř varlete – tedy ve tkáni, kde se za normálních okolností tvoří zdravé zárodečné buňky, tj. budoucí spermie. Odborníci proto tuto formu rakoviny varlat označují také jako germinální nádor neboli nádor ze zárodečných buněk. Mnohem méně často zhoubný nádor vzniká v pojivové tkáni varlete, chámovodu nebo šourku. Zhoubné nádory varlat se vyskytují se obvykle u mužů ve věku 15 až 40 let a nejčastějším počátečním příznakem je bulka nebo otok varlete. Čím dříve je onemocnění diagnostikováno, tím úspěšnější je léčba. Odborníci proto doporučují, aby muži prováděli pravidelné samovyšetření varlat (ideálně 1× měsíčně), a v případě zjištění jakýchkoli abnormalit co nejdříve navštívili svého praktického lékaře. Terminologická poznámka: Pro zhoubné nádory varlat se používá rovněž označení testikulární nádory. Obrázek: Zhoubný nádor varlete – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také zhoubný nádor, varlata.