Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Virus Epsteina-Barrové neboli EBV (zkratka pochází z anglického názvu Epstein-Barr virus) je DNA virus, který způsobuje infekční mononukleózu. EBV se řadí mezi herpesviry. Viz také viry, infekční mononukleóza.

Barrettův jícen je stav, kdy buňky vystýlající spodní část jícnu jsou změněné nebo nahrazené abnormálními buňkami, což časem může vést ke vzniku rakoviny jícnu. Barretův jícen může vzniknout například v důsledku dlouhodobě existujícího gastroezofageálního refluxu, tedy zpětného toku žaludečního obsahu; kyselá žaludeční šťáva jícen dráždí a může jej poškozovat. Barrettův jícen je považován za prekancerózu („předrakovinný stav“), ze které se časem může vyvinout adenokarcinom jícnu. Viz také jícen.

Guillainův–Barrého syndrom neboli GBS (zkratka pochází z anglického názvu Guillain–Barré syndrome) je poměrně zřídka se vyskytující neurologické onemocnění, při kterém přestává fungovat část periferního nervového systému - tedy sítě nervů, které přenášejí nervové impulzy z mozku a míchy do ostatních částí těla. Některé studie poukazují na to, že by se mohlo jednat o autoimunitní onemocnění. GBS začíná náhle a může nabývat na intenzitě v průběhu hodin, dnů nebo týdnů. Některé případy GBS jsou velmi mírné a projevují se pouze krátkodobou neschopností používat některé kosterní svaly. V jiných případech se může vyskytnout závažné ochrnutí, člověk například není schopen sám dýchat. V takových případech je GBS život ohrožující: může narušit nejen dýchání, ale i krevní tlak nebo srdeční frekvenci. Naštěstí se většina lidí nakonec zotaví i z těch nejtěžších případů GBS. Po zotavení může člověk i nadále pociťovat částečnou slabost. Viz také syndrom.

Virus dětské obrny je jiný název pro poliovirus. Viz také viry, dětská obrna (poliomyelitida).

Virus poliomyelitidy je jiný název pro poliovirus. Viz také viry, poliomyelitida.

Virus Zika je RNA virus, který způsobuje infekční onemocnění Zika. Tento virus byl byl poprvé zaznamenán v roce 2015 u opic v Ugandě, krátce poté i u terénního pracovníka. V Evropě se virus Zika prakticky nevyskytuje. Onemocnění Zika mívá obvykle mírný (často asymptomatický) průběh, avšak existuje důvodné podezření, že v případě nákazy těhotné ženy může způsobit poškození vyvíjejícího se plodu v děloze. Viz také viry.

Virová clearance je doba, která uplyne do okamžiku, kdy daný virus již nelze detekovat dostupnými laboratorními metodami. V tomto okamžiku se imunitnímu systému (třeba i s podporou léčby) podařilo virus účinně zlikvidovat. Virová clearance se může výrazně lišit jak u různých virů, tak u různých lidí, kteří jsou infikováni stejným virem.

Test protilátek proti viru SARS-CoV-2, imunologický test neboli rapid test je založen na detekci protilátek (IgA, IgG, IgM), které si lidské tělo vytvoří proti viru způsobujícímu onemocnění COVID-19. Nejedná se tedy o testování přítomnosti viru samotného, k tomu slouží PCR test. V případě testu protilátek se o nepřímý důkaz infekce (probíhající nebo již proběhlé, v závislosti na typu detekovaných protilátek). Prediktivní hodnota tohoto testu je ovlivněna více faktory, např. mírou imunitní odpovědi nebo časem, který uplynul od prvního setkání s virem. Protilátky jsou obvykle detekovatelné až několik dnů od prvních příznaků nemoci. Imunologické testy proto lze použít u jedinců s rozvinutým onemocněním, případně k důkazu toho, že se organismus s virem někdy v minulosti setkal. Pozitivní výsledek takového testu tedy neznamená, že je vyšetřená osoba aktuálně pozitivní nebo nemocná. Na tomto typu testu byla založena i studie kolektivní imunity SARS-CoV-2-CZ-Preval, která proběhla v ČR na přelomu dubna a května 2020 a jejímž cílem bylo zjistit, kolik osob z populace prodělalo nákazu virem SARS-CoV-2, aniž měly příznaky nebo byly diagnostikovány PCR testem. Viz také PCR test.

Imunologický test (na protilátky proti viru SARS-CoV-2) je jiný název pro test protilátek proti viru SARS-CoV-2.

Virus západonilské horečky neboli WNV (zkratka pochází z anglického názvu West Nile virus) je RNA virus z čeledi Flaviviridae, který u člověka může způsobovat: asymptomatickou (bezpříznakovou) infekci (přibližně v 80 % případů), západonilskou horečku (WNF, přibližně 20 % případů), neuroinvazivní onemocnění (WNND, méně než 1 % případů). Viz také viry, západonilská horečka.