Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Těžký akutní respirační syndrom neboli SARS (zkratka pochází z anglického názvu severe acute respiratory syndrome) je závažný, potenciálně život ohrožující virový zápal plic, který je způsobován koronavirem SARS-CoV (pozor, liší se od viru SARS-CoV-2!). V listopadu 2002 propukla epidemie SARS v čínské provincii Kuang-tung (Guangdong), odkud se rozšířila do několika dalších zemí, převážně v jihovýchodní Asii. Celosvětově se nakazilo přes 8000 lidí, epidemii se podařilo zastavit na jaře roku 2004. Viz také SARS-CoV-2, respirační, syndrom.

Akutní respirační infekce neboli ARI (zkratka pochází z anglického názvu acute respiratory infection) je infekce dýchacích cest, která se vyznačuje následujícími klinickými příznaky: náhlý nástup onemocnění dýchacích cest, a současně nejméně jeden z následujících respiračních příznaků: kašel, bolest v krku, dechová nedostatečnost, rýma. Nejznámějším příkladem akutní respirační infekce je nachlazení. Z anatomického hlediska lze akutní respirační infekce dělit na záněty dolních dýchacích cest a záněty horních dýchacích cest. Viz také akutní, respirační infekce.

Blízkovýchodní respirační syndrom neboli MERS (zkratka pochází z anglického názvu Middle East respiratory syndrome) je respirační onemocnění, které je způsobováno koronavirem MERS-CoV. MERS se poprvé objevil v červnu 2012 v Saúdské Arábii, odkud se rozšířil do několika dalších zemí, převážně na Blízkém východě (odtud pochází i pojmenování nemoci). Do června 2015 bylo hlášeno celkem 1227 případů onemocnění, z toho 449 pacientů zemřelo (tzn. 37% mortalita). Viz také respirační, syndrom.

Akutní koronární syndrom je pojem označující fáze ischemické choroby srdeční, které akutně ohrožují člověka na životě. Řadí se sem nestabilní angina pectoris, infarkt myokardu a náhlá srdeční smrt. Viz také akutní, syndrom.

Syndrom akutní dechové tísně neboli ARDS (zkratka pochází z anglického názvu acute respiratory distress syndrome) je typ respiračního selhání, který se vyznačuje rychlým nástupem rozsáhlého zánětu v plicích. Mezi příznaky ARDS patří dušnost (dyspnoe), zrychlené dýchání (tachypnoe) a namodralé zbarvení kůže (cyanóza). ADRS může mít různé příčiny, jako je např. sepse, zánět slinivky břišní, úraz, zápal plic apod. Prvotní léčba spočívá v mechanické ventilaci, zároveň je však nasazena léčba zaměřená na základní příčinu vzniku ARDS. Pokud jsou tyto způsoby léčby nedostatečné, může přicházet v úvahu i mimotělní membránová oxygenace (ECMO). Viz také syndrom, akutní, dýchání.

Respirační selhání je akutní, život ohrožující stav, kdy dýchací systém nedokáže zajistit dostatečnou výměnu dýchacích plynů (tj. kyslíku a oxidu uhličitého) v plicích. Viz také respirační.

Respirační infekce je odborný název pro infekce dýchacích cest. Viz také respirační, infekce, akutní respirační infekce.

Respirační kapénky jsou typem částic, které se podílejí na přímém přenosu infekce. Jsou to částice o průměru větším než 5 µm, které jsou z dýchacích cest vylučovány při kašli, kýchání, mluvení nebo zpívání. Respirační kapénky pod vlivem gravitace rychle padají na zem, a proto se přenášejí pouze na omezenou vzdálenost (typicky ≤1 m). Viz také respirační, jádra kapének, přímý přenos, přenos infekce, kapénková infekce.

Respirační onemocnění je jiný název pro onemocnění dýchacích cest. Viz také respirační.

Respirační insuficience je odborný název pro dechovou nedostatečnost. Viz také respirační, insuficience.