Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Svalový a kosterní systém je jiný název pro pohybový aparát.

Kosterní svalová tkáň neboli kosterní svalovina je jedním ze tří typů svalové tkáně. Kosterní svalová tkáň je hlavní složkou kosterních svalů, které společně s kostmi zajišťují tělesný pohyb. Kosterní svaly lze ovládat vůlí. Na každém kosterním svalu rozlišujeme začátek svalu, svalové bříško a úpon svalu. Kosterní sval může mít i více než jedno svalové bříško – pak je označován jako biceps (dvojhlavý sval), triceps (trojhlavý sval) či kvadriceps (čtyřhlavý sval). Podle toho, jaký pohyb kosterní svaly vykonávají, rozlišujeme natahovače (extenzory), ohybače (flexory), přitahovače (adduktory), odtahovače (abduktory), zdvihače (levátory), svěrače (sfinktery) a rozvěrače (dilatátory). Obrázek: Struktura kosterního svalu. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také tkáň.

Kosterní systém je orgánový systém, který tělesným orgánům poskytuje ochranu a tvoří jejich oporu, upínají se na něj svaly, uvnitř kostí se tvoří krevní buňky. V neposlední řadě je kosterní systém zásobárnou minerálních látek. Viz také kostra, kosti, orgánový systém.

Svalový systém je orgánový systém, který umožňuje pohyb, udržuje rovnováhu, tvoří teplo. Viz také svalová tkáň, orgánový systém.

Svalové napětí je jiný název pro svalový tonus.

Zánět srdečního svalu neboli myokarditida se často projevuje jen mírnými nebo velmi obecnými příznaky, a proto zůstává po dlouhou dobu bez povšimnutí. V závažných případech však může způsobit vážné problémy a život ohrožující stavy. Myokarditida může mít celou řadu příčin. Léčba se pak odvíjí od zjištěné příčiny onemocnění. Viz také zánět, srdeční svalová tkáň, myokard.

Onemocnění srdečního svalu bývají často zákeřná. V mnoha případech zůstávají po dlouhou dobu bez povšimnutí; pak se ale postupně začnou projevovat příznaky srdečního selhání nebo arytmie, jejichž závažnost se stále prohlubuje. V nejhorším případě mohou vést až k život ohrožujícím stavům a následkům, jako je náhlá srdeční smrt. Dle příčiny se rozlišuje mezi zánětlivými formami (tzv. myokarditida) a nezánětlivými formami (kardiomyopatie).

Svalové dystrofie (angl. muscular dystrophies) představují poměrně různorodou skupinu vzácných dědičných onemocnění, která způsobují postupnou svalovou slabost a degradaci kosterních svalů v průběhu času. Tyto poruchy se liší tím, které svaly jsou primárně postiženy, jaká je míra svalové slabosti, jak rychle se zhoršují a kdy začínají příznaky. Některé typy svalových dystrofií jsou spojeny rovněž s potížemi v jiných částech těla. Člověk, kterému byla diagnostikována svalová dystrofie, je označován jako muskulární dystrofik. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz svalová dystrofie.

Zánět svalů neboli myozitida může vzniknout idiopaticky, následkem úrazu, autoimunitního onemocnění či infekce. Léčba se řídí podle příčiny vzniku zánětu. Viz také zánět, svalová tkáň.

Svalová kontrakce je aktivace míst, která ve svalových buňkách vytvářejí napětí. Svalová kontrakce nemusí vždy znamenat zkrácení svalu, protože svalové napětí může vznikat i beze změny délky svalu – například při držení těžké knihy nebo činky ve stejné poloze. Po ukončení svalové kontrakce následuje svalová relaxace, což je návrat svalových buněk do stavu s nízkým napětím.