Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Sluchový nerv je jiný název pro kochleární nerv.

Sluchové kůstky (lat. ossicula auditus) jsou tři kůstky ve středním uchu, které patří k nejmenším kostem v lidském těle. Slouží k přenosu zvuků ze vzduchu do hlemýždě ve vnitřním uchu. V každém uchu jsou tři sluchové kůstky; jedná se o párové kosti, proto se jich v lidském těle se jich nachází celkem šest (v závorkách jsou uvedeny počty zmiňovaných kostí): kladívko (2), kovadlinka (2), třmínek (2). Viz také sluch, kosti, kostra, lebka.

Sluch je jeden ze smyslů. Přes ušní boltec a zevní zvukovod se zvukové vlny dostávají k ušnímu bubínku. Z něj se přenášejí na sluchové kůstky ve středním uchu – konkrétně na kladívko, kovadlinku a třmínek – a pak přes oválné okénko do tekutiny vnitřního ucha. Pomocí tisíců vláskových buněk v hlemýždi vnitřního ucha se pak zvukové vlny přeměňují na elektrické impulsy a prostřednictvím kochleárního nervu jsou přenášeny do mozku, kde jsou zpracovány. Odvozené přídavné jméno je sluchový. Obrázek: Přenos zvukových vln dovnitř ucha – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také smysl a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz sluch.

Osoby se sluchovým postižením jsou lidé, kteří neslyší tak dobře jako lidé s normálně fungujícím sluchem. Rozlišujeme různé poruchy sluchu. Porucha může postihovat jedno ucho nebo obě uši. Viz také sluch, poruchy sluchu.

Porucha sluchu je zastřešující pojem pro narušený proces normálního slyšení. Příčiny poruch sluchu mohou být v zevním, středním nebo i vnitřním uchu. Podle toho, jak závažná je porucha sluchu, rozlišujeme osoby nedoslýchavé a neslyšící. Viz také porucha, sluch, nedoslýchavost, hluchota.

Screening sluchu novorozenců je screeningový program zaměřený na vyhledávání poruch sluchu u novorozenců. Při screeningu sluchu novorozenců se používají dvě metody: TEOAE – u fyziologických novorozenců, AABR – u rizikových novorozenců. Obě metody jsou zcela bezbolestné a snadno proveditelné. Viz také screening, sluch, novorozenec.

Eferentní nervové vlákno neboli motorické vlákno je axon (dlouhý výběžek) motorického neuronu, který se táhne daleko od těla neuronu a přenáší signály nervové impulzy z centrálního nervového systému do ostatních částí těla, zejména do svalů a žláz. Viz také aferentní nervové vlákno.

Nervově zprostředkovaná hypotenze je forma hypotenze, která nastává při poruchám komunikace mezi mozkem a srdcem. Může se objevit po dlouhodobém stání, ale také jako reakce na vzrušení nebo stresové situace. Tento typ je častější u dětí a mladých lidí než u starších pacientů. Viz také hypotenze.

Nervová blokáda je lékařský zákrok, který dočasně nebo trvale „vyřadí z činnosti“ některý z periferních nervů. Zároveň je to jeden ze způsobů intervenční léčby bolesti. Úleva od bolesti spočívá v tom, že se přeruší přenos bolesti konkrétním nervem do mozku. Nervovou blokádu lékaři zvažují například po určitých operacích, při těžko zvladatelné bolesti způsobené nádorovým onemocněním nebo při neuralgii trigeminu. Při samotném zákroku lékař vstříkne lokální anestetikum (a často i další lék) do blízkosti nervu, nervového svazku nebo ganglia (shluku buněčných těl neuronů v periferním nervovém systému). Zákrok se často provádí pod kontrolou výpočetní tomografie (CT) nebo ultrazvuku: tím si lékař může být jistý, že injekce je aplikována na správné místo. Touto metodou lze dosáhnout dočasné úlevy od bolesti. Nervovou blokádu lze použít například při akutním výhřezu meziobratlové ploténky. Lékař při zákroku vstříkne lokální anestetikum (a někdy i protizánětlivý lék) těsně vedle podrážděného nervového kořene. Dlouhodobé nervové blokády (a tím i odpovídající úlevy od bolesti) lze dosáhnout zničením určitého nervu pomocí chladu, tepla nebo chemické látky. Tato metoda se používá například při silných bolestech způsobených nádorovým onemocněním. Viz také periferní nervy.

Nervové buňky je jiný název pro neurony. Viz také buňka.