Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Sekvenování DNA je laboratorní metoda, která slouží k určení přesné sekvence (pořadí) nukleotidů, které tvoří DNA. Genetická informace je totiž v DNA uložena právě ve formě dlouhé sekvence čtyř různých DNA nukleotidů, jejichž tzv. nukleovými bázemi jsou adenin (A), cytosin (C), guanin (G) a thymin (T). V lékařství se sekvenování DNA využívá například k nalezení mutací (změn) DNA, které mohou způsobovat některá onemocnění, například rakovinu. Viz také sekvenování, DNA, sekvenování RNA, sekvence (v biochemii).

Sekvenování nádorové DNA je laboratorní metoda, která slouží k určení přesné sekvence (pořadí) nukleotidů, které tvoří DNA v nádoru konkrétního onkologického pacienta. „Chyby“ (odborně mutace) v sekvenci těchto tzv. DNA nukleotidů totiž mohou způsobit růst a šíření nádorových buněk. Znalost sekvence nádorové DNA může lékařům pomoci naplánovat léčbu, která bude zaměřena na konkrétní mutaci v tomto nádoru. Viz také sekvenování, nádor, DNA, sekvenování DNA, sekvence (v biochemii).

DNA (psáno velkými písmeny) je pro deoxyribonukleovou kyselinu, zatímco dna (psáno malými písmeny) je onemocnění.

DNA-dependentní RNA-polymeráza je enzym, který hraje klíčovou úlohu při transkripci („přepisu“) genetické informace z DNA do mRNA (viz proteosyntéza).

Replikace DNA je proces, při kterém vzniká podle „vzorové“ molekuly DNA zcela totožná molekula DNA, tedy její kopie. Replikace DNA probíhá při dělení jakékoli buňky v lidském těle: z jedné mateřské buňky tak vznikají dvě dceřiné buňky, které mají zcela totožnou genetickou informaci (za ideálních podmínek, kdy se neobjeví žádná mutace).

Dna je onemocnění, které se vyznačuje zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi, kloubech a některých dalších tkáních. Nahromaděná kyselina močová pak může vést k zánětu kloubů. Pozor: Dna není totéž co DNA (deoxyribonukleová kyselina)! Viz také DNA / dna.

DNA je zkratka pro deoxyribonukleovou kyselinu. Pozor: DNA není totéž co dna (onemocnění)! Viz také DNA / dna.

Mitochondriální DNA (mtDNA) je DNA, která se nachází v mitochondriích. Mitochondriální DNA tvoří pouze malou část genomu (většina DNA se nachází v jádru).

Nekódující DNA je velmi rozsáhlá část genomu (řada úseků DNA), která nekóduje žádný protein (narozdíl od genů, které obsahují úseky tzv. kódující DNA). Nekódující DNA je i přesto pro správné fungování organismu velmi důležitá. Některé úseky nekódující DNA mohou být například „přepsány“ do transferové RNA (tRNA), která se uplatňuje při proteosyntéze. Jiné úseky nekódující DNA regulují genovou expresi. U mnoha úseků nekódující DNA zatím není jejich funkce známa. Viz také nekódující RNA.

Porucha reparace DNA je typ genetické poruchy způsobené změnami (mutacemi) v určitých genech, které jsou důležité pro opravu (reparaci) poškozené DNA. Důsledkem mutací v těchto genech mohou být zlomy, přestavby a jiné typy poškození DNA. Existuje mnoho různých typů poruch reparace DNA. Většina těchto poruch se projevuje problémy s růstem a vývojem, předčasným stárnutím, případně poruchami funkce kůže a nervového systému. Porucha reparace DNA může u postiženého člověka zvýšit riziko vzniku některých typů zhoubných nádorů. Viz také porucha, reparace, DNA.