Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Sakrokolpopexe neboli promontofixace je chirurgický zákrok, který se někdy používá při léčbě sestupu pánevních orgánů. Princip této operace spočívá v tom, že na pochvu je našita chirurgická síťka, která je následně připevněna na křížovou kost. Sakrokolpopexi je možné provést buď laparoskopicky (laparoskopická sakrokolpopexe) nebo otevřenou operací (abdominální sakrokolpopexe). Viz také sakr(o)-, kolp(o)-, -pexe.

Široký děložní vaz (lat. ligamentum latum uteri) se vyskytuje u žen. Tento široký záhyb pobřišnice spojuje postranní části dělohy se stěnami a dnem pánve. Viz také děloha, vazy, oblý děložní vaz.

Brocovo centrum řeči neboli Brocova oblast je oblast v mozku, která kontroluje pohyb jazyka, rtů a hlasivek. Lidé s poškozenou Brocovou oblastí (například v důsledku cévní mozkové příhody) nemohou mluvit, ale rozumí ostatním lidem.

Elektrokardiografie (EKG) je základní vyšetřovací metoda, která se používá při podezření na srdeční onemocnění a při kontrole pacientů, u kterých již srdeční onemocnění bylo diagnostikováno. Metoda spočívá v tom, že na pacientův hrudník jsou přiloženy speciální elektrody, které následně snímají elektrickou aktivitu srdečního svalu a zaznamenávají ji ve formě elektrokardiogramu. Pomocí EKG lze diagnostikovat různé poruchy srdečního rytmu (arytmie), některé formy ischemické choroby srdeční (například infarkt myokardu) a některá další srdeční onemocnění. Viz také kardio-, -grafie.

Neurokognitivní porucha je pojem používaný v neurologii, který označuje snížené mentální funkce v důsledku jiného než duševního onemocnění. Často se používá jako synonymum (avšak nesprávně!) pro demenci. Příčiny vzniku neurokognitivní poruchy mohou být velmi rozmanité. Zhruba je lze rozdělit do několika skupin: Poranění mozku způsobené úrazem – důsledkem může být krvácení do mozku (intracerebrální krvácení) nebo do prostoru kolem mozku (subarachnoidální krvácení), krevní sraženina uvnitř lebky způsobující tlak na mozek (subdurální nebo epidurální hematom) či otřes mozku. Potíže související s dýcháním – nízký obsah kyslíku v těle (hypoxie) nebo naopak vysoká hladina oxidu uhličitého v těle (hyperkapnie). Kardiovaskulární příčiny – cévní mozková příhoda, tranzitorní ischemická ataka, zánět endokardu, zánět srdečního svalu apod. Neurodegenerativní onemocnění – Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc apod. Demence z metabolických příčin – onemocnění ledvin, jater nebo štítné žlázy (hypertyreóza nebo hypotyreóza), nedostatek vitaminů (zejména vitaminu B1, vitaminu B12 nebo kyseliny listové) apod. Patologické stavy související s drogami a alkoholem, včetně abstinenčního syndromu. Infekce – jakákoli náhle vzniklá (akutní) nebo dlouhodobá (chronická) infekce, zánět mozku, zánět mozkomíšních plen, pozdní stadium syfilis apod. Ke vzniku neurokognitivní poruchy mohou vést někdy i komplikace nádorového onemocnění a vedlejší účinky protinádorové léčby, zvláště pak chemoterapie. Viz také neur(o)-, kognitivní, porucha.

Mikrokalcifikace je drobné ložisko vápníku v prsu, které nelze nahmatat, ale lze ho zjistit na mamografu. Shluk těchto miniaturních vápníkových ložisek může (ale nemusí) znamenat přítomnost časného stadia karcinomu prsu. Viz také mikro-, kalcifikace.

Elektrokonvulzivní terapie neboli EKT (někdy se používá zkratka ECT z anglického výrazu electroconvulsive therapy) je jedna z metod, které se používají při léčbě deprese. EKT prokazatelně účinkuje u pacientů s těžkou depresí, případně s takovou depresí, kterou se nedaří léčit jinými metodami. Lékař může navrhnout EKT, pokud ke zlepšení pacientova stavu nevedly dva pokusy o léčbu pomocí antidepresiv z různých skupin a pomocí psychoterapie. Poté by měla následovat pokračovací léčba pomocí léků a psychoterapie (a teprve v případě potřeby další EKT). Elektrokonvulzivní terapie je založena na opakované elektrické stimulaci mozku. Na spánky pacienta jsou přiloženy elektrody, ze kterých je ve velmi krátkých impulzech aplikován elektrický proud. Celý proces probíhá za kontrolovaných podmínek v krátkodobé celkové anestezii. Viz také terapie, elektroterapie.

Furokumariny neboli furanokumariny jsou látky rostlinného původu, které se vyskytují v citrusových plodech, jako jsou grapefruity, pomeranče, pomela či limety. Ačkoli citrusové plody mají obecně příznivé účinky na zdraví, furokumariny mohou ovlivňovat způsob, jakým určité enzymy v játrech a v tenkém střevě rozkládají léky. To následně může změnit způsob, jakým některé léky (včetně protinádorových léčiv) působí v těle. Mezi furokumariny se řadí mj. psoraleny.

Nekrotizující enterokolitida neboli NEC (zkratka pochází z anglického názvu necrotising enterocolitis) je závažná porucha trávicího traktu, která postihuje především předčasně narozené děti. Při NEC dochází k zánětu střevní tkáně, který způsobuje její odumírání. Ve střevě novorozence či kojence se nakonec může vytvořit otvor, kterým mohou do břišní dutiny unikat bakterie. NEC se obvykle objeví během dvou až šesti týdnů po narození. U některých kojenců má NEC mírný průběh, zatímco u jiných se vyskytují závažné, život ohrožující příznaky. Přibližně čtvrtina dětí s NEC potřebuje operaci, při které chirurg odstraní odumřelou střevní tkáň a opraví otvor ve střevě. Některé děti, které se narodily s NEC, mohou mít dlouhodobé zdravotní problémy (např. syndrom krátkého střeva). Viz také nekrotizující, enterokolitida.

Enterokolitida je zánět tenkého střeva (enteritida) kombinovaný se zánětem tračníku (kolitida). Viz také enter(o)-, zánět tenkého střeva (enteritida), zánět tračníku (kolitida).