Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Respirační kapénky jsou typem částic, které se podílejí na přímém přenosu infekce. Jsou to částice o průměru větším než 5 µm, které jsou z dýchacích cest vylučovány při kašli, kýchání, mluvení nebo zpívání. Respirační kapénky pod vlivem gravitace rychle padají na zem, a proto se přenášejí pouze na omezenou vzdálenost (typicky ≤1 m). Viz také respirační, jádra kapének, přímý přenos, přenos infekce, kapénková infekce.

Jádra kapének jsou typem částic, které se podílejí na přenosu infekce vzdušnou cestou . Jádra kapének jsou drobné částice o průměru ≤5 µm, které představují vysušené zbytky kapének. Mohou vznikat buď odpařováním kapének vykašlaných nebo kýchnutých do vzduchu, nebo aerosolizací infekčních materiálů (tj. přeměnou těchto materiálů v aerosol). Jádra kapének mohou jsou výrazně lehčí než respirační kapénky, proto mohou zůstat „viset“ ve vzduchu po značnou dobu, což umožňuje jejich přenos na vzdálenost >1 m. Viz také respirační kapénky, přenos vzdušnou cestou, přenos infekce.

Kapénková infekce je jednou z možností přímého přenosu infekce. Jedná se o přenos infekce prostřednictvím respiračních kapének – maličkých kapiček sekretu, které jsou z dýchacích cest (především z nosní sliznice) vylučovány při kašli, kýchání, mluvení nebo zpívání. Respirační kapénky pod vlivem gravitace rychle padají na zem, a proto se přenášejí pouze na omezenou vzdálenost (typicky ≤1 m). O kapénkovou infekci se jedná, pokud tyto částice obsahují patogenní bakterie nebo viry a jsou přímo „vyprsknuty“ na spojivku či sliznice očí, nosu nebo úst. Viz také infekce, přímý přenos infekce, respirační kapénky.

Respirační selhání je akutní, život ohrožující stav, kdy dýchací systém nedokáže zajistit dostatečnou výměnu dýchacích plynů (tj. kyslíku a oxidu uhličitého) v plicích. Viz také respirační.

Blízkovýchodní respirační syndrom neboli MERS (zkratka pochází z anglického názvu Middle East respiratory syndrome) je respirační onemocnění, které je způsobováno koronavirem MERS-CoV. MERS se poprvé objevil v červnu 2012 v Saúdské Arábii, odkud se rozšířil do několika dalších zemí, převážně na Blízkém východě (odtud pochází i pojmenování nemoci). Do června 2015 bylo hlášeno celkem 1227 případů onemocnění, z toho 449 pacientů zemřelo (tzn. 37% mortalita). Viz také respirační, syndrom.

Těžký akutní respirační syndrom neboli SARS (zkratka pochází z anglického názvu severe acute respiratory syndrome) je závažný, potenciálně život ohrožující virový zápal plic, který je způsobován koronavirem SARS-CoV (pozor, liší se od viru SARS-CoV-2!). V listopadu 2002 propukla epidemie SARS v čínské provincii Kuang-tung (Guangdong), odkud se rozšířila do několika dalších zemí, převážně v jihovýchodní Asii. Celosvětově se nakazilo přes 8000 lidí, epidemii se podařilo zastavit na jaře roku 2004. Viz také SARS-CoV-2, respirační, syndrom.

Respirační infekce je odborný název pro infekce dýchacích cest. Viz také respirační, infekce, akutní respirační infekce.

Akutní respirační infekce neboli ARI (zkratka pochází z anglického názvu acute respiratory infection) je infekce dýchacích cest, která se vyznačuje následujícími klinickými příznaky: náhlý nástup onemocnění dýchacích cest, a současně nejméně jeden z následujících respiračních příznaků: kašel, bolest v krku, dechová nedostatečnost, rýma. Nejznámějším příkladem akutní respirační infekce je nachlazení. Z anatomického hlediska lze akutní respirační infekce dělit na záněty dolních dýchacích cest a záněty horních dýchacích cest. Viz také akutní, respirační infekce.

Respirační onemocnění je jiný název pro onemocnění dýchacích cest. Viz také respirační.

Respirační insuficience je odborný název pro dechovou nedostatečnost. Viz také respirační, insuficience.