Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Rádiové vlny jsou jedním z několika základních typů elektromagnetického záření. V lékařství se rádiové vlny uplatňují například při diagnostice některých onemocnění pomocí magnetické rezonance: díky těmto vlnám lze vytvářet velmi podrobné snímky požadovaných oblastí uvnitř lidského těla. Viz také elektromagnetické spektrum, elektromagnetické záření.

Terapie rázovou vlnou, terapie extrakorporální rázovou vlnou neboli ESWT (zkratka pochází z anglického názvu extracorporeal shock wave therapy) je neinvazivní léčba, která spočívá ve směřování rázových vln do poraněných měkkých tkání s cílem snížit bolest a podpořit hojení. Užívá se nejčastěji ve fyzioterapii a sportovním lékařství, ale je rovněž zkoumána jako nová možnost léčby erektilní dysfunkce a získaného zakřivení penisu. Viz také terapie.

Radioaktivní nuklid je jiný název pro radionuklid. Viz také radioaktivita.

Intervenční radiologie je podobor radiologie. Intervenční radiologie se zabývá prováděním miniinvazivních zákroků za současného využití moderních zobrazovacích metod (např. angiografie, výpočetní tomografie, magnetická rezonance či ultrazvuk). Tyto zákroky mohou být diagnostické i terapeutické a jsou prováděny s využitím buď velmi malých řezů do pacientova těla nebo přirozených tělních otvorů. Lékař specializující se na intervenční radiologii se nazývá intervenční radiolog. Viz také intervence, radiologie.

Radioaktivní jod je jiný název pro radiojod. Viz také radioaktivita, jod.

Radiologický fyzik zajišťuje radiační ochranu od zdravotnických přístrojů dle zákona 263/2016 ve zdravotnických zařízeních a ve spolupráci s lékařem se podílí na léčebné a diagnostické péči. Práce radiologického fyzika se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání. Viz také radiologie.

Systémová radioterapie je typ radioterapie, při níž je radioaktivní látka (například radioaktivní jód nebo radioaktivně značená monoklonální protilátka) podána pacientovi perorálně nebo injekčně; tato látka se následně vstřebá do krve a v ideálním případě začne ničit zejména nádorové buňky. Viz také systémový, radioterapie, brachyterapie, zevní radioterapie.

Radioizotop je jiný název pro radionuklid. Viz také radio-.

Léčba radiojodem je metoda v nukleární medicíně, při níž se využívá radioaktivního izotopu jodu (konkrétně jodu-131) k léčbě zhoubných i nezhoubných onemocnění štítné žlázy. V případě karcinomu štítné žlázy se po provedené operaci ničí zbytky štítné žlázy a případné metastázy. I po úplném odstranění štítné žlázy totiž mohou být v pacientově těle prokazatelné zbytky této endokrinní žlázy. Léčba radiojodem se provádí následovně: pacientovi je podána kapsle s jodem-131 (131I) – dávka je přitom každému pacientovi přizpůsobena individuálně; radioaktivní jod se ve střevech vstřebá do krevního oběhu, jehož prostřednictvím doputuje až do štítné žlázy, respektive do jejích zbývajících buněk; v těchto buňkách se radioaktivní jod ukládá a ozařuje je „zevnitř“; tímto způsobem se zničí zbývající tkáň štítné žlázy. Léčba radiojodem je vhodná zejména u papilárního a folikulárního karcinomu štítné žlázy (tedy u diferencovaného karcinomu štítné žlázy), protože tyto typy nádorů akumulují jod; tím dochází k cílenému poškození zbývajících buněk štítné žlázy, zatímco ostatní orgány jsou maximálně ušetřeny účinků radioaktivního záření. Viz také radiojod.

Radiofarmakum je léčivý přípravek, který obsahuje radioaktivní látku (přesněji řečeno jeden nebo více atomů radionuklidu) a v nukleární medicíně se používá při diagnostice nebo léčbě různých onemocnění, včetně zhoubných nádorů. Jedním z mnoha příkladů radiofarmak je radiojod. Viz také radio-.