Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Progresivní onemocnění je takové onemocnění, které má tendenci se zhoršovat – zvláště pak v případě, že není včas zahájena účinná léčba. Viz také progrese.

Progresivní svalová relaxace neboli PMR (zkratka pochází z anglického názvu progressive muscle relaxation) je relaxační technika, která se používá ke zvládání stresu a úzkosti, zmírnění nespavost a zmírnění příznaků některých typů chronické bolesti. Progresivní svalová relaxace je založena na jednoduchém principu, kdy člověk vědomě stahuje (kontrahuje) určitou skupinu svalů, a poté následuje fáze uvolnění (relaxace). Progresivní svalovou relaxaci lze používat v kombinaci se standardní léčbou ke zmírnění příznaků u řady poruch a onemocnění, včetně např. bolestí hlavy, vysokého krevního tlaku a trávicích potíží. Techniku progresivní svalové relaxace popsal americký lékař Edmund Jacobson již ve 30. letech 20. století. PMR vychází z předpokladu, že duševní zklidnění je přirozeným důsledkem tělesné relaxace. Progresivní svalovou relaxaci se může naučit téměř každý a její cvičení vyžaduje pouze 10 až 20 minut denně.

Progresivní paralýza má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy: V širším slova smyslu – postupná ztráta motorických funkcí v jedné nebo více oblastech těla. Progresivní paralýza v tomto smyslu se může vyskytnout například při poliomyelitidě nebo při otravě některými neurotoxiny. V užším slova smyslu (v souvislosti se sexuálně přenosnými infekcemi) – projev terciární syfilis. Progresivní paralýza v tomto smyslu se vyznačuje psychiatrickými a neurologickými obtížemi. Obvykle se objevuje 8–10 let (nebo i později) po infekci bakterií Treponema pallidum. Projevuje se progresivní (postupně se zhoršující) demencí nebo psychózou. Kromě toho se vyskytují různé neurologické deficity, například poruchy řeči, epilepsie, parestezie, paraplegie apod. Viz také progrese, paralýza.

Plísňové onemocnění je jiný název pro mykózu.

Nádorové onemocnění je jiný název pro zhoubný nádor. Viz také nádor.

Chronické žilní onemocnění (CHŽO) je postižení žilního systému, které se projevuje příznaky, které ovlivňují kvalitu života a často vyžadují lékařské vyšetření. Nejčastější formou onemocnění žil dolních končetin jsou křečové žíly (varixy). Mohou být provázeny otoky a kožními změnami. Bolesti dolních končetin, pocit napětí a tíhy v končetině, poruchy čití a noční křeče patří mezi typické obtíže, které se mohou vyskytnout i u pacientů bez viditelných změn. Onemocnění je častější u žen. Doporučena jsou režimová opatření, kompresivní léčba a léky na podporu žil. U pacientů s chronickými otoky a u těch, u kterých je plánována operace křečových žil, je nezbytné provést vyšetření duplexní sonografií.

Kardiovaskulární onemocnění je jiný název pro srdečně-cévní onemocnění. Viz také kardiovaskulární.

Onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae je správnější název pro tzv. hemofilové infekce. Jedná se o jakékoli onemocnění způsobené bakterií Haemophilus influenzae. Některá z těchto onemocnění (pokud se například infekce dostane do ucha) mají mírný průběh, zatímco jiná (například při infekci krevního řečiště) jsou velmi závažná. Lze se nechat naočkovat proti onemocnění způsobenému Haemophilus influenzae typu b. Viz také Haemophilus influenzae, Haemophilus influenzae typu b.

Revmatická onemocnění, revmatismus neboli revma jsou onemocnění pohybového aparátu, kloubů, páteře, šlach, svalů a vazů. Na rozdíl od tzv. degenerativních onemocnění, které přicházejí s věkem a opotřebováním pohybového aparátu (tzv. artróza), jsou revmatická onemocnění zánětlivého rázu a podstatně rychleji směřují k poruchám hybnosti a viditelným změnám na kloubech a páteři.

Onemocnění plic může být akutní nebo chronické. Mezi akutní potíže se řadí například zápal plic. K chronickým onemocněním plic patří například chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) či karcinom plic. Na diagnostiku a léčbu onemocnění plic se specializují pneumologové. Viz také plíce, dýchací systém.