Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Poruchy močení je souhrnné označení pro poruchy vyprazdňování močového měchýře (mikce). Poruchy močení se mohou projevovat mimo jiné bolestí při močení, obtížným močením, změnou objemu moči, neobvykle častým nutkáním na močení nebo různými kombinacemi těchto potíží. Konkrétními příklady poruch močení jsou: dysurie – nutkavé bolestivé močení, inkontinence moči, polakisurie – časté nutkání na močení, retence moči, apod. Viz také moč, močový měchýř, mikce.

Nutkavé bolestivé močení neboli dysurie je příznak, který signalizuje onemocnění dolních močových cest. Nejčastější příčinou dysurie je infekce močových cest, a to daleko častěji u žen. Dysurie se řadí mezi poruchy močení. Pokud je vyšetřením moči prokázána infekce močových cest, jsou indikována antibiotika. Dysurie provázená horečkami a bolestí zad musí být posouzena z hlediska rizika zánětu ledvin. Přístup k infekci dolních močových cest je odlišný u mužů a u žen. U žen je přeléčená infekce považována za vyřešenou. U mužů lékař pátrá po onemocnění prostaty, event. konzultuje urologa. Příčinou urologických obtíží mohou být také sexuálně přenosné infekce, které je třeba vyšetřit na specializovaných pracovištích. Odvozené přídavné jméno je dysurický. Viz také bolest.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Porucha osobnosti je typ duševní poruchy, která se vyznačuje rigidním a na poměry většinové společnosti „nepřijatelným“ způsobem myšlení, fungování a chování. Člověk s poruchou osobnosti může mít potíže vcítit se do pocitů ostatních lidí. To pak způsobuje značné problémy při navazování a udržování „normálních“ vztahů, ať již ve škole, v práci nebo ve společnosti obecně. Viz také porucha a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz porucha osobnosti, poruchy osobnosti apod.

Perzistentní afektivní poruchy neboli přetrvávající poruchy nálady se řadí mezi depresivní poruchy. Do této kategorie se řadí cyklotymie a dystymie. Viz také perzistentní, porucha.

Smíšená úzkostně depresivní porucha se vyznačuje tím, že se u ní mísí příznaky úzkostné poruchy s příznaky deprese, nicméně příznaků ani jednoho typu není tolik, aby mohla být potvrzena diagnóza úzkostné poruchy nebo depresivní poruchy. Pokud příznaky jednoho typu nakonec přece jen převládnou, odborník (nejčastěji psychiatrie) se přikloní k jedné z diagnóz (úzkostná porucha nebo deprese). Viz také úzkostné poruchy, deprese, porucha.

Rekurentní depresivní porucha neboli periodická depresivní porucha je jednou z forem depresivní poruchy. Rekurentní depresivní porucha se vyznačuje výskytem dvou nebo více depresivních epizod. Viz také deprese, porucha.

Narcistická porucha osobnosti je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sníženou schopnost přijímání kritiky, vyznačuje se přílišným sebevědomím, zároveň má (většinou nevědomé) pocity méněcennosti, má velmi silné nutkání být vždy středem pozornosti. Viz také porucha.

Schizoidní porucha osobnosti (pozor, nezaměňovat se schizofrenií!) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: je samotářský, je zdánlivě nebo skutečně chladný až lhostejný vůči ostatním, má skrytou touhu po uznání, drží si odstup od ostatních, může působit uzavřeně a nepřístupně, stahuje se do svého světa fantazie. Viz také porucha.