Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Porucha glukózové tolerance je jiný název pro porušenou glukózovou toleranci. Viz také porucha, glukóza.

Porušená glukózová tolerance, porucha glukózové tolerance neboli IGT (zkratka pochází z anglického názvu impaired glucose tolerance) znamená, že hladina glukózy v krvi (glykemie) je vyšší než normální hodnota, ale ne natolik, aby byla splněna diagnostická kritéria diabetu mellitu. Při poruše glukózové tolerance nicméně hrozí mnohem vyšší riziko vzniku cukrovky a srdečně-cévních onemocnění. Účinnou léčbou porušené glukózové tolerance lze předejít vzniku diabetu i snížit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Zcela zásadní význam pro léčbu IGT má zdravá a vyvážená strava. Mezi další způsoby, jak snížit zdravotní rizika, patří snížení hmotnosti (pokud má člověk nadváhu, a také pravidelná pohybová aktivita.

Orální glukózový toleranční test neboli oGTT je zátěžový test, který se používá při diagnostice diabetu (včetně screeningového vyšetření těhotných žen, zda u nich není přítomen gestační diabetes mellitus). Vyšetřovaný člověk je požádán, aby vypil roztok glukózy, a po uplynutí určité doby je odebrán vzorek krve (někdy i vícekrát, v přesně stanovených intervalech), v němž je stanovena glykemie.

Glukóza je látka, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Glukóza je jedním ze základních monosacharidů, které lidský organismus využívá k získávání energie. S trochou nadsázky se glukóza dá označit za „univerzální energetickou měnu“ organismu, neboť přímo vstupuje do reakcí, ve kterých se uvolňují energeticky bohaté látky, z nichž tělo získává potřebnou energii. Pro některé buňky (například červené krvinky nebo nervové buňky) je glukóza nenahraditelným zdrojem energie. V těle je glukóza uložena v játrech a ve svalech ve formě glykogenu, aby byla v případě potřeby rychle k dispozici. Koncentrace glukózy v krvi se označuje jako glykemie. Terminologická poznámka: Glukóza je někdy označována i jako hroznový cukr. Obrázek: Chemická struktura glukózy. V levé části obrázku jsou barevně odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (šedá), kyslíku (červená) a vodíku (bílá). V pravé části obrázku konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. Poznámka: Znázorněná molekula v levé části obrázku není orientována stejným směrem jako chemický vzorec v pravé části obrázku. Zdroj: 3D structure image of CID 79025 (alpha-D-glucopyranose); PubChem Identifier: CID 79025; URL: https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/79025#section=3D-Conformer (levá část obrázku) a By NEUROtiker - Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1787650 (pravá část obrázku). Viz také monosacharidy.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Porucha osobnosti je typ duševní poruchy, která se vyznačuje rigidním a na poměry většinové společnosti „nepřijatelným“ způsobem myšlení, fungování a chování. Člověk s poruchou osobnosti může mít potíže vcítit se do pocitů ostatních lidí. To pak způsobuje značné problémy při navazování a udržování „normálních“ vztahů, ať již ve škole, v práci nebo ve společnosti obecně. Viz také porucha a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz porucha osobnosti, poruchy osobnosti apod.

Perzistentní afektivní poruchy neboli přetrvávající poruchy nálady se řadí mezi depresivní poruchy. Do této kategorie se řadí cyklotymie a dystymie. Viz také perzistentní, porucha.

Smíšená úzkostně depresivní porucha se vyznačuje tím, že se u ní mísí příznaky úzkostné poruchy s příznaky deprese, nicméně příznaků ani jednoho typu není tolik, aby mohla být potvrzena diagnóza úzkostné poruchy nebo depresivní poruchy. Pokud příznaky jednoho typu nakonec přece jen převládnou, odborník (nejčastěji psychiatrie) se přikloní k jedné z diagnóz (úzkostná porucha nebo deprese). Viz také úzkostné poruchy, deprese, porucha.

Rekurentní depresivní porucha neboli periodická depresivní porucha je jednou z forem depresivní poruchy. Rekurentní depresivní porucha se vyznačuje výskytem dvou nebo více depresivních epizod. Viz také deprese, porucha.