Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Stabilizovaná poloha je starší označení pro zotavovací polohu.

Zotavovací poloha (dříve stabilizovaná poloha) se používá při poskytování první pomoci. Zotavovací polohou se rozumí některá z variant uložení člověka v bezvědomí do takové polohy na boku, aby nebylo snadné překulit se na záda. Účelem zotavovací polohy je zabránit zapadnutí jazyka a vdechnutí případných zvratků. Poznámka: Od dříve používaného pojmu „stabilizovaná poloha“ se již upouští, neboť postižený sice má stabilní polohu, ale jeho zdravotní stav nemusí být ani zdaleka stabilizovaný. Obrázek: Zotavovací poloha. (Zdroj: By Rama, CC BY-SA 3.0 fr, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=8164944)

Poloha vozky je úlevová poloha, která se používá při některých plicních a kardiovaskulárních onemocněních. Pacient sedí na židli s mírně rozkročenýma nohama, aby bylo při předklonu dostatek místa na hluboké dýchání do břicha, paže jsou podél těla, předloktí se opírají o stehna, dlaně jsou volně spuštěny mezi koleny. Principem této úlevové polohy je usnadnit dýchacím svalům vydechování tím způsobem, že pacient hrudnímu koši odlehčí od hmotnosti paží.

Litotomická poloha je poloha pacienta či pacientky, která se často používá při porodu a při operacích v oblasti hráze či malé pánve. Pacient(ka) při ní leží na zádech s nohama ohnutýma v kyčlích (v úhlu 90°) i v kolenou (v úhlu 70–90°). Nohy jsou přitom podepřeny polstrovanými opěrkami, které jsou připevněné k operačnímu stolu. Název polohy je odvozen od litotomie – chirurgického zákroku, jehož cílem je odstranění kaménků z močového měchýře. Ačkoli litotomická poloha se stále používá při litotomických zákrocích, od té doby našla mnoho dalších využití.

Plodný věk je jiný název pro reprodukční věk.

Plodnost neboli fertilita má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy: schopnost plodit děti – v tomto smyslu se „plodnost“ týká konkrétního muže nebo ženy (jinými slovy, je-li někdo neplodný, nemůže mít vlastní děti); průměrný počet dětí připadající na jednu ženu v dané populaci – ve statistickém smyslu, většinou přesněji označováno jako „úhrnná plodnost“ (například v roce 2018 úhrnná plodnost v České republice dosáhla hodnoty 1,71 dítěte na jednu ženu). Viz také neplodnost.

Porod mrtvého plodu je vypuzení plodu (z dělohy), který nejeví známky života a má hmotnost více než 500 gramů. Nelze-li zjistit hmotnost plodu, pak je kritériem gestační stáří (od 22. týdne těhotenství dále); není-li známo ani gestační stáří plodu, kritériem je délka plodu od temene k patě (od 25 cm). Viz také porod, plod, potrat.

Plod (lat. fetus) je pozdější stadium nitroděložního vývoje mnohobuněčného organismu; u člověka se jedná o období od počátku třetího měsíce po oplodnění až do porodu. Jednotlivé fáze růstu embrya – a později plodu – jsou poměrně dobře popsány. Na konci prvního měsíce již embryo přesahuje mikroskopickou velikost. Na přelomu druhého a třetího měsíce těhotenství dosahuje formující se plod délky něco přes 2,5 cm, má vytvořený obličej a částečně zformované končetiny. Na konci třetího měsíce je má plod délku 8 cm a váží asi 30 g, má plně zformované končetiny, prsty na rukou i nohou a uši, lze rozlišit jeho pohlaví. Po čtyřech měsících je plod dlouhý asi 20 cm a váží přes 200 g. Matka může cítit jeho pohyby, zdravotník při vyšetření obvykle slyší tlukot jeho srdce. Vytváří se obočí a řasy, kůže je růžová a pokrytá jemnými chloupky zvanými lanugo. V pátém měsíci je tělo plodu pokryto tzv. kožním mázkem (lat. vernix caseosa), který slouží k jeho ochraně v plodové vodě. Na konci pátého měsíce je plod dlouhý 30 cm, váží 450 g a na hlavě má vlasy. Na konci šestého měsíce měří 35 cm, váží 900 g a jeho kůže je svraštělá. Po sedmém měsíci je plod dlouhý 40 cm, váží přes 1,3 kg a pod kůží má více tukové tkáně. U chlapců sestupují varlata do šourku. Na konci osmého měsíce je plod dlouhý 45 cm, může vážit 2,3 kg a má dobrou šanci na přežití, pokud se v této době narodí. Na konci 9. měsíce je průměrná délka plodu 50 cm a průměrná hmotnost 3,2 kg. Odvozené přídavné jméno je plodový, resp. fetální. Viz také embryo.

Plodová voda neboli amniová tekutina (lat. liquor amnii) je tekutina v plodovém vaku, která obklopuje vyvíjející se embryo (později plod) a chrání jej před poraněním. Kromě toho je plodová voda nezbytná pro správný růst a vývoj plodu. Viz také plod.

Plodový vak, vak blan neboli amniový vak je vak, v němž se během těhotenství vyvíjí embryo, později plod. Plodový vak je tvořen dvěma blánami (membránami): amnion – vnitřní membrána, obklopuje plodovou vodu a vyvíjející se embryo / plod, chorion – vnější membrána, obklopuje amnion. Obrázek: Schematické znázornění obsahu dělohy v průběhu těhotenství. Placenta (vlevo nahoře) zásobuje plod kyslíkem a všemi potřebnými živinami. Vyvíjející se plod je obklopen plodovou vodou, která je uzavřena v plodovém vaku. Plodový vak je tvořen dvěma blánami (membránami): amnionem (vnitřní membrána, vyznačen modrou přerušovanou čarou) a chorionem (vnější membrána, vyznačen fialově). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také plod.