Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Pohybová aktivita je jiný název pro tělesnou aktivitu.

Energetický výdej při pohybové aktivitě neboli EEPA (zkratka pochází z anglického názvu energy expenditure of physical activity) je množství energie, která je spotřebovávána ve chvílích, kdy tělo není v klidovém stavu (například při chůzi, běhu, zvedání či nošení břemen nebo při sportu). K pohybové aktivitě využíváme sílu kosterních svalů. Mezi pohybovou aktivitu se počítá nejen plánovaný pohyb (trénink, sportovní aktivity apod.), ale i různé každodenní a volnočasové aktivity, jako jsou domácí práce, práce na zahradě, chůze apod. Viz také pohybová aktivita, celkový energetický výdej.

Zdraví prospěšná pohybová aktivita je jakákoli pohybová aktivita, která zlepšuje zdraví a při níž hrozí jen nízké riziko zranění. Příkladem jsou každodenní a volnočasové aktivity, jako jsou intenzivní domácí práce nebo práce na zahradě, rychlá chůze, chůze do schodů, aktivní mobilita i mnoho druhů sportů. Zvláštní postavení v rámci zdraví prospěšných pohybových aktivit zaujímá trénink. Viz také pohybová aktivita, podpora zdraví.

Doporučení pro pohybovou aktivitu mohou posloužit jako vodítko při volbě vhodné intenzity a rozsahu pohybové aktivity. Odpověď na otázku, jaké množství pohybové aktivity je ideální, aby byla co největším přínosem pro lidské zdraví, lze najít v různých doporučeních. Zdravého množství pohybu lze dosáhnout nejen cíleným tréninkem a sportováním, ale i různými pohybovými aktivitami v každodenním životě. Obrázek: Doporučení pro pohybovou aktivitu dospělých (18–65 let). Kromě toho existují i doporučení pro pohybovou aktivitu dětí předškolního věku (3–6 let), dětí a dospívajících (6–18 let), seniorů (nad 65 let), žen během těhotenství a po porodu, a dospělých s chronickými onemocněními. Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky (upraveno podle Rakouských doporučení pro pohybovou aktivitu). Viz také pohybová aktivita.

Farmakologická aktivita, resp. farmakologická neaktivita popisuje účinky léčiva, proléčiva, nebo teoreticky jakékoli látky, na živý organismus: farmakologicky aktivní = látka má účinky na organismus (případ všech léčiv), farmakologicky neaktivní = látka nemá účinky na organismus (případ proléčiv, která nejprve musí být v organismu přeměněna na léčiva). Viz také farmakologie, léčivo, proléčivo.

Fyzická aktivita je jiný název pro tělesnou aktivitu.

Tělesná aktivita, pohybová aktivita neboli fyzická aktivita je souhrnné označení pro sportovní, rekreační nebo pracovní činnosti, které vyžadují tělesnou zdatnost – tedy sílu, vytrvalost, rychlost, pružnost (flexibilitu), rozsah pohybu nebo obratnost. Viz také úroveň tělesné aktivity.

Úroveň tělesné aktivity neboli PAL (zkratka pochází z anglického názvu physical activity level) je číselné vyjádření denní tělesné aktivity u konkrétního člověka. PAL se používá k odhadu celkového energetického výdeje a souvisí mj. s bazálním energetickým výdejem. Úroveň tělesné aktivity (PAL) pro dospělého člověka – s výjimkou těhotných a kojících žen – je definována jako podíl celkového energetického výdeje za 24 hodin (TDEE) a bazálního energetického výdeje (BMR): PAL = TDEE / BMR Hodnoty PAL u lidí s různým životním stylem jsou uvedeny v tabulce níže. Někdy bývá úroveň tělesné aktivity vyjadřována pomocí týdenního množství cvičení zaměřeného na vytrvalost, například v minutách týdně. Podle toho člověk spadá do některé ze čtyř níže uvedených kategorií: Fyzicky neaktivní: Kromě aktivit nízké intenzity, které jsou nezbytné pro zvládání každodenních činností, fyzicky neaktivní lidé neprovádějí žádné cvičení střední nebo vyšší intenzity. Málo fyzicky aktivní: Aktivity střední a vyšší intenzity se u málo fyzicky aktivních lidí sice vyskytují, ale jejich celkové týdenní množství je nižší než doporučené. Fyzicky aktivní: Fyzicky aktivní lidé splňují doporučení pro týdenní množství fyzické aktivity v rozsahu 150 až 300 minut aktivity střední intenzity nebo 75 až 150 minut aktivity vyšší intenzity (případně odpovídající kombinaci aktivit střední a vyšší intenzity). Vysoce fyzicky aktivní: V tomto případě člověk provádí týdně více než 300 minut aktivity střední intenzity nebo 150 minut aktivity vyšší intenzity (případně odpovídající kombinaci aktivit střední a vyšší intenzity). Tabulka: Hodnota úrovně tělesné aktivity (PAL) u lidí s různým životním stylem PAL Intenzita tělesné aktivity v zaměstnání a ve volném čase 1,2–1,3 výlučně sedavý či lehavý způsob života 1,4–1,5 výlučně sedavé zaměstnání s minimem volnočasových aktivit 1,6–1,7 převážně sedavé zaměstnání spojené s občasným dodatečným výdejem energie na chůzi nebo stání, nízká nebo žádná volnočasová aktivita 1,8–1,9 zaměstnání, při němž člověk převážně stojí nebo chodí 2,0–2,4 fyzicky namáhavé zaměstnání nebo velmi aktivní trávení volného času Zdroj: Německá společnost pro výživu (DGE) Viz také tělesná aktivita, metabolický ekvivalent.

Porucha spánku s periodickými pohyby končetinami neboli PLMD (zkratka pochází z anglického názvu periodic limb movement disorder) je jedna z poruch pohybu souvisejících se spánkem. PLMD se projevuje opakovanými pohyby, nejčastěji dolními končetinami, které se vyskytují přibližně každých 20–40 sekund. Tyto pohyby mohou mít podobu krátkých svalových záškubů, trhavé pohyby nebo ohýbání nohou směrem nahoru (odborným názvem dorzální flexe). PLMD se vyskytují v epizodách, které mohou trvat od několika minut až po několik hodin. Příčina PLMD je často neznámá, ale může souviset s celou řadou dalších zdravotních potíží, včetně jiných poruch spánku. Mnoho lidí si vůbec neuvědomuje, že ve spánku hýbou končetinami. Často je na to upozorní až jejich partner(ka), protože to narušuje i jeho/její spánek. Viz také poruchy spánku, poruchy pohybu související se spánkem.

Porucha spánku s rytmickými pohyby neboli RMD (zkratka pochází z anglického názvu rhythmic movement disorder) je jedna z poruch pohybu souvisejících se spánkem. RMD se projevuje opakovanými pohyby těla při usínání nebo během spánku a vyskytuje se často u kojenců a dětí. Rytmické pohyby ve spánku mohou mít podobu otáčení trupu nebo hlavy ze strany na stranu, kývání trupem dopředu a dozadu v poloze na čtyřech, dokonce i bouchání hlavou o podložku. Většina dětí u „neškodných“ rytmických pohybů nepotřebuje žádnou pomoc, protože mohou být běžnou součástí vývoje jejich spánku. Za poruchu (RMD) jsou tyto pohyby považovány tehdy, pokud narušují kvalitu spánku opakovanými probouzeními, jsou spojeny s denními příznaky nekvalitního spánku (například poruchy soustředění, ospalost, zhoršování paměti), případně se zraněním či rizikem zranění. Viz také poruchy spánku, poruchy pohybu související se spánkem.