Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Paliativní medicína je lékařský obor, který pomáhá naplnit život s těžkou nemocí dobrými dny až do samotného závěru, nabízí účinnou léčbu bolesti a dalších příznaků nemoci, respektuje rozmanité potřeby nemocného a lidskou důstojnost. Každý člověk by měl vědět, kdy je potřeba začít se lékaře ptát na další prognózu onemocnění. Ve chvíli, kdy nemoc nelze vyléčit, nastupuje na scénu paliativní medicína s nabídkou společné debaty s pacientem o tom, co je pro něj v životě důležité, co ho naplňuje smyslem, v čem spočívá jeho kvalita, a jak tuto kvalitu v co nejvyšší míře zachovat. Lékař specializující se na paliativní medicínu se nazývá paliatr. Viz také paliativní, medicína (lékařství).

Paliativní léčba je léčba, jejímž cílem je zmírnění obtíží způsobených nemocí (na rozdíl od kurativní léčby). Viz také paliativní.

Paliativní znamená „zmírňující bolest a obtíže, avšak neléčící samotné onemocnění“. Například paliativní radioterapie znamená „radioterapie, která je použita se záměrem zmírnit utrpení pacienta“ (narozdíl od kurativní radioterapie). Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz paliativní.

Paliativní péče je „komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stadiu. Cílem paliativní péče je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovu důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým“ (definice podle Světové zdravotnické organizace). Viz také paliativní.

Akutní medicína je lékařský obor, který se zaměřuje na diagnózu a léčbu akutních stavů a úrazů, které vyžadují okamžitou lékařskou pomoc. Akutní medicína je praktikována buď ve specializovaných nemocničních oddděleních (viz urgentní příjem), nebo v terénu zásluhou zdravotnických záchranářů. Viz také medicína (lékařství), intenzivní medicína.

Komplementární medicína je jiný název pro alternativní medicínu. Viz také medicína (lékařství).

Nukleární medicína je lékařský obor, která využívá nukleárních vlastností látek k diagnostickým účelům (viz PET, scintigrafie, SPECT) i k léčbě. Viz také medicína (lékařství).

Alternativní medicína – nebo také komplementární medicína – je široký pojem zahrnující všechny metody neklasické medicíny. Jejich společným znakem je, že metody a postupy nejsou opřeny o důkazy, nejsou testovány na účinnost a bezpečnost způsobem, jaký je obecně přijímaný v medicíně založené na důkazech, nebo v tomto testování selhaly. Proto také nemají podporu odborných společností, nejsou součástí odborných doporučených postupů a nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Alternativní metody mohou, ale nemusí provádět lékaři. Pacienti se obracejí k alternativní medicíně tehdy, když jim medicína klasická není schopna nabídnout uspokojivou léčbu a když očekávají alespoň malou naději pro vyléčení. Příkladem je čínská medicína (včetně akupunktury), indická medicína ayurvéda, šamanismus, chiropraxe, energetické terapie apod. Podle doporučení České lékařské společnosti JEP lékař toleruje doplňky stravy, které nemají nežádoucí účinky, a nestaví se odmítavě k léčiteli, který s ním spolupracuje. Opakem alternativní medicíny je medicína založená na důkazech. Viz také medicína (lékařství).

Cestovní medicína je lékařský obor, který se snaží předcházet onemocněním a úrazům u cestovatelů (a v případě již vzniklého onemocnění a úrazu tyto stavy léčit). Viz také medicína (lékařství).

Medicína založená na důkazech neboli EBM (zkratka pochází z anglického názvu evidence-based medicine) znamená důsledné uplatňování znalostí nabytých na základě biologického, klinického a epidemiologického výzkumu v lékařství. Zvláštní důraz je přitom kladen na vyváženost přínosů, rizik a nákladů, ať už se to týká diagnostiky, screeningových programů či léčby. Medicína založená na důkazech se liší od tzv. alternativní medicíny, která nemůže poskytnout důkazy o své účinnosti, a tím je pro lékaře i pro úhradu z veřejných prostředků nepřijatelná. Viz také medicína (lékařství).