Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha je jedna ze somatoformních poruch. Postiženého sužují chronické a silné bolesti, jejichž příčinu však není možné objasnit. V těchto případech se většinou časem ukáže, že původcem bolesti je psychická a sociální zátěž. Viz také bolest, porucha.

Somatoformní poruchy tvoří skupinu psychologických poruch, při nichž pacient pociťuje tělesné příznaky, pro které nelze najít organickou příčinu (tzn. ani po mnoha vyšetřeních nelze stanovit diagnózu tělesného onemocnění). Viz také porucha.

Somatoformní vegetativní dysfunkce je jedna ze somatoformních poruch. Postižený pociťuje příznaky, které jako by byly vyvolány tělesnou poruchou orgánového systému nebo konkrétního orgánu, který nelze kontrolovat vůlí (např. srdeční funkce, trávení nebo dýchání). Postižený člověk pak má pocit, že trpí onemocněním nějaké konkrétní orgánové soustavy či orgánu (např. srdce, trávicího traktu, plic nebo močových cest). Mezi příznaky může být např. zrychlený tep, návaly pocení, dýchací obtíže, rychlejší unavitelnost, častější nucení na stolici nebo častější potřeba močení. Přesnější diagnostické vyšetření však nedokáže odhalit organickou příčinu těchto obtíží. Viz také vegetativní (v neurologii), dysfunkce.

Komplexní regionální bolestivý syndrom (KRBS) je poměrně široký pojem označující chronickou bolest, která se objevuje nejčastěji po poranění ruky nebo nohy. Bolest je mnohem silnější a dlouhodobější, než tomu je u odpovídajícího poranění obvyklé. Bolest ve většině případů postihuje pouze jednu končetinu, ale někdy se může rozšířit i do dalších částí těla. Kůže postižené části těla se může stát tak citlivou, že i nepatrný dotek, náraz nebo dokonce změna teploty může způsobit intenzivní bolest. Postižená oblast může také otékat, být ztuhlá nebo podléhat kolísavým změnám barvy či teploty. KRBS se většinou časem postupně zlepšuje. Někteří lidé s KRBS však pociťují bolest po mnoho let. Viz také bolest, syndrom, primární chronická bolest.

Nutkavé bolestivé močení neboli dysurie je příznak, který signalizuje onemocnění dolních močových cest. Nejčastější příčinou dysurie je infekce močových cest, a to daleko častěji u žen. Pokud je vyšetřením moči prokázána infekce močových cest, jsou indikována antibiotika. Dysurie provázená horečkami a bolestí zad musí být posouzena z hlediska rizika zánětu ledvin. Přístup k infekci dolních močových cest je odlišný u mužů a u žen. U žen je přeléčená infekce považována za vyřešenou. U mužů lékař pátrá po onemocnění prostaty, event. konzultuje urologa. Příčinou urologických obtíží mohou být také sexuálně přenosné infekce, které je třeba vyšetřit na specializovaných pracovištích. Odvozené přídavné jméno je dysurický. Viz také bolest.

Chronický bolestivý syndrom je stav s přetrvávajícími nebo opakujícími se bolestmi, který trvá nejméně 6 měsíců. Chronický bolestivý syndrom může být někdy důsledkem jiného onemocnění. Někdy však může vzniknout bez zjevné tělesné příčiny: konkrétními příklady jsou fibromyalgie, chronické bolesti hlavy či komplexní regionální bolestivý syndrom. Viz také chronický, bolest, syndrom, chronická bolest.

Přetrvávající poruchy nálady je jiný název pro perzistentní afektivní poruchy. Viz také porucha.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Porucha osobnosti je typ duševní poruchy, která se vyznačuje rigidním a na poměry většinové společnosti „nepřijatelným“ způsobem myšlení, fungování a chování. Člověk s poruchou osobnosti může mít potíže vcítit se do pocitů ostatních lidí. To pak způsobuje značné problémy při navazování a udržování „normálních“ vztahů, ať již ve škole, v práci nebo ve společnosti obecně. Viz také porucha a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz porucha osobnosti, poruchy osobnosti apod.