Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nasycené tuky jsou takové tuky, které jsou tvořeny nasycenými mastnými kyselinami. Mezi nasycené tuky se řadí většina živočišných tuků (máslo, sádlo, mléčné výrobky apod.). Existují však výjimky: například mořské ryby obsahují velké množství nenasycených tuků, které jsou zdraví prospěšné. Konzumace nasycených tuků může mít nepříznivý vliv na hladinu krevních lipidů; zvýšená hladina tuků v krvi – tzv. hyperlipidemie – je přitom jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Nasycené tuky se nacházejí nejen v potravinách živočišného původu, ale i v některých tropických olejích (například kokosovém a palmovém). Protože jsou při pokojové teplotě obvykle pevné, nazývají se někdy „tuhé tuky“. Konkrétní příklady potravin, které obsahují nasycené tuky, jsou hovězí maso, jehněčí maso, vepřové maso, drůbež (zejména s kůží), hovězí tuk (lůj), sádlo a smetana, máslo, sýr, zmrzlina, kokosové ořechy, palmový olej, a také některé pečené a smažené potraviny. Nahrazení potravin s vysokým obsahem nasycených tuků zdravějšími variantami (nenasycenými tuky, jako je řepkový, sójový a olivový olej) může snížit riziko vzniku kardiovaskulární onemocnění. Viz také tuky (lipidy), nenasycené tuky, trans tuky.

Nasycené mastné kyseliny jsou mastné kyseliny, jejichž „vnitřní“ (chemická) struktura se vyznačuje pouze tzv. jednoduchými vazbami mezi atomy uhlíku. Mastné kyseliny si můžeme zjednodušeně představit jako řetízky kuliček (uhlíků). V případě nasycených mastných kyselin jsou spolu jednotlivé kuličky (uhlíky) spojeny vždy jedním provázkem (vazbou). Nasycené mastné kyseliny nejsou pro člověka esenciální, tzn. tělo si je dokáže vyrobit z jiných složek potravy, jako je glukóza (cukr) nebo proteiny (bílkoviny). Mezi zástupce nasycených mastných kyselin patří např. kyselina máselná (4 uhlíky), kapronová (6 uhlíků), kaprylová (8 uhlíků), kaprinová (10 uhlíků), laurová (12 uhlíků), myristová (14 uhlíků), palmitová (16 uhlíků) a stearová (18 uhlíků). Tyto mastné kyseliny obecně bývají pro zdraví nepříznivé a jsou obsaženy zejména v potravinách živočišného původu (např. máslo, šlehačka, sádlo, sýry, maso a uzeniny). Z rostlinných tuků obsahuje větší množství nasycených mastných kyselin pouze několik málo typů, zvláště pak kokosový a palmový olej. Nasycené mastné kyseliny mohou mít nepříznivý vliv na hladinu krevních lipidů (zvýšená hladina tuků v krvi, tzv. hyperlipidemie, je jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění). Z nasycených mastných kyselin se skládají nasycené tuky. Obrázek 1: Nasycená mastná kyselina – schematický nákres. Barevně jsou odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (zelená), vodíku (oranžová) a kyslíku (červená). (Zdroj: depositphotos.com) Obrázek 2: Příklady nasycených mastných kyselin s krátkým, středně dlouhým a dlouhým řetězcem: názvy (vlevo), chemická struktura (uprostřed) a zjednodušeně znázorněná chemická struktura (vpravo). V prostředním sloupci jsou barevně odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (černá), vodíku (bílá) a kyslíku (červená). V pravém sloupci konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Viz také mastné kyseliny, nenasycené mastné kyseliny.

Nasycený je pojem používaný v chemii (včetně biochemie) a označuje organické sloučeniny, jejichž „vnitřní“ (chemická) struktura se vyznačuje pouze tzv. jednoduchými vazbami mezi atomy uhlíku. Příkladem nasycené sloučeniny je kyselina palmitová (viz obrázek níže). Opakem nasyceného je nenasycený. Obrázek: Chemická struktura kyseliny palmitové. V levé části obrázku jsou barevně odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (šedá), kyslíku (červená) a vodíku (bílá). V pravé části obrázku konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. Poznámka: Znázorněná molekula v levé části obrázku není orientována stejným směrem jako chemický vzorec v pravé části obrázku. Zdroj: 3D structure image of CID 985 (palmitic acid); PubChem Identifier: CID 985; URL: https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/985#section=3D-Conformer (levá část obrázku) a By BartVL71 - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4996751 (pravá část obrázku). Viz také nasycené mastné kyseliny, nasycené tuky.

Podkožní tuk neboli podkožní tuková tkáň je typ tukové tkáně, která se nachází těsně pod kůží. Množství podkožního tuku závisí částečně na genetické predispozici, ale zejména na faktorech životního stylu, jako je fyzická aktivita a strava. Lidé s velkým množstvím podkožního tuku mají často i velké množství viscerálního tuku. S podkožním tukem se každý rodí. Kromě dědičných vlivů mají lidé obvykle větší množství podkožního tuku, pokud: ve stravě přijmou více kalorií, než spálí, mají sedavé zaměstnání, mají málo svalové hmoty, mají málo aerobní aktivity, mají diabetes mellitus, jsou rezistentní na inzulin. Podkožní tuk má několik důležitých funkcí: Je to hlavní způsob, jakým tělo ukládá energii. Funguje jako „vycpávka“ či „polštář“, který chrání svaly a kosti před nárazy nebo pády. Prochází jím nervy a krevní cévy, které se nacházejí mezi kůží a svaly. Izoluje organismus a pomáhá mu regulovat teplotu. Pomocí speciální pojivové tkáně připojuje pokožku ke svalům a kostem. Podkožní tuk je důležitou součástí lidského těla, ale pokud je ho v těle uloženo příliš mnoho, může člověku hrozit vyšší riziko zdravotních problémů, včetně srdečně-cévních onemocnění, cukrovky 2. typu, některých typů zhoubných nádorů, syndromu spánkové apnoe apod. Viz také tuky (lipidy), tuková tkáň, viscerální tuk.

Tukové buňky je jiný název pro adipocyty. Viz také tuky (lipidy), buňka.

Tuky je jiný název pro lipidy.

Vitaminy rozpustné v tucích jsou vitamin A, vitamin D, vitamin E a vitamin K. Vitaminy rozpustné v tucích se při nadměrné konzumaci v těle ukládají a je možné se jimi předávkovat (viz hypervitaminóza). Viz také vitaminy rozpustné ve vodě.

Tuková dřeň je jiný název pro žlutou kostní dřeň. Viz také tuky (lipidy).

Tělesný tuk je veškerá tuková tkáň, která se nachází v těle. Tělesný tuk můžeme zhruba rozdělit na podkožní tuk a viscerální tuk. Viz také tuky (lipidy), tuková tkáň, rozložení tělesného tuku.

Viscerální tuk neboli viscerální tuková tkáň je typ tukové tkáně, která se ukládá v břišní dutině. Viscerální tuk se nachází v blízkosti životně důležitých orgánů, včetně jater, žaludku a střev. Může se také hromadit v tepnách. Viscerální tuk je někdy označován jako „aktivní tuk“, protože může aktivně zvyšovat riziko závažných zdravotních problémů. Pokud má člověk nějaké množství tuku na břiše, nemusí se nutně jednat o viscerální tuk. Může to být podkožní tuk, který je uložen těsně pod kůží. Viscerální tuk je uložen uvnitř břišní dutiny a není snadno viditelný (na rozdíl od podkožního tuku). Viz také tuky (lipidy), tuková tkáň, podkožní tuk.