Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Mozková kůra (lat. cortex cerebri) je nejsvrchnější vrstva koncového mozku, která je spojena s nejvyššími duševními schopnostmi člověka – je místem našeho „vědomí“. Mozková kůra je tvořena především šedou hmotou (nervová tkáň, která je tvořena především těly nervových buněk) a nachází se v ní přibližně 14–16 miliard neuronů. Ačkoli mozková kůra je silná jen několik milimetrů, tvoří přibližně polovinu celkové hmotnosti mozku. Mozková kůra se nachází na povrchu obou mozkových hemisfér. Viz také mozek.

Korelace přibližně znamená „vzájemnou souvislost“. Pokud například „není pozorována korelace mezi počtem návštěv ambulance a výsledky léčby“, pak to znamená, že na počtu návštěv víceméně nesejde, tzn. výsledky léčby to neovlivní. Odvozené sloveso je korelovat.

Koronární znamená „věnčitý“: koronární tepny = věnčité tepny, bolest koronárního původu = bolest související se zablokováním věnčité tepny, perkutánní koronární intervence = postup, který se používá k rychlému zprůchodnění zablokované věnčité tepny u pacienta s infarktem myokardu, apod.

Kornatění tepen je lidové označení pro aterosklerózu.

Korunka zubu (lat. corona dentis) je viditelnou částí zubu. Je chráněna sklovinou. Viz také zuby, zubní korunka.

Koronární tepny je jiný název pro věnčité tepny.

Kořen zubu (lat. radix dentis) je uložen skrytě v horní nebo dolní čelisti a je zakončen hrotem. Počet kořenů se u zubů liší. Stoličky mají například více kořenů (až tři), zatímco řezáky nebo špičáky mají pouze jeden kořen. Viz také zuby, zubní korunka.

Korunka je běžně používaný pojem v zubním lékařství, může však znamenat dvě zcela odlišné (byť na první pohled zvenčí velmi podobné) věci. Zkrácený název „korunka“ tak může označovat buď přirozenou korunku zubu nebo uměle vytvořenou zubní korunku.

Ošetření kořenových kanálků neboli endodontické ošetření v je postup používaný v zubním lékařství, kdy lékař provádí odstranění nevyléčitelně nemocné, zanícené, poraněné nebo již mrtvé zubní dřeně. Cílem je zabránit hnisání a následně tvorbě abscesu na špičce kořene zubu, což může snadno vést ke zničení kosti, v níž je zub uchycen. Nejčastějšími příčinami poškození nebo odumírání zubní dřeně jsou odštípnutí nebo jiné zranění zubu či hluboký zubní kaz. Viz také endodoncie, reendodoncie.

Kořenový kanálek (lat. canalis radicis dentis) je zúžená část dřeňové dutiny uvnitř zubu. Kořenový kanálek vyúsťuje na hrotu kořene zubu drobným otvůrkem, kterým do zubní dřeně vstupují krevní cévy a nervy. Ke každému kořeni zubu vede jeden kořenový kanálek (má-li zub více kořenů, má tedy i více kořenových kanálků). Viz také ošetření kořenových kanálků.