Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Lipidový profil je vyšetření krve, při kterém se stanoví hladina různých typů lipoproteinů (zjednodušeně řečeno tuků) v krvi. Obvykle se stanoví koncentrace celkového cholesterolu, LDL, HDL a triacylglycerolů (TAG). Lipidový profil se používá se zejména ke stanovení rizika vzniku kardiovaskulárního onemocnění, jako je zejména infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Odběr krve se provádí ráno nalačno (ideálně po 12 hodinách bez jídla) a s omezením tučných potravin v posledním jídle před odběrem. Viz také lipidy.

Molekulární profilování neboli vyšetření biomarkerů je laboratorní metoda, která využívá vzorek tkáně, krve nebo jiné tělesné tekutiny ke kontrole určitých genů, proteinů nebo jiných biomolekul, které mohou být známkou nějakého konkrétního onemocnění. V souvislosti s onkologií lze molekulární profilování využít také ke kontrole určitých změn v genu nebo chromozomu, které mohou zvyšovat riziko vzniku zhoubného nádoru, případně i jiných onemocnění. Molekulární profilování může být prováděno v kombinaci s dalšími vyšetřovacími postupy (jako je například biopsie), které pomáhají diagnostikovat některé typy zhoubných nádorů. Lze jej také využít k plánování léčby, ke zjištění, jak dobře léčba funguje, ke stanovení prognózy, případně k odhadu, zda se zhoubný nádor pravděpodobně vrátí (recidivuje) nebo se rozšíří do jiných částí těla (metastazuje). Viz také molekula, biomarker, vyšetření nádorových markerů.

Krevní lipidy jsou lipidy vyskytující se v krvi, ať už volné, nebo vázané na jiné molekuly. Krevní lipidy jsou obvykle jsou transportovány ve formě různých typů lipoproteinů. Viz také krev, lipidy.

Metabolismus lipidů neboli metabolismus tuků je souhrnné označení pro jakoukoli metabolickou přeměnu lipidů v živém organismu, tedy i v lidském těle. Řadí se sem: katabolické procesy – štěpení lipidů na menší jednotky (mastné kyseliny a glycerol); anabolické procesy – tvorba lipidů z mastných kyselin a glycerolu. U živočichů (tedy i u člověka) jsou lipidy získávány z potravy nebo se tvoří v játrech. Odbourávání a vstřebávání lipidů probíhá téměř po celé délce trávicího traktu (od úst až po tenké střevo). Viz také metabolismus, lipidy.

Lipidy neboli tuky jednak dodávají tělu energii a životně důležité mastné kyseliny, jednak tvoří významnou součást tělesných struktur, jako jsou například buněčné membrány. Slouží také jako výchozí látka pro tvorbu celé řady dalších biologicky aktivních látek. Podkožní tuk působí proti ztrátě tělesného tepla a poskytuje tak ochranu před chladem. Kromě toho je tuk v organismu využíván jako nárazy tlumící a podpůrný prvek, který například chrání před nárazy některé vnitřní orgány, jako jsou třeba ledviny. Z chemického hlediska jsou lipidy směsí tzv. triacylglycerolů. Tuky ve stravě jsou také nositeli vitaminů rozpustných v tucích (konkrétně A, D, E a K), které jsou pro tělo životně důležité. Bez přítomnosti lipidů by tělo tyto vitaminy nemohlo vstřebat, a tedy ani správně využít. Ostatně vitaminy A, E a K jsou samy o sobě látky podobné tukům, které si tělo nedokáže samo vyrobit. Jsou tedy pro tělo rovněž nezbytné (esenciální) a musí být přijímány s potravou. V neposlední řadě jsou tuky nositeli chuťových a aromatických látek v potravinách. Odvozené přídavné jméno je lipidový. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz lipid, resp. tuk.

Látky lipidové povahy je jiný název pro látky tukové povahy. Viz také lipidy (tuky).