Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Klinická farmacie je podobor farmacie, který se zabývá optimalizací farmakoterapie pro konkrétního pacienta. Cílem klinické farmacie je zajistit cílené, účinné, bezpečné a hospodárné používání léků u jednotlivých pacientů. Odborník na klinickou farmacii se nazývá klinický farmaceut. Ten ve spolupráci s ošetřujícím lékařem posuzuje a upravuje farmakoterapeutické režimy pacientů v nemocnicích i v ambulancích. Jeho hlavním úkolem je předcházet či odstraňovat potíže pacientů, které mohly vzniknout v důsledku léků, jež užívají. Analyzuje tedy, zda u pacienta nevznikají tzv. polékové problémy, tedy problémy spojené s léčbou léky. Často se jedná o problémy v oblasti dávkování a o lékové interakce. Lékařům pak klinický farmaceut navrhuje, jak léky pacientovi zaměnit případně zcela vynechat, nebo naopak doporučí, jaké léky má pacient užívat nově. Viz také klinický, farmacie, lékárenství.

Farmacie je vědecky i prakticky zaměřený obor, který se zabývá výzkumem, výrobou, přípravou, výdejem, kontrolou a monitorováním léků. Cílem farmacie je zajistit bezpečné, účinné a finančně dostupné užívání léků. Odborná farmaceutická praxe je čím dál více klinicky orientovaná (tzn. farmaceuti více radí pacientům, méně se zabývají přípravou samotných léků), protože většinu léků v dnešní době vyrábí farmaceutický průmysl. Odvozené přídavné jméno je farmaceutický, odborník specializující se na farmacii se nazývá farmaceut. Viz také farmakologie, lékárenství a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz farmacie, farmaceutický apod.

Asociace klinických logopedů České republiky (AKL ČR) sdružuje klinické logopedy a logopedy ve zdravotnictví. Prvořadým cílem činnosti AKL ČR je hájit a prosazovat oprávněné profesní zájmy svých členů, koordinovat jejich činnost a v etické rovině korigovat výkon logopedické praxe. Viz také klinický logoped.

Klinické stadium je rozsah nádorového onemocnění v těle, který je určen pomocí různých vyšetřovacích metod (fyzikální vyšetření, zobrazovací metody, metody nukleární medicíny apod. Viz také klinický, klinický staging, stadium onemocnění.

Klinické vyšetření je souhrnný výraz pro postup, který zahrnuje: anamnézu, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření, zobrazovací metody, a případně další metody, vedoucí ke zhodnocení klinického stavu a stanovení diagnózy. Viz také klinický.

Klinické hodnocení je jiný název pro klinickou studii. Viz také klinický.

Klinická studie neboli klinické hodnocení je podle SÚKL definována jako „jakékoli systematické testování prováděné na lidech, jehož účelem je zjistit či ověřit klinické, farmakologické nebo jiné farmakodynamické účinky, nebo stanovit nežádoucí účinky, či studovat absorpci, distribuci, metabolismus nebo exkreci jednoho nebo několika hodnocených léčivých přípravků s cílem ověřit bezpečnost nebo účinnost tohoto léčivého přípravku nebo léčivých přípravků“. Viz také klinický, preklinická studie.

Klinický staging je staging, který se zakládá na fyzikálním vyšetření, zobrazovacích metodách (např. rentgenovém vyšetření nebo výpočetní tomografii) a metodách nukleární medicíny (např. scintigrafie). Při tzv. orgánovém screeningu jsou postupně vyšetřeny všechny orgány, zda v nich není přítomen zhoubný nádor. Viz také klinický, staging, patologický staging, klinické stadium.

Klinický znamená „založený na přímém pozorování pacienta“ nebo „založený na přímém kontaktu s pacientem“ – na rozdíl od laboratorního vyšetření, teoretických znalostí (popsaných v učebnicích) atd. Příklady: klinické doporučené postupy – odborné návody určené pro lékaře v praxi na podporu jejich rozhodování, klinický obraz – souhrn příznaků, které jsou typické pro určité onemocnění, klinický psycholog – odborník, který provádí psychodiagnostická a psychoterapeutická vyšetření při léčbě duševních onemocnění, klinické stadium – rozsah nádorového onemocnění v těle konkrétního pacienta, klinické vyšetření – souhrnný výraz pro postup, který zahrnuje anamnézu, fyzikální vyšetření a případně další metody, vedoucí ke zhodnocení stavu konkrétního pacienta a stanovení diagnózy, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz klinický, klinické apod.

Pacient konzultuje praktického lékaře obvykle z důvodu akutního problému, přetrvávajícího problému nebo z důvodu plánované kontroly. S akutním problémem obvykle zamíří do ordinace v ordinační době vyhrazené pro akutní případy bez objednání, případně se objedná na nejbližší volný termín. Na takovou konzultaci obvykle praktický lékař plánuje 10 minut. Pokud pacient sestře před ošetřením nebo při objednání sdělí důvod své návštěvy, může sestra lékaři podstatně pomoci zefektivnit čas konzultace, např. vyšetřením získáním základních informací, přípravou zpráv z dokumentace, vyšetřením moči nebo CRP (C-reaktivního proteinu), natočením EKG apod. Pacient oznamuje také jiný důvod návštěvy než klinický, např. vyšetření pro řidičský průkaz, potvrzení do zaměstnání, očkování před cestou do zahraničí apod. Viz také klinický.